O letadlu Concorde vyšly tisíce článků a další se vyrojily v souvislosti s rozhodnutím o ukončení jeho transatlantických letů. Málokterý se však zabýval tím, jak to v letadle skutečně vypadá a jaké pocity při letu člověk zažívá. Nejspíš proto, že žádný z autorů oněch úvah nikdy v životě Concordem neletěl.
 |
Daleko zajímavější jsou tudíž některé postřehy z letu samotného, jak je vylíčil Bruce Graham, který Concordem letěl v listopadu 1989 z Londýna přes Washington do Miami a začíná své líčení jediným slovem: WOW! Pár detailů zde nyní vyjímáme:
 |
– V této chvíli není slyšet ani žádný „sonický třesk“. Jediný zvuk, který zaslechnete, je zvláštní „syčení“ proráženého vzduchu ve vyšší tónině než při letu podzvukovou rychlostí.
– Jestliže vaše letadlo startuje po západu Slunce, můžete východ Slunce vidět na západě. Slunce se objeví a pohybuje po obloze zpět – tak, jak je váš let předstihuje.
– Ve dvaceti kilometrech si můžete dopřát pohled na zakřivení zeměkoule.
– Concorde je tak vysoko nad mraky, že všechna oblaka vypadají, jako by seděla na oceánu – blíží se to pohledu z vesmíru.
– Veškeré rozmary počasí a turbulence jakéhokoliv druhu jsou hluboko pod vámi.
– Malé tečky hluboko dole vypadají jako přilepené na mracích. Jsou to Boeingy 747 a jiná dopravní letadla, která se lopotí přes Atlantik. Pod vámi jsou zhruba osm kilometrů.
– Necháte je rychle za sebou, protože se pohybujete rychleji, než se ony pohybují vůči povrchu.
– Zaznamenáte jemné, příjemně teplé sálání z vašeho okénka. Jak je to možné? Vnější teplota ve dvaceti kilometrech je -60° C. Tření vzduchu při vysoké rychlosti Concordu produkuje tolik tepla, že teplota stoupne na špici letounu na 200° C (kdyby Concorde neměl tak přísně aerodynamické tvary, toto tření by se zvětšilo a způsobilo i roztavení kovu). Když vzduch prochází okolo vašeho okna, je stále ještě tak žhavý, že by v něm začala vřít voda – odtud tedy ono lehce zahřáté okénko.
– Letíte-li na západ, přistanete několik hodin před tím, než jste vzlétli.(Pozn.: jde samozřejmě o místní čas)
Bruce Graham (jeho fotky z paluby letadla jsou k dispozici rovněž) na dalších stránkách popisuje opulentní krmi, která je servírována cestujícím nad Atlantickým oceánem, delikatesy při „skoku“ do Miami a další zajímavé detaily, kupříkladu displeje oznamující cestujícím výšku a rychlost letu, překonanou vzdálenost a vnější teplotu. Na stránkách si čtenář může dokonce prohlédnout, jak vypadá taková obyčejná letenka do neobyčejného letadla, a k vidění je i certifikát, který Bruce Graham dostal jako každý pasažér za absolvování letu Concordem.
Nyní se tedy Concordem přes oceán nikdo nedostane a žádná bohatá žena si už ráno nebude moci „odskočit“ z New Yorku do Paříže pro nové šaty, aby se s nimi mohla pochlubit zpátky doma týž den večer na párty. Kdo bude chtít letět přes Velkou louži, bude se holt muset „kodrcat“ Jumbem, jiným jeho příbuzným z rodiny Boeingů nebo některým Airbusem. Na druhou stranu zase ušetří – u Concordu totiž vyšla zpáteční letenka přes Atlantik až na 13 tisíc dolarů.
