Krajové speciality z Vysočiny, Jihočeského a Plzeňského kraje, Dolního i Horního Rakouska, Dolního Bavorska a Horní Falce se podařilo dostat na stránky nové kuchařky Evropského regionu Dunaj–Vltava (ERDV).
Regionální kuchyni Vysočiny reprezentuje v nové dvojjazyčné kuchařce horácká houbová polévka, bramborové placky se škvarky a zelím, vepřové závitky „Naháče“ a Vysočinské mrkvance. Na 60 stranách najdou čtenáři takové známé pochoutky jako zelňačku, guláš, lívance s borůvkovým žahourem nebo císařský trhanec, ale také netradiční pokrmy jako linecký řízek, Šterc, májové bramborové taštičky s jablky a švestkami nebo Pichelsteinskou polévku. „Nová publikace s tradičními recepty umožní doslova nahlédnout pod pokličku našim sousedům a poznat rozmanité chutě všech sedmi regionů, každý z 28 receptů určitě stojí za vyzkoušení,“ představuje kuchařku ERDV Pavel Pacal, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje.
Kuchařka 28 tradičních receptů je pro zájemce ke stažení zde.
28 tradičních receptů z ERDV navazuje na již dříve vydané publikace, které na území ERDV nabízejí 28 nejhezčích jednodenních výletů na kolenebo 28 nejhezčích okružních výletů pro pěší.
- Ivona Hájková, odbor regionálního rozvoje
Krajský úřad Kraje Vysočina - tisk@kr-vysocina.cz
Super. Zajímavé recepty.
Jen pro info – Humpolec leží na Vysočině, ale ne na Horácku….
A jasne ze tam chybi gebraten Käse, mit tatarische Soße und Pomes 😉
Tatarsoße, gebratene Käse, Pommes. Kdyz uz tak aspon spravne jo?
Jejda zase jeden hnidopíchač .A když už tedy správně, tak gebratener ….
Ale to pochopí jeder Tatar.
Humpolecké Zálesí je součástí Českého Horácka a Humpolec spolu s Chotěboří a Hlinskem jsou uváděny jako hlavní centra.
Název Horácko se používá pro celistvou oblast Českomoravské vrchoviny, která se tradičně rozdělovala, často jen teoreticky, na českou a moravskou část. V Čechách se pro ni ustálil název Vysočina, do níž je dodnes v povědomí obyvatelstva zahrnováno zhruba území od Pacova (dnes patřícího do Jihočeského kraje) přes Humpolecko (dříve specifikovaného jako Humpolecké Zálesí), Havlíčkobrodsko (dnes včleněného do Východočeského kraje a dříve do kraje čáslavského) až po Hlinecko a Poličsko na jihu českomoravského pomezí. Směrem na jih přechází Horácko v Podhorácko. – viz Binderová Eva, Lidový tanec 1990, s. 11
Na wikipedia je i mapa, kde je Humpolecké Zálesí součástí Horácka.
A ještě jedno upřesnění:
V současné době je největší část Horácka zařazena do Kraje Vysočina, zasahuje však i do krajů Jihomoravského, Pardubického, Jihočeského a Olomouckého. Dále jej lze rozdělit do několika podregionů:
-Moravské Horácko (vlastní)
.severní Moravské Horácko (Žďársko, Novoměstsko, Bystřicko, Olešnicko, Velkomeziříčsko)
.jihlavské Horácko (bývalý německý jazykový ostrov od Štoků na severu až ke Stonařovu na jihu a české vesnice v okolí Velkého Beranova a Luk nad Jihlavou)
.jižní Moravské Horácko (Telečsko, Třešťsko, Dačicko, Slavonicko, Jemnicko)
-Podhorácko (Kunštátsko, Tišnovsko, Velkobítešsko, Náměšťsko, Hrotovicko, Třebíčsko, Moravskobudějovicko)
-Horácké Dolsko (Moravskokrumlovsko, Znojemsko)
-Malá Haná (přechodná oblast mezi Horáckem a Hanou, Boskovicko, Jevíčsko, Konicko)
-Vysočina neboli české Horácko se také dělí na menší celky, na východočeskou část (Poličsko s Rychmburskem, Hlinecko a Skutečsko, Nasavrcko, Chotěbořsko) a jižnější území ovlivňované spíše jihočeskou oblastí (Havlíčkobrodsko a Okrouhlicko, tzv. Voplešácko, Humpolecké Zálesí a Pelhřimovsko, Pacovsko, Kamenicko nad Lipou, Počátecko a Žirovnicko).
– viz KUČA, Jan: Vymezení etnografického regionu Horácko [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné z WWW: