Srdecne pozdravy z USA – III

Byt v Americe a nejet se podivat na Niagarske vodopady? Tak to by asi neslo.

A tak jsme se rozhodli, ze si o vikendu udelame vylet k Niagara Falls.
V sobotu vstavame relativne brzy (asi v devet) a jedeme do mistni „zradelny“ Bob Evans na snidani. Ona teda neni mistni, je to sit zradelen roztahana po celych statech, ale tahle je zrovna tady. Objednavame si jidlo – to nejsou snidane, to jsou porce jako bejk :-), snidame a asi tak v jedenact :-)) odjizdime smer sever.
Castecne jedeme po dalnici, ale vetsi cast po mistnim venkove. Krajina je pekna, podzim jako vymalovany. Akorat, ze se dost zatahuje, vypada to na dest. Mistni venkov, tak to je docela sila. To jsou hala bala rozsazeny baraky, farmy, sklady a podobne podel silnice. hned vedle polorozpadlyho kravina je pekny, udrzovany dum, vedle polorozpadla (asi)neobyvana ruina, dalsi kravin, farma na vanocni stromky… Takhle se to strida a cim vic na sever tim je to horsi. A mezi tim se valej zrezavela, vice ci mene nepojizdna auta. Najednou koukas, ze jedes skrz hrbitov. Hrbitovy tady totiz maji pohazeny tak poruznu podel silnice, par nahrobku na louce mezi barakama… Vsude halloweenska vyzdoba, nafukovaci i opravdovy dyne, nafukovaci panaci a tak.
Cestou se zastavujeme na jedne z americkych pametihodnosti, Kinzua Bridge.


Je to presne takovy zeleznicni most jaky zname z westernovych filmu. Ale letos v cervenci se tady prehnal hurikan, vyvratil vsechny stromy v okoli a porazil i prave tenhle most. Je to naprosta sila, udoli, pres ktere most vedl je uplne zpleneny a na jeho dne lezi ohromne zkroucene kusy ocelove konstrukce.
Dale pokracujeme az do Buffala a dal do mesta Niagara Falls, ktere lezi primo u vodopadu. Prsi a prsi cim dal vic. Cestou me pres nos prasti priserny smrad. „Skunk“. „Co?“ „No nekdo prejel skunka, to je tady bezny“. Ten smrad se drzi ve vzduchu (nebo v aute nebo nevim kde) jeste asi dalsich pet minut jizdy, to jsem netusil, ze skunk smrdi takhle hrozne a dlouho :-).
V Niagara Falls hledame motel kde se ubytujem, nejaky kde nam vezmou psa. Je tady jeden motel vedle druhyho. Zajizdime k prvnimu, Axl: „ty jo, od sedesati dolaru, to je dost“, jedeme dal, dalsi motel, Axl: „ten se mi nelibi“. Dalsi motel – Algerian Inn – Axl vystupuje, za chvili se vraci:“neberou psy, ale vedle prej jo…. Ale ten je nejakej divnej“. Pokracujeme k dalsimu, Cena od 29,90 za pokoj. Zastavujeme, Axl se jde zeptat do kancelare. Zachvili odjizdime. „Jo meli tam na psano od 29 dolaru, ale za jeden pokoj chteli 40 a za druhej 60. a v kancelari to pekne smrdi.“ Dalsi motel uz berem, maj tady HBO, a „extra cleaning room“.
Jeste vecer se v desti jdeme podivat na nocni vodopady, je to docela parada, az na ten dest a zimu. Ovsem pro Axla je to naprosto uzasny, kdyby neprselo tak by to byla desna nuda, takhle je to skvely :-).
Jedeme do motelu, cestou se zastavujem v „liquere store“ pro whisky a vino, v pizzerii pro pizzu a kureci kridilka a na benzince pro pivo a jdeme zabit zbytek vecera u televize, jidla a piti. Musime brzy vstavat na vodopady.
Rano mastime do „zradelny“ na snidani a potom uz hura na vodopady. Jsou tady tri vodopady, dva mensi americke a jeden vetsi kanadsky. Mensi neznamena male!

Fotecky, video, za deset dolaru si kupujeme listky na lodicku, fasujeme plastenku a vyrazime pod vodopad. Lodicka nas doveze skoro az pod vodopad, jsme cely mokry ale je to uzasny.


Nasleduje vylet do jeskyni. Oni to nejsou jeskyne, ale dostanes se tudy pesky primo pod vodopad a tam teprve dostavame poradnou sprchu.

Taky tam jdeme naboso – jen v nafasovanych sandalech (vezu si je domu) a opet v plastence (tu si vezu jako suvenyr ostatne taky :-)).
V gift shopu vidim poprve v zivote zivyho indiana :-).
No pak uz nasedame do auta a jedem domu, mame to docela daleko. Cestou se jeste zastavime u jezera Erie, coz je obrovska vodni plocha, jedno z Velkych kanadskych jezer, a na jidlo v takovy sendvicarne kde si vyberes co chces do hot dogu nebo sendvice a oni ti to tam vsechno nastrkaj, ale jinak primo do Harrisburgu kam prijizdime nekdy v jednu v noci. Obligatni sklenicku 🙂 a spat, Axl musi rano do prace.