Kamenné kříže – V. Staněk
Kamenný kříž, který se dostal jako první na řadu, se nachází a tedy existuje
nedaleko od Bystré. Přesněji řečeno po pravé straně silnice vedoucí na Humpolec a
od ní asi pět metrů v lese. Křížový kámen, hrubě opracovaný, pochází asi z 15.
století. Na výšku (nad zemí) měří 71 cm, na šířku 52 cm a jeho síla je 20 cm
(včetně vystupujícího kříže). Z kamene, bez jakéhokoliv nápisu, vystupuje
latinský kříž. V době před II. světovou válkou se údajně na kříži ještě
nacházela nepatrně znatelná vyrytá šipka.
Za
jakým účelem byl skutečně kámen vztyčen se už asi nedozvíme, ale váže se k
němu následující pověst.
Magdaléna byla sličná a hodná dívenka. Nejeden mládenec se za ní otočil. Nejvíce
však na ni mysleli dva chlapci z Bystré – sousedé a velcí kamarádi Janek a Martin.
Oba silní, urostlí, poctiví a pracovití mládenci. Protože byla Magdaléna již
děvče na vdávání a její pantáta by svolil ke svatbě s jedním i s druhým
mládencem, musela se rozhodnout, který bude ten vyvolený. Dlouho váhala, zda to bude
modrooký Janek s kaštanovými vlasy, nebo hnědooký Martin s vlasy jako havraní
peří. Nakonec její city rozhodly pro Janka a tím bylo zaseto zrnko žárlivosti a z
nejlepších kamarádů se stali nepřátelé. Po celodenní práci se Magdaléna s Jankem
večer scházela na okraji lesů nad Bystrou a nešeptali si jen zamilované větičky.
Martin chřednul a trápil se a život pro něj nadobro ztratil cenu. Co dokáže
nenaplněná láska. Také se dozvěděl, kde se zamilovaný pár schází. Jeho
žárlivost dostoupila vrcholu a zamilovanou dvojici potají sledoval. Janek s Magdalénou
si ve své milenecké zaslepenosti ani nevšímali, že je často pozoruje z mlází
temný stín patřící Martinovi. Martinovi buší krev ve spáncích, srdce bolí.
Vždyť on ji přece tak miloval. Modré pomněnkové oči, rudá líčka, dlouhé plavé
vlasy a medový úsměv Magdalény mu nebude nikdy patřit a proč by tato nádhera měla
patřit nyní již jeho nepříteli? Hukot v Martinově hlavě sílí a jakoby slyšel
vnitřní hlas: Zabij svého soka, zhrzený milenče! Ne, to se nedá vydržet!
V noci Martin oka nezamhouřil. Druhý den, když jde Janek se sekerou do lesa, jde tajně
za ním. Nese také sekeru, ale nejde na dřevo! U lesa Martin dostihl Janka. Janek
stáčí pohled na místa, kde se každodenně večer schází s Magdalénou. Netuší,
že je to naposledy. V zuřivé hádce oba soci dojdou do lesa, a když nejsou vidět
střechy chalup z Bystré, Martin nevydrží napětí a udeří sekerou nic netušícího
Janka do hlavy. Smrtelný výkřik. Rána stíhá ránu a Martin jako smyslů zbavený
stále bije sekerou do bezvládného těla. Lidé z vesnice, kteří slyšeli výkřik,
běží do lesa. Naskytl se jim hrůzný pohled. Vrah se sklání nad svou obětí. Lidé
strnulí hrůzným divadlem nedokázali zabránit tomu, aby zločinec uprchl. Boží
spravedlivý soud si ho však našel. Následující den našli vesničané Martina
oběšeného na staré osice za humny. A Magdaléna? Ta se utrápila žalem nad smrtí
svého milého a skonala nedlouho poté.
Lidé z Bystré vztyčili na památku nešťastného Janka na místě jeho násilné smrti
kamenný kříž, který se na tragickém místě nachází dodnes.
