Nová technologie ukrytá ve vašem mobilním telefonu může vyhledávat místa možných teroristických útoků. Funguje na principu radiačního detektoru, který bude dodávat informace do vyhodnocovací centrály. Podaří se tak zamezit teroristickým útokům?
Od jedenáctého září loňského roku je slovo terorismus skloňováno doslova ve
všech pádech. A hrozba dalších útoků visí nad západními demokraciemi jako bájný
Damoklův meč. Není se tedy čemu divit, že především ve Spojených státech
amerických musí být část soukromí běžných občanů obětována ve prospěch
národní bezpečnosti.
Dejme hlavy dohromady
Známá vládní laboratoř v Livermore, nesoucí ve svém názvu jméno slavného fyzika
E. O. Lawrence, nositele Nobelovy ceny pro rok 1939 za vynález cyklotronu (viz
rámeček), totiž zahájila práci na na speciálním čipu určeném především pro
mobilní telefony. Tento čip má kromě jiného obsahovat radiační detektor,
vyhodnocovací jednotku a přípojný bod pro vstup do nově budované národní
bezpečností sítě RadNet.
Jak má celé zařízení fungovat? Přístroj (mobilní telefon, komunikátor,
kapesní počítač), kterým budou zpočátku vybaveni především policisté a státní
zaměstnanci, bude sledovat hodnoty radioaktivity ve svém okolí. Jakékoli
pochybné výsledky měření budou okamžitě doplněny o přesnou lokaci naměřených
hodnot a odeslány prostřednictvím sítě RadNet do vyhodnocovací
centrály.
Cílem vývoje tohoto čipu je vyvinout mobilní přístroje, které budou schopny
reagovat na možné radiační nebezpečí a které mají odhalit tzv. špinavé jaderné
bomby. Vychází se totiž z předpokladu, že terorista bude chtít zabít co nejvíce
lidí, a proto bude nucen instalovat tuto bombu na frekventované místo. Je
zřejmé, že cestou jistě mine spoustu lidí, a pokud alespoň jeden z nich bude mít
mobil vybaven touto schopností, zvyšují se šance tomuto útočníkovi v jeho snaze
zabránit.
Haló, tady udavač
Aby byl tento systém úspěšný, bude muset být tímto čipem vybaveno co nejvíce
mobilních zařízení. Již nyní se proslýchá, že pokud vývoj, který má trvat
přibližně šest měsíců, bude úspěšný, budou muset být všechny mobilní telefony
prodané na území Spojených států amerických povinně vybaveny tímto čipem.
Otázkou zůstává, co vše budou naše mobily sledovat za několik let a zda vůbec
budeme chtít kapesní „bonzáky“ používat.
Kdo byl E. O. Lawrence?
Americký fyzik, nositel Nobelovy ceny pro
rok 1939 za vynález cyklotronu, prvního urychlovače částic. Lawrence získal PhD.
na Yalské universitě v roce 1925. Zde zastával funkci docenta v letech 1927 až
1928. Poté pracoval na Kalifornské universitě v Berkeley, kde se stal v roce
1930 profesorem. Jeden z Lawrencem zkonstruovaných cyklotronů vytvořil
první umělý prvek – technecium. Urychlovače tohoto typu přispěly významnou měrou
k pokroku v částicové fyzice. Lawrence uměle vytvořil radioaktivní fosfor a
další izotopy využívané v medicíně včetně radioaktivního jódu využívaného při
léčbě hypertyreózy (hypertyreóza: zvýšená činnost štítné žlázy). Navrhl
využívání neutronových svazků při léčbě rakoviny.
V průběhu druhé světové
války spolupracoval na projektu Manhattan, kde se zabýval separací uranu 235 z
přírodní směsi pro atomovou bombu. Je nositelem řady cen a medailí, kromě prací
v jaderné fyzice vyvinul barevnou obrazovku, kterou má patentovanou. Je po něm
pojmenovaná Lawrencova laboratoř v Berkeley, Lawrencova národní laboratoř
v Livermore a prvek 103, lawrencium.
Pro Humpoláka exlusivně – Roman
Vošický, Harrisburg, USA
