Humpolák

Štědrovečerní večeře na stole našich předků
Publikováno: Pátek, 17.12. 2004 - 08:46:25
Téma: Historie


Stejně jako po celý advent, tak i během Štědrého dne byl zachováván přísný půst. Pouze děti směly sníst kousek chleba a nakrmeno bylo také domácí zvířectvo. Ale jakmile vyšla první hvězda, zasedávalo se k bohatě prostřenému vánočnímu stolu. Štědrovečerní večeře bývala opravdu bohatá, dokonce i v chudých chalupách si dopřávali větší výběr jídel. Správně jich mělo být devatero. Věřilo se, že čím více chodů na stole, tím více snopů na poli. Pořadí a výběr jídel se během doby měnil, jídelníček byl pestrý a lišil se i krajově.

Prvním chodem většinou bývaly oplatky, do kterých se zapékaly různé byliny, např. petrželové nebo celerové listy. Lidé přikládali rostlinám ochrannou a léčivou moc, ačkoliv o vitamínech neměli ještě ani zdání. Nejčastěji však jedli oplatky potřené medem s trochou česneku, aby byli zdraví a silní. Velice mě překvapilo, když jsem se od své známé ze Slovenska dozvěděla, že tento pokrm se na Vánoce u nich jí dodnes. (Upozorňuji, že dotyčná nežije někde na salaši v horách, ale v Bánské Bystrici v paneláku.) Kombinace medu a česneku je pro moje chuťové pohárky zcela nepřijatelná, ale známá tvrdí, že je to vynikající.

Po oplatkách obyčejně následovala polévka. Pouze v rybničnatých krajích a často jen u zámožných se jídala polévka rybí, jinak se vařívala polévka zasmažená, houbová, do které se místně přidával hrách nebo čočka. Jinde se místo polévky vařila houbová omáčka. Sušené houby se vůbec vyskytovaly na štědrovečerním stole v mnoha pokrmech. Nejčastěji to býval tradiční kuba, který se připravoval z krupek a tmavých hřibů modráků, proto se mu také říkávalo černý. Na Táborsku se například zapékal ještě s bramborami a býval nazýván “maňas”, protože je po něm každý celý rok čiperný. Jinde, převážně v Pokrkonoší býval hlavním jídlem večera hubník, jakýsi svítek s přídavkem hub, který se připravoval z krupicové kaše nebo rozmočených žemlí a vajec. Musel se dobře omastit a okořenit a pak dozlatova upéci. Do kuby i do hubníku se vždy přidával česnek, kterému se odedávna přisuzovala posilující a ochranná moc.

Nezbytnou součástí hostiny byl také hrách, prastarý obřadní pokrm. Podával se buď neupravený, někdy dokonce nesolený, nebo smíchaný s kroupami jako jídlo nazývané “svarba”, jinde s cibulkou a se zelím. V Pošumaví jídali hrách s kroupami na sladko, maštěný, sypaný cukrem a perníkem.
Na stole nesmělo nikdy chybět “něco od mouky”. Kromě vánoček se připravovaly i jiné moučníky, například peciválky, což byly buchtičky spařené mlékem, maštěné máslem, polité řepným sirupem a sypané cukrem se skořicí nebo polévané řídkou omáčkou z mléka a máku.
Také se pekly lívance či vdolky, cezené nudle polévané máslem a sypané cukrem se skořicí, anebo kynuté knedlíky se švestkovou omáčkou.
(Tady trochu odbočím, protože bych vám ráda napsala, jaký druh buchtiček připravuje již jednou zmíněná známá na Slovensku. Asi měsíc před Vánocemi upeče malé kynuté buchty bez cukru a náplně a nechá je zcela ztvrdnout. Na Štědrý den se tvrdé buchty uvaří ve vodě a smíchají
s brynzou. Zvláštní, ale jim to prý moc chutná.)

Štědrovečerní hostina končívala pojídáním ovoce. Nebyla to však jen čerstvá jablka a ořechy, ale také ovoce sušené. Vařené sušené švestky, hrušky a jablka nazývané “muzika” se jedly proto, aby panovala v rodině po celý následující rok svornost. Tuto krmi by si měla zřejmě dopřát valná většina současných manželství.
Pro zajímavost uvádím jídelníček, který byl zaznamenán přibližně před sto lety v okolí Benešova u Prahy:

Pražená polévka s houbami a s ječnou krupicí
Hrách omaštěný máslem s upraženou cibulkou
Kuba z ječné krupice s houbami
Kynuté vdolky nebo lívance (v chudých domácnostech bramborové vdolky)
Ryby pečené nebo vařené načerno nebo nabílo
Jablka a ořechy, vánočka







Tento článek si můžete přečíst na webu Humpolák
http://www.humpolak.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2624