Posádky šestatřiceti nablýskaných aut a motocyklů absolvovaly pětaosmdesátikilometrovou jízdu Vysočinou
Šestatřicet nablýskaných historických aut a motocyklů z celé republiky se v sobotu dopoledne sjelo na humpoleckém Horním náměstí, odkud po krátké výstavě odstartoval již třetí ročník závodu veteránů Jízda Františka Jokla.
Na trase pětaosmdesát kilometrů dlouhé, vedené po okresních silnicích, čekaly na účastníky zastávky, kde museli prokázat nejen své technické znalosti, ale i vědomosti z historie Vysočiny.
Spousta nadšenců s několik desítek let starými automobily a motocykly tak netrpělivě čekala, až bude závod, který jim dodává převážně potěšení, odstartován, a budou se moci ve svém našlechtěném veteránovi projíždět krajinou Vysočiny. „Jsem natěšený na každý závod, strašně mě to baví. Přes léto jezdíme s bratrem od jednoho závodu ke druhému. A přes zimu pak auto ošetřujeme a připravujeme na další sezonu,“ svěřil se Petr Zoufalý z Jihlavy, který je spolu s bratrem majitelem šestapadesátiletého Citroena 11.
Tento koníček totiž není jen ježdění po závodech se svým automobilovým miláčkem a předvádění na výstavách, ale také starost. „Kdo je opravdu veteránista, potom i údržbu přes zimu dělá s láskou a chutí,“ dodal Petr Zoufalý, který svého citroena koupil v poměrně zanedbaném stavu. O to více ho dnes těší, že s ním už sedmý rok jezdí po závodech, kde ho obdivuje každý, koho potká. V závodě však nebyla důležitá rychlost strojů, ale znalosti, dovednosti a zkušenosti přihlášených účastníků. Ty pak rozhodovaly o vítězství.
Protentokrát si organizátoři akce (Veterán klub Úsobí a Muzeum historických vozidel v Humpolci) připravili pro účastníky opravdu zapeklité zastávky. Na několika stanovištích do poslední chvíle tajné trasy museli veteránisté zodpovědět otázky nejen technického rázu, ale i například, ze kterého roku pocházejí sochy před kostelem v Želivu, kudy trasa vedla. Za každé správně zodpovězené otázky pak soutěžící získávali body, podle kterých se rozhodovalo o vítězi.
Jednu ze zastávek na cestě Vysočinou měli soutěžící i domově dúchodců v Proseči Obořišti, kde se stali součástí místních pouťových oslav. I zde bylo pro veteránisty připraveno několik bodovaných soutěží. Museli předvést svou zručnost například v hodu klínovým řetězem na kužele a podobně. „Kromě toho jsme připraveni pro obyvatele domova důchodců uspořádat krátké vyhlídkové jízdy v našich vozech,“ řekl hlavní organizátor František Jokl.
Z Proseče Obořiště zamířili závodníci do konečného stanoviště v obci Úsobí na Havlíčkobrodsku. Zde byly vyhodnoceny výkony a vyhlášeny výsledky. S nejlepšími znalostmi a dovednostmi se tak v kategorii motocyklů na první místo dostal Aleš Mrkvička z Úsobí s vozemBMWR71, druhý skončil Radek Dvořák z Úsobí na motocyklu M 72 K a cenu za třetí místo si do Dobronína na Jawě 250 péráku odvezl Oldřich Báťa z Kozlova na Jihlavsku. V kategorii automobilů zvítězil a jihlavká posádka Pragy RND.
Účast na takovém závodu nebo srazu je pro každého veteránistu velice významnou záležitostí a nejde ani tak o vítězství. „Potkám se tu s kamarády, prohlédnu si další pěkné motorky a hezky strávím volný čas,“ řekl Jaroslav Veselý ze Želiva, který si trasu projel na svém „péráku“ Jawa 350 z roku 1949. Svému koníčku se věnuje už zhruba dvacet let.
„Vzhledem k tomu, že lásce k motorkám věnuji téměř všechen volný čas, nejvíce to zatěžuje nervy mojí manželky,“ dodal závodník Veselý.“Je to nádherně strávený den s lidmi, kteří jsou stejně praštění jako já, a to je báječné,“ dodal nakonec závodník Petr Zoufalý.
* „Jsem natěšený na každý závod, strašně mě to baví. Přes léto jezdíme s bratrem od jednoho závodu ke druhému a přes zimu pak auto ošetřujeme a připravujeme na další sezonu.“
Reportáž přinesla MF-DNES Vysočina
Tedy nezlobte se, ale vyšlehnout reportáž a nebýt u toho … jen na startu posbírat informace … třeba klínový řetěz, to je bomba :-)) nepsala ten text nějaká baba?
já mám klínový řetěz na autě také – co je na tom divného ? 🙂 třeba došlo jen k špatnému překladu čeština-us angličtina-čeština . važte si toho rejpalové , že pro vás někdo ztrácí čas a píše z ameriky o události , kterou mají místní pod nosem a vykašlou se na ní (vyjma olafa a jeho reportu a fotek) . každý chytrák může příště přispět sám – axl mu rád dá prostor . tak jsem na vás zvědavý , vy líní dacani 🙂
anonymní pierre
Díky náčelníku že jsi se mě zastal! :)))