Mají rádi přírodu, svobodu a kamarádství.
Tramping vznikl v Československu po roce 1918. Byli to lidé, kteří toužili po dobrodružství, kamarádství a životu v přírodě. To všechno v podstatě platí dodnes.
Například jen na Humpolecku fungovaly od konce druhé světové války desítky trampských osad, a mnohé existují dodnes.
Humpolecký tramp Petr Johny Varlamovič vydal na začátku roku 2020 knihu o trampingu na Humpolecku. Z ní je zřejmé, že osad tu bývalo asi čtyřicet. Časem některé zanikly, v některých zbylo jen pár jedinců, kteří nebyli vázaní na určité místo, chatu. „Začali jsme se sdružovat dohromady,“ vysvětluje Pavel Kaštan Málek, humpolecký tramp, který pokaždé na začátku roku zve své kamarády na svou chatu. Přijíždějí z okruhu až sto kilometrů.
Po paďourovi zůstanou v lese odpadky, po trampovi jen uválená tráva
„Jedu za kamarádama. Potkáváme se furt někde,“ říká vousatý Bob z trampské osady Úplňku z Písku. Popisuje, jak si představuje pravého trampa: „Je to kamarád, dal by za mě ruku do ohně a vždycky se na něj můžu spolehnout. A umí se chovat v přírodě.“ Bob také popisuje, jak pozná, že byl v přírodě paďour, tedy člověk, který trampem rozhodně není. „Zůstanou po něm v lese odpadky. Po trampovi zůstane nanejvýš uválená tráva,“ říká.
Člověk vypadne ze své sociální bubliny, pozná nové lidi, kamarády
Na sraz trampů na chatu Pavla Kaštana Málka v Malém Budíkově dorazili trampi z Humpolce, Jihlavy, Havlíčkova Brodu i Písku. Všichni se přivítali typickým podáním ruky se zalomením palců. Nad knihou Petra Varlamoviče vzpomínají na staré osady, a u ohně zpívají za zvuku kytar. „Čím je člověk starší, tak chce vypadnout ze svých sociálních bublin. Člověk se setká s lidmi, se kterými by se nikdy nesetkal. O tom to je, o kamarádství,“ říká humpolecká trampka s přezdívkou Peťule.
převzato z www.rozhlas.cz
Dneska jsem přečetl, jedním dechem. Klobouk dolů před autorem a všemi, kteří pořád raději vyrazí do přírody než nákupáku…
Hmmm, kořalečka, kytarečka, ohýnek a konzervička. Pěkné .)
vetsinou sbirka asocialu s kladnym vztahem k chlastu
hlupáku 😀
Kde se dá knížka koupit?
Děkuji za odpověď.
Viděl jsem jí v Humpolci v informačním centru.
Atˇ žijí kotlíkáři!!!!!
Krásná knížka, bohužel co kamarádů už předčasně odešlo. Petrovi patří velký dík za množství fotografií co tam je, těším se na druhý díl !!
souhlas 🙂
dyt rikam, kladny vztah k chlastu a chladny rana. To moc zdravi neprida.
Tak ono čundrování je docela velky nápor na zdraví.
Většina trampů jsou určitě hodní lidé s hezkým vztahem k přírodě. Ale také většina těch co znám jsou trochu ne moc aktivní jedinci, s hezkým vztahem k alkoholu a poflakování a využívání sociálních jistot od státu. Zároveň se tímto omlouvám několika procentům z nich, což jsou opravdu aktivní a pracovití lidé a tramping mají jako koníčka. Bohužel jsou ale ve velké menšině….
Promluvil expert na sociální oblast…
To je zvláštní. Znám takřka všechny trampující lidičky z Humpolce a vidim to úplně obráceně.
Znám Pavla Kaštana velmi dobře,pracoval jsem s ním dlouhá léta a on stoprocentně není žádný chlastometr.A navíc je vegan,protože nejí co je živočišného původu a tak chrání přírodu .
Pavel H. (spoje)
Jako ze kdyz neji maso, mliko a vejce tak chrani prirodu ? 😀