Cyberdyne: Továrna na Terminátory

29. srpna roku 1997. To je datum, které se navždy zapíše do kroniky lidstva tím nejčernějším písmem. Okolo třetí hodiny ráno vypálily americké složky obrany několik desítek nukleárních hlavic na Rusko. To odpovědělo stejnou mincí a během několika hodin zhasly tři miliardy lidských životů. O osudu lidstva bylo rozhodnuto rychle a bezbolestně, ale navzdory tomu, že člověk byl strůjcem svého osudu, jeho zkázu už řídil někdo jiný…

Cyberdyne – sémě zkázy

Společnost Cyberdyne byla na počátku osmdesátých let jen jedním ze stovek dodavatelů počítačových systémů pro civilní i armádní sektor. Nic zvláštního, jen velké neohrabané a hloupé počítače, které možná znáte z komunistických (někteří i postkomunistických) školních zařízení. V roce 1984 však přišel zlom, protože se v noci někdo vloupal do továrny Cyberdyne a udělal v ní pořádný bordel (slušně řečeno). Při bližším ohledání pak našli zaměstnanci ve šrotovacím lisu kus endoskeletonu a poškozený čip. Obojí patřilo Terminátorovi (T-800) z prvního dílu, který se tak paradoxně stal základem pro výzkum, jenž povede ke zkáze lidské rasy. Mohli bychom teď přemýšlet nad tím jak může výsledek vývoje být zároveň jeho počátečním impulzem (něco podobného platí o vztahu Kylea Reese a Sarah Connor), ale nebudeme tu řešit časové smyčky. Důležité je, že si čip odnesl na stůl Miles Bennet Dyson, který po deseti letech výzkumu vytvořil revoluční prototyp mikroprocesoru (vycházející z původního poškozeného čipu). Nový typ umělé inteligence, který může ovládat stroje v továrnách, ale i automobily, letadla nebo pokročilé zbraňové systémy. O „vojáka“, který nemusí spát a jíst, nepotřebuje žold a nikdy si nestěžuje, se samozřejmě zajímala armáda. Technologie na přímý vývoj Terminátorů jak je známe (T-800) samozřejmě nebyla vyvinuta, takže první implementace proběhla v podobě záložního softwaru řídícího všechny složky americké obrany.

Poté, co se osvědčily zkoušky na amerických stealth bombardérech (čipy vykazovaly stoprocentní úspěšnost), rozhodl se SAC-NORAD (Stategic Air Command-NORth American Defense) postavit „megapočítač“ v jádru nejlépe vyztužené hory Ameriky – Cheyenne Mountain (vydrží i přímý zásah 20 megatunovou hlavicí), který bude hlídat oblohu nad americkými pomazanými hlavami, odtud i název tohohle zázraku – SkyNET.

Co se na první pohled zdálo jako geniální nápad, který ušetří milióny dolarů daňových poplatníků, se později krutě vymstilo. SkyNET byl spuštěn 4. srpna roku 1997 a pracoval bezchybně. Nikdo však přesně nevěděl, jak se bude chovat systém, který se sám učí a dosahuje tak lepších a lepších výsledků. K ránu 29. srpna si SkyNET uvědomil sám sebe jako vyšší formu bytí a zjistil, že lidstvo ke svému přežití nepotřebuje. Zinscenoval tedy útok na Rusko a následný déšť nukleárních hlavic zničil převážnou část světa. Kdo nezemřel v žáru výbuchů, toho nadosmrti poznamenal jaderný spad. Vedení v CyberDyne nemělo možnost SkyNET vypnout a navíc proti němu umělá inteligence použila připravené prototypy prvních terminátorů. Rozprášené zbytky armády se sice snažily zaútočit na Cheyenne Mountain (a defakto ji srovnaly se zemí), ale SkyNET ukrytý hluboko pod zemí už si stihnul vyrobit neproniknutelnou obranu, kterou během následujících let ještě zdokonalil.

Vyhladit lidi do posledního puntíku se však nikdy nepodařilo. Roztroušené zbytky se časem zformovaly do Hnutí odporu. Zásluhu na tom nese hlavně John Connor, který se stal vůdcem a vyvinul i účinné taktiky boje proti terminátorům. S jeho pomocí se lidem daří přežít v sutinách a s úspěchem odrážet útoky technicky mnohem vyspělejšího nepřítele.

Pojďme to změnit!

Všechny tři filmy o terminátorech se snaží tuto neradostnou vizi nějak změnit, většinou však jde o záchrannou misi, protože SkyNET to ve svém vývoji dotáhl během čtyřiceti let tak daleko, že byl schopen postavit stroj času. S takovou věcičkou se dá dělat dost věcí a vzhledem k tomu, že John Connor opravdu HODNĚ zlobí, co takhle se vydat do minulosti a zabít ho? Nebo ještě lépe, zabít jeho matku ještě než se samotný John narodí. Geniální myšlenka, kterou posléze SkyNET uskuteční a vyšle do roku 1984 model T-800 (Arnold Schwarzenegger). Cíl je jediný: Vyhledat Sarah Connor a ukončit její existenci. T-800 musí být zároveň nenápadný (do jisté míry ;), aby nenarušil časovou linii, která zaručuje vznik SkyNETu.

Hnutí odporu a jeho zvědové naštěstí ukořistí stroj času jen pár hodin poté co skrz něj prošel Terminátor a vysílají do minulosti pomoc – Kyle Reese (Michael Biehn), který má Sarah Connor ochránit před Terminátorem, vysvětlit jí, že její potomek bude vůdcem Hnutí odporu a následně s ní tohoto potomka splodit. Zní to možná až příliš humorně, ale kdo viděl první díl, ten ví, že James Cameron si legraci nedělal a vy jste se při sledování téhle kultovky nesmáli. Mise T-800 je nakonec překažena a smrtící stroj je zklikvidován ve šrotovacím lisu.

Vývoj SkyNETu však pozastaven nebyl, spíš naopak, ruka a čip nalezené v továrně urychlily dílo zkázy a tak se o deset let později setkáváme se světem Terminátora znovu. Sarah Connor je odměnou za své postapokalyptické vize, uzavřena v nápravném zařízení (blázinci) a jedenáctiletý John vyrůstá u svých pěstounů. Během jeho dětství ho matka naučila střílet, vykrádat bankomaty, ale John bláboly o apokalypse bral vždy na lehkou váhu a dávno na ně zapomněl. Paměť se mu ale osvěží velice rychle, protože SkyNET to po deseti letech zkouší znovu, tentokrát s podstatně pokročilejším typem T-1000. Cílem je samotný John, ale Hnutí odporu opět posílá pomoc – přeprogramovaného T-800 (ironie), který má ochránit Johnův život.

Navzdory neúnavnosti T-1000 se daří Johnovi osvobodit svou matku z blázince a spolu s T-800 dokonce přesvědčí Milese Benneta Dysona, aby se s nimi vydal do sídla Cyberdyne a zničil výsledky své práce na revolučním čipu, stejně jako šrot nalezený o deset let dříve. V oslnivém finále je T-1000 zlikvidován a, stejně jako výsledky výzkumů Cyberdyne, mizí v jezírku rozžhavené železné masy. Konec dobrý, všechno dobré… V režisérské verzi nám James Cameron navíc doslovně stvrzuje, že Den zúčtování byl zažehnán a budoucnost je růžová.

Přidej se k nám!

Hnutí odporu sice na první pohled může připomínat partičku militaristů zmateně pobíhajících po zbytcích svých bližních, ale během čtyřiceti let války se podařilo zdokonalit taktiku i techniku, takže boj proti strojům není až tak beznadějný. Když se přidáte k Hnutí odporu, dostanete plazmovou pušku (ale pozor, nepřítel je má taky), možná si zajezdíte v obrněném Dodge Chargeru a když budete mít velké štěstí, možná vás vyšlou zpět v čase (je to však docela bolestivé, alespoň podle zkušenosti Kylea Reese). Stroj času je ukryt hluboko v základně SkyNETu a jen zázrakem se tam členové Hnutí dostali (takový zázrak je možný jednou, maximálně dvakrát za deset let). Stroj odčerpává velké množství energie a způsobuje chyby ve sktruktuře jádra SkyNETu, což je jedním z důvodu proč není využíván častěji. Transportovaná osoba musí obsahovat živou tkáň (o čemž by se u T-1000 dalo pochybovat, ale budiž), tj. nesmí mít u sebe zbraně. Časové odchylky jsou minimální, ale osoby nejsou transportovány do stejného místa (je tu tolerance +/- pár kilometrů ;).

Početná armáda Hnutí přežívá v podzemních štolách (neptejte se mě jak pěstují potraviny, asi to bude stejná záhada jako v případě Zionu z Matrix Reloaded) a SkyNET jim občas na „rozveselení“ pošle jednu T-800 (než stačí lidé infiltrátora zlikvidovat, stihne nemilosrdný stroj zabít i několik desítek vojáků). Právě kvůli těmto vpádům si začali lidé znovu vážit psa, nejlepšího přítele člověka. Pes je totiž jediným zvířetem, které dokáže terminátory vycítit. Díky tomu se Hnutí podařilo jednoho z terminátorů chytit a přeprogramovat. Byl to model T-800 (resp. T-850), který byl posléze poslán do minulosti, aby zabránil usmrcení Johna Connora.

Než se však rozhodnete narukovat, měli byste vědět co vás čeká. Možná pak váš zájem o službu v řádách Hnutí odporu poněkud ochladne:

Poznej svého nepřítele

Terminátory nepředstavuje pouze pár typů, které jste viděli ve filmech. CyberDyne a posléze SkyNET vyvinuly úctyhodnou řádku strojů, v jejichž mysli plane jediná myšlenka – vyhubit vše živé. Některé zde představené modely jsou součástí nezměněných časových os.

T-70

První prototyp vojáka nové generace se kterým se CyberDyne chlubila na vojenských výstavách (a který přitáhl zájem armády). Tato jednotka byla postavena v devadesátých letech a plně využívá možností Dysonova nového procesoru. Z dnešního hlediska je T-70 velice zastaralá technologie – dvěstěpadesát centimetrů vysoký, s širokou hrudní částí a omezeným pohybem kloubů. Jeho výhodou bylo kompletní ovládání na dálku, vysoká odolnost a vysoká přesnost při střelbě na jakýkoliv cíl. Armáda převzala výrobu tohoto modelu a díky nízkým nákladům se stal T-70 výrazným pomocníkem SkyNETu v začátcích války proti zbytkům lidstva.

T-1 (T-100)

První model (proto T-1), který vyvinula armáda ve své vlastní režii (byl však novější než T-70 a proto byl později, v zájmu zachování gradace, přejmenován na T-100). T-100 byl vybaven pásy a předem se počítalo, že bude jakousi palebnou podporou pro postupující T-70 (který je poněkud pohyblivější). Pravdou však je, že se nakonec tento model osvědčil lépe, zejména díky schopnosti zdolávat náročný terén a díky nasazení těžkých zbraní (rotační kulomety, později i plazmová děla). T-100 má spousty senzorů a tzv. „vidí za roh“, navíc jeho velikost z něj činí mimořádně odolného nepřítele. Není divu, že ho SkyNET vyráběl pěknou řádku let.

T-600

Velký posun SkyNET zaznamenal v roce 2016, kdy se mu podařilo radikálně vylepšit původní T-70. Nový model měl sloužit jako výkonná polní jednotka, ale také jako infiltrátor lidských pevností. T-600 měl vylepšenou kostru (endoskeleton) vycházející z lidské anatomie, vážil kolem 400 kg a byl schopen unést až pětinásobek vlastní váhy. Jeho sílu dokazují i další vlastnosti – dokáže prorazit pěstí beton i ocel a při běhu vyvine rychlost až 75 km/h (krátkodobě). Aby SkyNET vytvořil stroj co nejvíce podobný lidem, opatřil T-600 i něčím na způsob kůže – obalil jeho kostru gumou, která zároveň zabraňovala náhodným zkratům (např. při dešti).

T-700

Vylepšení přišlo o tři roky později, v roce 2019, kdy si SkyNET uvědomil, že nízká úspěšnout T-600 je dána mírou jeho snadného rozpoznání. Když vám do tábora pochoduje dvoumetrový vazoun s ple’tovou maskou „Miss guma 2016“, nebudete váhat a zmačknete spoušť až vám zčervená ukazováček. T-700 byla výkonnější a rychlejší než předchozí model a ačkoliv stále nahrazovala lidskou pokožku gumou, byla to již guma barvená a modelovaná podle údajů SkyNETu o lidské fyziognomii. Tihle terminátoři pořád ještě vypadali trochu jako zombie, ale často se jim podařilo dostat se do srdce lidské základny a zrušit několik obyvatel. T-700 byl již velice blízko následujícímu modelu, lišil se prakticky jen jednodušším endoskeletonem (bez důležitých krycích částí, výztuží krku atd.).

T-800 (T-800 model 101, T-850)

Ultimátní „kladivo na lidi“ vyrobil SkyNET až v roce 2026. Radikálně vylepšený model byl pokryt živou lidskou pokožkou a uvnitř jeho kovových součástí kolovala krev (obojí synteticky vyrobeno). T-800 tak byl k nerozeznání od lidí (tedy pokud jste na něj nepoklepali nebo se s ním nepokoušeli prát) a SkyNET měl v záloze hned několik „designů“ (model 101 vypadal jako Arnold Schwarzenegger). T-800 se stal noční můrou Hnutí odporu a hlavním hrdinou filmových Terminátorů (přičemž jednou v barvách SkyNETu a třikrát v barvách Hnutí odporu). Nutno dodat, že endoskeleton a schopnosti T-800 se natolik osvědčily, že ho SkyNET začal vyrábět po tisících (bez kůže) a nasazoval ho ve velkém do bitevního pole (slušná kupa T-800 také stráží sídlo SkyNETu). O schopnostech této bojové mašiny se nemusíme dlouze rozepisovat, stačí se podívat na všechny tři filmy a rázem pochopíte, že tenhle stroj byste v noci v průjezdu potkat nechtěli ;). T-800 má čip (stejně jako ostatní modely) nastaven na ROM režim (Read Only Memory), tj. nemůže se učit podobně jako jeho tvůrce, SkyNET. Tato schopnost se dá obnovit pomocí přepínače na čipu. Vylepšený model (T-850) se pak objevuje ve třetím filmu.

T-900 (T-950)

O těchto pokročilých modelech víme jen velice málo (poprvé budou k vidění až v počítačové hře na motivy třetího filmu). Vycházejí z endoskeletonu T-800, ale radikálně ho vylepšují a slouží jako prvotní vývojová fáze pro mnohem složitější modely (T-X).

T-1000

Vývoj pokračuje a T-800 brzy nebyl vrcholem řetězce, protože v roce 2028 SkyNET vyvinul novou technologii výroby a vznikl „jubilejní“ T-1000, složený z tekutého kovu. Náročnost výroby dovolila stvořit jen pár prototypů, ale SkyNET mohl být na sebe pyšný, protože stvořil takřka nezastavitelnou mašinu. T-1000 dokázal absorbovat kulky, nárazy, dokonce se dovedl sám složit do původní podoby, pokud jste ho rozsekali na malé kousíčky. Zvládnul napodobit hlas nebo podobu jakéhokoliv předmětu, sám se mohl transformovat do neživých objektů (podobné velikosti). T-1000 není stroj v pravém slova smyslu, protože pracuje na bázi nanobotů a skládá se tak z miliónů malých (okem nezachytitelných) potvůrek, které nemůžete zastřelit, rozšlapat nebo roztřískat kladivem. Nedá se zabít, dá se jen zpomalit. Jediným způsobem jak zlikvidovat T-1000 nadobro je roztavit ho nebo zabránit jeho částem, aby se zformovaly do původního celku. Nelehký, ne-li téměř nemožný, úkol, SkyNET naštěstí těchto terminátorů vyrobil jen pár. Jednoho pak poslal do minulosti, aby zabil Johna Connora. Tato mise však byla, zejména díky vydatné pomoci T-800, neúspěšná.

T-X (Terminatrix)

Zatím posledním modelem, který vyšel z dílny SkyNETu je T-X, Terminatrix, které „stvořitel“ vtiskl podobu ženy (T-X se samozřejmě může přetransformovat, ve stylu T-1000 v kohokoliv jiného). T-X je kombinací předchozích modelů – obsahuje vyztuženou kostru T-800 (v mnoha směrech vylepšenou), kterou obaluje vrstva tekutého kovu, použitého při výrobě T-1000. T-X je prvním terminátorem, který má zbraně zabudované v těle (plazma puška v paži) a dokáže pomocí nanotechnologie ovládat ostatní stroje (což nezahrnuje jen terminátory, ale také auta, počítače, prostě cokoliv co obsahuje počítačové čipy). T-X je zatím nejrychlejším a nejsilnějším strojem, který kdy SkyNET vyvinul a krom likvidace lidí je též určena k likvidaci terminátorů, především těch, kteří zběhli na stranu Hnutí odporu.

Podpůrné jednotky

Jelikož klasické T-modely jsou příliš pomalé a titěrné jednotky pro boj ve větším měřítku, vyvinul SkyNET i větší (ovšem technologicky „hloupější“) stroje. Mezi pozemní patří Hunter Killer Tank, jakýsi větší bráška původního T-100, taktéž vybavený pásy, a tam kde nestačí palebná síla jeho dvou plazmových děl, tam nastupuje Hunter Killer Centurion. Obrovský kolos na masivních nohách má dvě na sobě nezávislé věže, které srovnají se zemí cokoliv. Tento stroj je naštěstí nasazován jen v nejtužších bitvách, protože jeho údržba stojí SkyNET nemalé zdroje. Daleko jednodušší, ale o to zákeřnější je Hunter Killer Swordfish. Placatá mašina připomínající přerostlého trilobita, se umí pohybovat velice rychle a v případě potřeby se dokáže zavrtat i do země. Hlavním účelem je vystopovat základny Hnutí, odeslat zprávu vedení a pak se pokusit zlikvidovat co nejvíc lidí (Swordfish je poháněn malým reaktorem, který je obložen několika kily C-4, takže jeho autodestrukce dovede nadělat pěknou paseku).

Ještě větší hrůzu však budí jednotky letecké. Od titěrných Flying Mini-Hunterů (útočí ve skupinách a jsou extrémně hbití) přes legendární Aerial Hunter Killery – velké letecké dravce, kteří jsou pohromou pro špatně ukryté vojáky (prototyp tohoto modelu je k vidění v třetím díle filmu, jeho velcí bratříčci jsou pak neoddělitelnou součástí flashbackových scén všech filmů) až po Hunter Killer Bomber, masivní bombardér užívaný k ničení základen Hnutí odporu (existují naštěstí jen dva takové letouny). Všechny modely jsou vybaveny výkonnými plazmovými zbraněmi a mají na svědomí zdaleka nejvíc životů.

T-1 000 000 (T-MEG)

Na závěr jsem si nechal samostatnou kapitolu pro opravdový, přísně utajený, důkaz toho, co SkyNET dokáže! Postaven byl v roce 2029, na základě znalostí získaných při výrobě T-1000. Obrovské monstrum (šest metrů na výšku, takřka dvacet na šířku) vypadá v klidové poloze jako neškodná pochromovaná struktura, ale během zlomku vteřiny se přemění v pavoukovi podobnou mašinu, které sestává z tekutého kovu a miliard nanobotů. Těžko si mohl SkyNET vymyslet lepšího strážce, „neporazitelnost“ T-1 000 000 zaručuje, že jádra SkyNETu se nikdo nedotkne. Tento model naštěstí nikdy nebyl nasazen v bitvě a díky potřebě velkého množství zdrojů (paměti) musí zůstávat v blízkosti SkyNETu.

Budoucnost je nejistá

Ačkoliv se Connorovým už dvakrát podařilo Den zúčtování odvrátit, lační filmoví producenti na ně útočí znovu. Srpen roku 1997 proběhl poměrně klidně a žádný armageddon se nekonal. Sarah však padla za oběť leukémii a John zůstal sám. Jeho vzpomínky na deset let staré události už pomalu vybledly a i když se dobrovolně upsal k životu bez občanky, kreditní karty a pojištění, pomalu začínal věřit, že SkyNET je minulostí. Psal se rok 2004 a osud se ozval znovu… Na scéně se objevuje model T-X a pokouší se Johna vymazat z existence těsně před tím než SkyNET (který si našel jinou zkratku. Když armáda (a hollywoodský scenárista) chce, svoji hračku si postaví. Software ze Cyberdyne je použit jako záloha a jádro SkyNETu brzy přijde na to jak zlikvidovat podřadnou lidskou rasu). Všechno začíná od nuly a John Connor stojí tváří v tvář vylepšenému Arnoldovi, kterého poslalo Hnutí coby Johnovu ochranu. Podaří se jim odvrátit Den zúčtování? Odpověď najdete v kinech…