Ve škole se objevily drogy, kriminalista je zavražděn u školního záchodu. Roztáčí se kolotoč vyšetřování, nechybí honičky mezi zločinci a policisty ani půvabná komisařka v roli volavky. Kde? Ve filmu, nikoliv však z dílny amerických režisérů. Snímek Zločin nad Rokytnou je dílem patnáctiletého Jana Veselého z Jaroměřic. Honza napsal scénář, režíroval, točil i hrál. Videokazetu zatím pečlivě střeží, ukázal ji jen svým kamarádům a štábu. „Film se bude veřejně promítat tento pátek od sedmi večer v jaroměřické videokavárně. Snad se bude líbit,“ říká trošku rozpačitě mladík.
Zápletka padesátiminutového filmu se točí kolem drog. Konkrétně jde o dealera, který rozdává bonbony s extází malým školákům v základce. Reálné nebezpečí, hrozící zejména dětem ve větších městech. Proč si Honza vybral zrovna toto téma?
„Drogy jsou aktuální problém. Rozhodl jsem se, že zkusím touto formou podat nějaké informace a možná někomu pomůžu,“ shrnuje student prvního ročníku střední zemědělské školy. Kopii kazety si jaroměřická škola ponechala s tím, že bude pouštěna v hodinách jako prevence kriminality.
S tím, že se menší děti raději podívají na takový film, než by si vyslechly přednášku o drogách, souhlasí jedenáctiletý Víťa Horák. Ve filmu hraje kluka, jemuž se z extáze udělá zle. „Já bych si nikdy od nikoho žádný takový bonbon nevzal. Ten film je bezva,“ říká Víťa.
Honza začal točit ještě před prázdninami, v deváté třídě. „Napsal jsem celý scénář, pak jsem sháněl lidi. Ve filmu hraje zhruba dvacet kamarádů a známých,“ popisuje Honza, podle něhož mu hodně pomohli dospělí z okolí.
Filmovat se začalo v květnu a skončilo předposlední srpnový týden. Natočeno bylo asi 200 minut. „Stříhal jsem sám,“ dodává mladý režisér. „Díky bývalému panu řediteli jsme měli k dispozici prostory ve škole. Jaroměřická paní starostka poskytla natáčecí materiál. Moje mamka jezdila autem, a když bylo potřeba, tak točila. Od jednoho třebíčského kriminalisty jsme měli zapůjčeny rekvizity. Hodně pomohl tím, že nám vysvětloval, jak se v některých scénách chovat.“
O akční scény není ve filmu nouze. Zatýkaní, honička na kolečkových bruslích a kole, policejní výslechy. Snímek je prošpikován vtipnými dialogy, při nichž měli samotní aktéři občas potíže s udržením smíchu. Honza myslel i na detaily. Když se děj odehrává v policejní vyšetřovně, je před tím vždy záběr na budovu třebíčské policie. Samotné výslechy se konají ve školní knihovně. „Skříně jsme polepili plakáty s typy zbraní. Z toho neměl školník moc velkou radost,“ směje se Honza.
Na autě rodiny Veselých, které se ve filmu objevuje, nechybí modrý majáček. „Tak ten jsem koupil u benziny. Nebyl levný. Celý film jsem financoval z kapesného a peněz, co mi dali rodiče,“ poznamenal Honza.
Amatérský režisér připouští, že ne vše šlo vždy hladce. „Někdy jsem měl chuť praštit s tím. Naučil jsem se i zakřičet. Teď jsem moc rád, že je film hotov. Možná tak za rok se pustím do dalšího,“ přemítá Honza.
a co takhle humpoleckej film vážení ? natočí ho někdo ?
Jestli tě to tak zajímá tak asi před 15ti lety )to to letí) jsem ještě s pár kluky jeden filmeček sfouknul. Na osmičku kameru