změny areálu v průběhu 15.-17.st.
Nejrozsáhlejších změn se dočkal
humpolecký hrad v průběhu 15-tého a 16-tého století.
Bližší vývoj hradního komplexu nebyl zatím zcela upřesněn, nelze tak v
mnohých případech dosud zcela seriózně určit co nechal který majitel
hradu vystavět. Stavební vývoj byl však zřejmě rozvržen podle plánu a
tento jednotliví stavebníci pozměňovali či doplňovali s ohledem na aktuální
situaci.
V roce 1424 se humpolecké panství dostává do majetku pánům z Leskovce a
vlastně tím začíná i další stavební vývoj na hradě samém. Soudíme,
že stavení aktivity tohoto rodu vrcholí v 60-tých letech 15.století, kdy
Arnošt z Leskovce, pán na Humpolci, zastává význačné funkce v řízení
Českého státu, a má i dostatek finančních zdrojů
na takovéto aktivity. Je to zároveň i doba, která zkouší pevnost hradních
staveb ( pokrok obléhacích technik -dělostřelba). Hradní stavby je nutno v
tomto duchu znovu opevnit. Nejinak je tomu i na Humpolci.
V roce 1496 hrad s dvorem poplužním pod ním, okolními vesnicemi a platy, a městem
Humpolcem prodávají Leskovcové pánům Trčkům z Lípy. Majetky drží Jan
Trčka a následně syn jeho Zdeněk . V roce 1559 se již hrad Humpolec zve Orlíkem.
Když je panství v roce 1560 prodáváno, píše se mimo jiné
o pustém hradě a dvoře pustém dvoře pod ním. V období mezi lety 1560 a
1588 na hradě sídlí početná rodina pánů z Říčan. Poté majetek
odkupuje Kryštof Karel z Roupova. Když však přikoupí herálecké panství,
upraví tamní tvrz na zámek a přesidluje z méně pohodlného
a málo reprezentativního Orlíka na zámek herálecký. Na hradě od této
doby sídlí pouze správa panství. Nejinak je tomu i po konfiskaci majetku po
roce 1621 (po Bílé Hoře) za nových pánů – hrabat ze Solmsu. Ještě v roce
1708 je uváděn na hradě myslivec. Pro
období třicetileté války (tedy počátkem 17.století) však postrádáme o
tomto objektu jakýchkoliv zpráv. V okolí válčí císařská i švédská
vojska, majitel panství se vykupuje ze zajetí, ale dějiny hradu mlčí.
Vlastní stavební vývoj hradu v 15-tém a
16-tém století probíhá ve dvou hlavních fázích. Jeho areál je výrazně
rozšiřován na úkor hospodářského zázemí na předhradí, které se tak přesouvá
pod hrad.
V prvé fázi je provedena změna vnějšího opevnění na východní straně
areálu. Stará zeď je od místa poblíž věže k severu stržena a nahrazena
novou, mohutnější. Tato obíhá zbytek východní strany, stranu severní a
na západě se napojuje ke starému paláci. Současně jsou zřejmě prováděny
změny v přístupu do hradního areálu (jejich přesné určení
bude však muset odhalit až pečlivý archeologický výzkum). Při první bráně
je postaven objekt kuchyně s vysunutou chlebovou pecí (spočívající na
zbytku stržené staré hradby) a v severozápadním rohu nového opevnění
vzniká nový palác náhradou za méně prostorný
starý palác (tento objekt postupně zřejmě vyplnil celou severní stranu nového
spodního nádvoří). Dále se stavebník zaměřil na zlepšení
obranyschopnosti opevnění. Jihovýchodní nároží staré hradby tak bylo strženo
a do mezery byla vestavěna nová flankovací
věžice, střední úsek mezi ní a objektem kuchyně vyplnila bašta. Upravovány
jsou poté zřejmě i interiéry starého paláce. Jeho jihovýchodní křídlo
je zřejmě zvýšeno. Současně dochází k přepatrování paláce vložením
valených kleneb do přízemí. Tyto změny jsou
prováděny v druhé polovině 15.století.
V další fázi byl změněn vstup do jádra. Stará brána v čele mezi palácem
a věží byla zazděna (dnes v těchto místech mohutný pilíř) a nová proražena
ve východní staré ohradě u věže. Součástí této změny bylo i zbudování
věžové brány mezi věží a novou východní hradbou. Na bránu navazovala
parkánová zeď, která přetla nové nádvoří před věží a napojila se na
západní straně na novou hradební zeď. Vzniklo tak druhé opevnění jádra
vůči spodnímu novému hradu. Později také
dochází ke zlepšení obrany vnějšího opevnění areálu na severní a západní
straně. Západní stranu, kde doposud nevystupoval žádná prvek boční
obrany tak zpevňuje nově vystavěný obdélný vysunutý objekt a severozápadní
nároží čtverhranná věžička. Následně
je zastavěn úsek podél západní hradby uvnitř ohrazení novými obytnými
stavbami. V této souvislosti dochází k zazdění staršího vstupu do sklepení
severního paláce. Výrazně je též posílena obrana přístupu ke hradu ze
strany východní. Zde, na severovýchodní
hraně je budován čtverhranný bastión, k němuž se připojuje dělostřelecká
terasa na severní straně před novým palácem (toto opevnění je zařazeno
jako část tzv. staroitalské soustavy zbudované zde za Trčků z Lípy ve
století 16-tém).
Při úpravách ve východní a severní linii jsou zřejmě provedeny i změny
valového opevnění.
Ucelenost stavebního záměru vnitřního členění hradebního okruhu z druhé
poloviny 15.století dokládají vymezené odskoky v tomto zdivu, na které byly
v další fázi teprve prováděny vnitřní dostavby na spáru se zapojením
částí starších konstrukcí v předhradí.
Uvedené stavební aktivity na Humpolci-Orlíku v průběhu 15.-16.století
souvisí tedy s rody pánů z Leskovce, Trčky z Lípy a pány z Říčan.
