V sobotu 3. března se v želivském klášteře uskuteční vzpomínková akce ke stému výročí narození želivského opata Víta Bohumila Tajovského. Narodil se v Klanečné u Havlíčkova Brodu a želivským opatem byl zvolen jako šestatřicetiletý v roce 1948. V 50. letech byl v souvislosti s tzv. číhošťským zázrakem zatčen a neprávem odsouzen za velezradu, vyzvědačství a organizování ozbrojeného převratu na dvacet let do vězení. Poté pracoval jako topič a v roce 1993 se vrátil do Želiva, aby pomohl obnovit klášterní život.
Program vzpomínkové akce 3. 3. 2012
10:30 Vzpomínková mše svatá v kostele Narození Panny Marie v Želivě, celebruje a slavnostní homilii pronese J. M. Michael Josef Pojezdný, O.Praem, strahovský opat, cirkátor česko-slovenské cirkárie premonstrátů.
13:00 Tisková konference u příležitosti stého výročí narození opata Víta Bohumila
Tajovského
14:00 Slavnostní koncert v sálu České Nebe
Kdo byl Vít Bohumil Tajovský
Narodil 3. března 1912 v Klanečné u Havlíčkova Brodu. Po absolvování havlíčkobrodského gymnázia nastoupil do semináře v Hradci Králové. V roce 1934 se stal novicem u želivských premonstrátů, o tři roky později byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze. Dálkově pak studoval a složil profesorské zkoušky. Potom až do roku 1948 vyučoval jako profesor náboženství, filozofii, dějiny a latinu na gymnáziu v Humpolci. Mezi jeho studenty byl i český básník Jan Zábrana.
Opat Tajovský byl v roce 1950, krátce po číhošťském zázraku zatčen, želivský klášter byl obsazen a Státní bezpečnost do něj podstrčila zbraně. Poté byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu a organizování ozbrojeného převratu. Byl vězněn na Pankráci, Mírově, Valdicích a Leopoldově.
V letech 1960-71 pracoval jako lesní dělník a topič. V roce 1969 mu byl odebrán státní souhlas k výkonu veřejné duchovní služby a v roce 1971 odešel do invalidního důchodu. V roce 1993 se vrací do Želiva a pomáhá s obnovou klášterního života. Ve stejném roce obdržel čestný doktorát teologie na řádové univerzitě v USA. O tři roky později byl opatu Tajovskému udělen řád Tomáše Garrigua Masaryka za jeho celoživotní postoje. V prosinci 1999 v Želivském klášteře zemřel.
„Opat Tajovský patří k velkým osobnostem nejen zdejšího regionu, ale svým životem se zapsal do dějin celého českého národa. V době komunismu sloužil tajně mše svaté a poskytoval mnohým lidem útěchu,“ poukazuje na velikost rodáka z Havlíčkobrodska P. Jaroslav Jáchym Šimek provisor kláštera a administrátor želivské farnosti.
„Věděli jsme, že to na ně navlíkli, v klášteře nebyli zbraně,“ vzpomíná Ludmila Urbanová. Sám opat Tajovský ve svých vzpomínkách uvádí: „StB po mém odjezdu zůstala v klášteře a udělali prohlídku, při které k nám propašovali zbraně. Můj tehdejší šofér Josef Prokop je přitom tajně sledoval, protože si vzpomněl na má slova, abychom si dávali pozor na cizí lidi.“
Z vězení se Vít Tajovský vrátil v roce 1960 s podlomeným zdravím a s StB v patách. Přesto dokázal obnovit komunitu premonstrátů a jejich tajné fungování. V roce 1993 se vrátili do Želiva, kde zatím byla psychiatrická léčebna. Začali s opravami a do klášterních zdí se vrátil premonstrátský řádový život.
(Tisková zpráva)
