Po nucené covidové pauze naše společnost opět pomalu ožívá a jednou z příležitostí, jak se pobavit, je účast na nějakém z masopustů, které se na Vysočině konaly už během uplynulého víkendu. Většina obcí a měst pořádá masopust během víkendu, který je před námi. Někde se ale masky sejdou až v březnu.
Jednou z obcí, kde už mají masopust za sebou, je Třeštice na Jihlavsku. Masopustní veselí bylo slyšet během uplynulé soboty třeba i v Nové Říši na Jihlavsku.
Masopust 2021 on-line
Pokud vás tato tradice zajímá, pak v sobotu 26. února zajeďte do Kamenice u Jihlavy, Hybrálce, Kozlova nebo třeba Vyskytné. To jsou jen namátkově některá místa, kde masopust zorganizují.
Po nucené covidové pauze projdou masky také Dolní Cerekví na Jihlavsku. „Všichni vzpomínáme na masopust 2020 jako na poslední akci, která proběhla takříkajíc normálně. Těšíme se na to, že bychom Masopustem 2022 mohli začít tam, kde jsme před covidem skončili,“ doufá starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. Připomíná loňský rok, kdy v městysi nakonec také měli masopust, i když byl vzhledem k epidemiologické situaci pojatý dost netradičně. Do svých rukou ho vzali místní ochotníci z výtvarně divadelní skupiny Roztoč kolektiv, kteří si pro obyvatele Cerekve nachystali představení s loutkami a obcházeli s ním dům od domu. „Lidé se na představení mohli dívat pouze z okna, případně vyšli před svůj dům. Nechyběla živá kapela a našim občanům jsme vše přenášeli na sociální sítě prostřednictvím živého vysílání,“ vzpomína starosta Dvořák na loňský rok.
Ve stejný den, tedy v sobotu 26. února, se budou v jihlavském DIODu konat Šibřinky. Připomenou letošní 130. výročí založení jihlavského Sokola. Oslavy zahájí tato zmíněná akce. „Zveme všechny, kteří s námi chtějí naše výročí a radost sdílet. Šibřinky připravujeme v duchu našich barev. Udělá nám tedy velkou radost, když hosté dorazí s bílými a červenými doplňky,“ uvedla ředitelka jihlavského Sokola Kateřina Nikodýmová. K tanci a poslechu zahrají skupiny Zatrestband a Bee Band. Hlavním režisérem večera bude Petr Píša a divadelník Jakub Škrdla.
V některých obcích Vysočiny budou masopust pořádat až v březnu. Konkrétně hned 1. března to bude v Humpolci nebo Pelhřimově. Ve Starých Horách a v Pávově bude maskám patřit sobota 5. března. Stejné datum je pro masopust rezervováno také v Osadním výboru v Čenkově u Třeště, kde se budou zároveň konat vepřové hody.
O týden později plánují masopust například v Rantířově, kde se před půlnocí bude pohřbívat basa. Během programu se budou podávat i zabijačkové pokrmy.
Ve Žďáru nakonec bez masopustu
Masopustní tradice není jen záležitostí malých obcí. Příkladem toho je Žďár nad Sázavou, kde byl masopust obnoven před třemi lety. Jednou z iniciátorek, která byla u zrodu myšlenky obnovení této tradice, byla historička Lenka Šimo. „Měla jsem kolem sebe tým dobrovolníků. Do organizace se zapojily i nějaké další příspěvkové organizace. Poslední masopust se nám podařilo uspořádat v roce 2020. Vloni to bylo kvůli covidu nemožné,“ uvedla na dotaz Drbny Lenka Šimo. Ta se svým týmem během letošního ledna stála před rozhodnutím, zda masopust letos uspořádat, nebo ne. „Letos jsem jako hlavní organizátor sledovala počty nakažených covidem. Ve chvíli, kdy jsem se měla rozhodnout, jestli masopust letos ano, či ne, tak bylo denně kolem 50 tisíc nakažených. Akce byly v té době kapacitně omezené. Tak jsem se nakonec s těžkým srdcem rozhodla akci v letošním roce neuspořádat,“ vysvětluje Lenka Šimo s tím, že tým okolo ní nemohl v lednu tušit, jak moc se na konci února situace stabilizuje.
Do obnoveného masopustu ve Žďáru se od roku 2018 do roku 2020, kdy byl naposledy, zapojilo vždy několik desítek masek. Účastníci převlečení za různé postavy se sešli na náměstí, pak se zapojili do společného průvodu. S nimi šla kapela Zelenohorští muzikanti. „S nimi spolupracujeme dlouhodobě“, poznamenala Lenka Šimo. Masopustní veselí pak po příchodu masek zpět pokračovalo na náměstí. Tam se konaly koncerty kapel, pro děti byl připraven kolotoč a karneval, zapojila se i místní ZUŠ.
Lenka Šimo závěrem dodává, že v dřívějších dobách masopust ve Žďáru organizovali hlavně hasiči. „Podle informací z kronik hasičů se tady masopust naposledy konal někdy na konci šedesátých let. Pak byl masopust tehdejším vedením národního výboru zakázaný,“ jmenuje Šimo a dodává, že rozhodnutí o tom, že masopust letos nebude, se jí nedělalo snadno. „Jinak se rozhoduje, když takovou akci organizuji jako fyzická osoba a na druhou stranu, když je organizace pod hlavičkou města,“ poznamenala závěrem Lenka Šimo.
Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
