Téměř o tisíc korun více si letos vydělají lidé na Vysočině ve srovnání s loňským rokem. Nejvíce si do svých peněženek přisypali zaměstnanci na Pelhřimovsku, nejméně na Jihlavsku. Rozdíly mezi okresy se tak pomalu srovnávají.
Nízká míra nezaměstnanosti, ale i nižší platy. Taková je bilance kraje Vysočina ve srovnání s čísly za celou republiku. Vyplývá to ze statistik za první čtvrtletí roku 2003, které veřejnil Český statistický úřad. Zatímco nezaměstnanost byla v tu dobu na Vysočině o více než dvě procenta nižší než v celé republice (Vysočina: 8,0 %, ČR: 10,2 %), vydělali si zde lidé průměrně 13438 korun za měsíc, celorepublikový průměrný měsíční plat však činí 15895 korun. Vysočina je tak výší mzdy na předposledním 13. místě a za ní je už jen Olomoucký kraj.
„My jsme byli dlouho na posledním místě. Teď už se tam stabilně umísťuje Olomoucký kraj. A s Vysočinou je to tak, že je těsně za nebo před Karlovarským a Pardubickým krajem, jako tomu bylo v posledním čtvrtletí roku 2002. Ale obecně je vidět stoupající trend těch mezd,“ vysvětlil hejtman Vysočiny František Dohnal.
Zajímavé je i srovnání výše a růstu mezd v jednotlivých okresech. Nejvyšší platy jsou už dlouhou dobu na Jihlavsku, kde si průměrný zaměstnanec přečte na výplatní pásce částku 14 655 korun, následuje Žďársko s průměrnou mzdou 13 037 korun. Těsně za ním je Havlíčkobrodsko s 13 029 korunami, předposlední je zatím Pelhřimovsko s 12 998 korunami. A nejméně si lidé v prvním čtvrtletí vydělali na Třebíčsku: 12 747 korun.
„Ten pelhřimovský okres pro mě dřív byl taková anomálie, ale dnes už to vnímám téměř jako pravidlo, že Pelhřimovsko má poměrně nízké mzdy, a přitom velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti,“ řekl Dohnal. „Zatímco okresy, které mají poměrně vysoké průměrné mzdy, mají také vysokou nezaměstnanost. Je to obecný jev,“ vysvětlil.
Určitou roli ve výši mezd v okresech hraje podle hejtmana také struktura zaměstnanosti. Na Jihlavsku je dominantním zaměstnavatelem Bosch Diesel a další podniky zahraničních firem, kde je požadavek vyšší kvalifikace pracovních sil a plat roste i díky třísměnnému provozu. Na Pelhřimovsku je naproti tomu většina lidí zaměstnána v malých a středních podnicích, kde mzdy nejsou tak vysoké. „Osobně se domnívám, že mnohem stabilnější a jistější je právě ekonomika položená na středních a menších firmách. Ten velký zaměstnavatel je sice výhodný, ovšem ekonomické problémy takového zaměstnavatele potom negativně ovlivní ekonomickou úroveň celého regionu,“ řekl Dohnal.
Nízká míra nezaměstnanosti na Pelhřimovsku s sebou nese navíc ještě jeden pozitivní rys. Mzdy, i když zatím poměrně nízké, zde za rok vyrostly nejvíce v celém kraji. „Malá nezaměstnanost znamená velkou konkurenci na trhu práce,“ nabídla jeden z možných důvodů ředitelka Úřadu práce v Pelhřimově Věra Kovářová.
Podle jejích slov k pozvolnému růstu mezd přispěla průmyslová zóna u dálnice na Humpolec, ale i poměrně velká stabilita regionu založená právě na malých a středních podnicích. „To se tady promítlo vlastně už po revoluci, když tu podniky šly spíš přirozenou cestou. Když propouštěly lidi podle toho, jak odcházeli do důchodu nebo jen po malých částech. A také právě proto, že tady nebyl žádný takový velký strategický zaměstnavatel, který by měl dva tisíce a více lidí,“ vysvětlila Kovářová.
K pozvolnému srovnávání výše mezd chtějí aktivně přispět i představitelé kraje. Jeden z grantových programů, vypsaných na konci prvního pololetí se týkal síťování firem, další byl zaměřen na získávání certifikátu jakosti. „To jsou záležitosti, které jsou pro ty podniky důležité a chceme jim tím pomoct, aby se soustředily na jakost a měly větší šanci přežít,“ vysvětlil hejtman. Na Třebíčsku má pak k rychlejšímu ekonomickému růstu a ke snížení nezaměstnanosti vést vylepšení dopravní sítě, především plánované propojení Třebíčska s dálnicí. „To totiž hraje docela zásadní roli,“ řekl hejtman.
2002 2003 rozdíl
JI 14106 14655 549
ZR 11940 13037 1097
HB 12133 13029 896
PH 11607 12998 1391
TR 11668 12747 1079
kraj 12496 13438 942
ČR 14794 15895 1101
Převzato z MF-DNES
Pramen: Český statistický úřad
