Už třetím rokem mohou obce požádat Kraj Vysočina prostřednictvím Fondu Vysočiny o peníze na zachování dostupnosti služeb; tedy na podporu zachování prodejen potravin nebo smíšeného zboží.
Čtyři milióny od Kraje Vysočina pomohou obcím se zachováním venkovských prodejen
„Venkovský obchod je mnohdy jedinou šancí, jak si nakoupit základní potraviny, je také centrem pro sociální kontakt, má jedinečnou komunitní funkci. V minulých dvou letech na dotaci dosáhlo téměř 150 sídel, mnohdy opakovaně,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Pavel Pacal.
Podpora na udržení venkovských prodejen je určena pro obce do 5 000 obyvatel, prodejna však musí být umístěna v sídle (části obce) do 400 obyvatel. Pro přiznání dotace je pak dále důležité, kolik dní v týdnu má prodejna otevřeno, zda poskytuje další např. finanční služby, ale i podíl obyvatel v seniorském věku. Kraj Vysočina je připraven kofinancovat provoz prodejny maximálně ze 70%, nejvýše částkou 50 tisíc korun. Díky podpoře Kraje Vysočina se daří zachovat prodejny například v Opatově, Markvarticích nebo Komárovicích.
V roce 2017, kdy byl program Venkovské prodejny poprvé vyhlášen, pomohl nakonec 53 obcím, které si mezi sebe rozdělily 1,67 miliónů korun. Pro velký zájem a velice příznivou odezvu ze strany obcí byl program minulý rok posílen. Na dotaci dosáhlo 92 obcí, které si po kontrole vyúčtování mezi sebe mohou rozdělit až 3,7 miliónu korun.
O vyhlášení dalšího dotačního titulu Venkovské prodejny 2019 rozhodne na březnovém jednání Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Žádosti bude možné fyzicky nebo elektronicky předkládat v termínu od 23. dubna do 10. května 2019.
- Dušan Vichr, odbor regionálního rozvoje
Krajský úřad Kraje Vysočina
Po Bře 11 , 2019
S třiadvaceti dopravními stavbami se Kraj Vysočina aktuálně uchází o spolufinancování nákladů na dopravní stavby z IROP Doprava výzvy s názvem Vybrané úseky silnic II. a III. třídy.
Takže pro pár přežívajících prodejen v místních částech Humpolce bude tato možnost asi bezpředmětná.
Problém je, že venkovské prodejny nejvíc zradili jejich spoluobčané na těch obcích.
Přesně tak, na vesnici každý koukal, že je to o trošku dražší než v penny. Dokonce šly řeči „Hele viděl jsem pan XY jak má plný košík a pak nám to tady prodává“ Nikoho nenapadlo že ten pán
– Platí cestu jen jednou
– Ze svého podnikání musí platit daně, sociálku …
– A taky mu musí zůstat něco na obživu rodiny a dětí
Hold každý vidí radši tlustého Němce než spokojenou rodinu v sousedství
Teď na vesnici populace stárne a už není sil skočit do auta a sám jet do města
ukázat, že si to umím koupit sám a levněji, benzín nepočítaje.
Jenže pozdě bycha honit prodejna je většinou již prodaná a při trošce štěstí ji koupil nějaký Vietnamec u kterého se normálně nakupuje, protože to není soused.
Dotace asi moc nepomůže, vrátit to původního stavu je nadlidský úkol