Vtipná kaše

Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, ze za volantem nikdo nesedi! Strašně se vyděsí, ale než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku do pohybu…

Chlápek sedí jak zařezanej, vyděšenej k smrti a nemůže se strachy pohnout. Pak se vzpamatuje, otevře dveře, vyskočí a zdrhá pryč. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho, takže se zastaví az v nejbližší vesnici.

Tam najde hospodu (kupodivu ještě otevřenou), zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku vypráví… všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou….

Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápci, poručej si grog a rozhlížej se kolem. A v tom jeden povida druhýmu: „Hele vole, to je ten kretén co si naskočil, když jsme tlačili.“

Klasická verzia:

Mravec ťažko pracuje celé leto v úmorných horúčavách. Stavia si svoj dom a znáša zásoby na zimu. Kobylka si myslí, že je blázon. Smeje sa, tancuje a hrá sa celé leto. Príde zima a mravec je pekne v teple a dobre nakŕmený. Kobylka nemá kde bývať a nemá nič na jedenie a tak zomrie niekde vonku v mraze.


Moderná verzia:

Mravec ťažko pracuje celé leto v úmorných horúčavách. Stavia si svoj dom a znáša zásoby na zimu. Kobylka si myslí, že je blázon. Smeje sa, tancuje a hrá sa celé leto. Príde zima a kobylka, klepúca sa zimou, zvolá tlačovú konferenciu, kde sa dožaduje odpovedí na otázku, ako to, že je dovolené mravcovi hovieť si v teple a v hojnosti jedla, zatiaľčo iní umierajú hladom v zime. CBS, NBC a ABC sa vzápätí vynoria so zábermi polozmrznutej kobylky nasledované videom, ktoré ukazuje mravca vo svojom pohodlnom obydliu a so stolom prehýbajúcim sa jedlom. Amerika žasne nad týmto hrozným rozdielom. Ako sa môže stať, že v zemi tak bohatej sa nájdu kobylky takto strašne strádajúce? Kobylka vystúpi v Oprah Show a všetci plačú pri speve „Nie je ľahké byť zelená“. Jesse Jackson usporiada demonštráciu pred mravcovým domom, kde televízne stanice natáčajú skupinu spievajúcu „My prežijeme – We shall overcome“. Jesse potom prikáže skupinu kľaknúť si a modliť sa k Bohu pre pomoc kobylke. Al Gore vykrikuje v interview s Petrom Jenningsom, že mravec zbohatol na úkor úbohej kobylky a požaduje okamžité zvýšenie dane pre mravcov – aby v zmyslu spravodlivosti platili „svoj spravodlivý podiel“. Konečne, Komisia pre Rovnoprávnosť (The Equal Opportunities Commission) navrhne „Ekonomicky Rovnoprávny a Protikobylkový Zákon tj. Economic Equity nad Anti-Grasshopper Act“ platný spätne k začiatku leta. Mravec je pokutovaný pre zabudnutie najať proporčné množstvo zeleného hmyzu a keďže nemá na zaplatenie spätných daní, jeho dom je skonfiškovaný vládou. Hillary získa možnosť, aby jej pôvodná advokátska firma mohla zastupovať kobylku proti mravcovi v súde o hanobenie a prípad je prejednávaný pred panelom federálnych sudcov, ktorí boli menovaní z listiny slobodných matiek na sociálnej podpore. Mravec súd prehrá. Príbeh končí tým, že vidíme kobylku dojedajúcu posledné zvyšky mravcovho jedla vo vládou pridelenom dome, ktorý, akoby náhodou, je mravcov pôvodný dom. Dom je už značne schátraný, pretože kobylka ho neudržuje. Mravec zmizol niekde v snehu. Kobylku nájdu mŕtvu v súvislosti s drogovým incidentom. Dom, dnes opustený, sa stáva domovom gangu pavúkov, ktorí terorizujú kedysi tak pekné a kľudné susedstvo.

Jak nenaštvat šéfa  

V Tescu v oddělení zeleniny říká zákazník prodavači:
„Prosím půl hlávky salátu.“
„Promiňte, ale prodáváme jen celé hlávky; odmítá prodavač.“
„Víte co, zeptejte se svého vedoucího, jestli by to nebylo možné…“
Prodavač jde teda za šéfem a informuje ho:
„Nějaký debil tam chce koupit jenom půl hlávky salátu…“ – v tom si uvědomí, že nespokojný zákazník stojí za ním, a tak dodá: „…a tento pán má zájem o druhou polovinu“. Šéf souhlasí s prodejem půl hlávky salátu a když spokojený zákazník odejde, říká prodavači:
„Jste pohotový. Líbilo se mi jak jste z toho vybruslil. Odkud jste, chlapče?“
„Já jsem z Ostravy“. – odpověděl mladík.
„A proč jste odešel z Ostravy?“
„To víte, tam jsou jenom samý horníci a kurvy. Jinak nic.“
„Aha no… Moje žena taky pochází z Ostravy…“
„Fakt? A na který šachtě fárala?“

Cestuje skupina inženýrů se skupinou manažerů ve vlaku. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženyrů volá:
„Jde průvodčí!“ a vsichni inženýři se natlačí do jednoho WC. Průvodčí zkontroluje lístky manažerů a vidí, že dveře na WC jsou zamčené. Zabouchá na dveře a zavolá:
„Jízdenku, prosím!“
Z WC se pode dveřmi vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchazí.
Na zpáteční cestě mají manažeři jen jeden listek, a světe div se, inženýři nemaji žádný. Jeden z manažerů uvidi průvodčího a zakřičí:
„Jde průvodčí!“
a všichni manažeři se utíkají schovat na WC.
Inženýři trochu pomaleji odcházeji na další WC. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů a zavolá:
„Jízdenku, prosím…“ 

A proto manažeři nikdy nepochopí inženýrská řešení.