Je mi líto tisíců mrtvých civilistů, kteří zahynuli při teroristickém útoku v New Yorku a Washigtonu.
Je mi líto stovek mrtvých cestujících a posádek unesených letadel.
Je mi líto stovek mrtvých hasičů a záchranářů zasypaných při zhroucení budov.
Je mi líto stovky mrtvých námořníků z ponorku Kursk.
Je mi líto skoro dvou tisíc utopených cestujících z trajektu Estonia.
Je mi líto desetitisíců mrtvých obyvatel zahynuvších při zemětřesení, záplavách a bouřích.
Je mi líto všech nevinně zamřelých, ať se o nich dovím či ne.
Je mi například také líto desetitisíců mrtvých Somálců, kteří před lety zemřeli hladem při mocenských nepokojích ve své zemi. Zapaloval někdo za ně a za jiné anonymně, neboť mediálně zemřelé svíčky, svolával shromáždění, měl ušlechtilé projevy ve sdělovacích prostředcích? Dostalo se jim pozornosti v podobě záplavy nechutných vtipů
Je mi líto živých, kteří potřebují obzvláště nepříjemný či medializovaný způsob smrti svých bližních, popřípadě jednou za rok pamětní den v kalendáři, aby na ně vzpomněli, samozřejmě tak, aby to ostatní viděli.
Nechodím na hřbitov v období Dušiček, nezapaluju svíčky, když se objeví ušlechtilá výzva k tomu, abych tak udělal, nemám potřebu držet okázale minutu ticha. Nepotřebuju k tomu povel, nemám potřebu se toho kolektivně zúčastnit. Nemyslím, že bych byl kvůli tomu cynik.
