A další sada vtípků z redakční pošty.
Jde pán okolo parku a vidí chlapa, jak ohnutej u stromu šíleně zvrací. Poplácá mu uznale po zádech a povídá : „Máš recht, co by ses s tím sral!“
„… a pane doktore, jak mám ty prášky brát?“
„Jeden ráno v 8 a pořádně zapít, další v 10 a pořádně zapít, pak si dejte jeden ve 12 a pořádně zapít, další ve 4 odpoledne a pořádně zapít a poslední v 6 večer a pořádně zapít.“
„A pane doktore, co mi vlastně je?“
„Málo pijete“
Za devatero horami, devatero lesy, devatero moři, devatero poli,devatero městy a devatero řekami je malá chaloupka, ve které sedí stará babka s obličejem v dlaních a naříká: „Kurva, proč já jenom bydlím tak daleko…“
„Miláčku, proč jsi celá nahá
To jsou přece šaty lásky, drahý!“
„Hm, no mohla sis je alespoň trochu přežehlit!“
Žena: „Dneska ráno v metru tři chlapi vstali, aby mi uvolnili místo.“
Muž: „A vešla ses?“
„Venku je tak krásně,“ povídá muž manželce, „a ty se dřeš s parketama! Měla bys jít raději na vzduch a umýt mi auto.“
A perlička na závěr:
Bill našel práci v továrně na konzervovanou zeleninu. Jednou takhle přijde domu a přizná se manľelce, ze má silné nutkání strčit penis do kráječky okurek. Manželka navrhuje, aby šel k psychiatrovi, ale Bill se chce se svým problémem vyrovnat sám.
Za měsíc přijde Bill domu už v jedenáct a říká: „Pamatuješ si, co jsem ti říkal o kráječce okurek?“
Manželka: „Bože, Bille, snad jsi to neudělal?!“
„Udělal“ smutně přiznal Bill.
„Ach Bože můj, co se stalo?“
„No co by, vyrazili mne z práce“
„Ale neeee, ublížila ti ta kráječka okurek?“
„Kráječka okurek? Ta dostala taky padáka.“
