Existuje jediný sport s ryze českým rodokmenem. Národní, chcete li – česká házená. Zvláštní forma házené se svébytnými pravidly bojuje o holou existenci. Covidové zákazy zcela umrtvily veškeré soutěže, řada klubů zanikla, některé balancují na hraně existence. O víkendu se přesto ve Studénce odehraje prvořadý sportovní a společenský vrchol sezony, utkání Morava – Čechy. Síly v něm tradičně změří nejlepší házenkáři republiky.
Svazový sekretář Zdeněk Soukup řekl, že v zemi hraje českou házenou 74 klubů. „Je v nich stále registrováno deset tisíc házenkářů a docela překvapivě neubývají mladí. Covidová doba ovšem urychlila zánik klubů, které byly léta na hraně přežití,“ připustil s tím, že nové už nevznikají.
Národní českou hru totiž paradoxně během let postupně opustili ti, kdo ji před více jak sto lety přivedli na svět – studenti a kantoři.
V Česku hraje soutěže 74 klubů, nejvíce na Plzeňsku, Ostravsku, jižní Moravě a východních Čechách.
Na začátku byla vrhaná s přenášením
Rakouské ministerstvo školství vydalo v roce 1890 kvůli chabé kondici dětí výnos, podle kterého se měly c.&k. školy ve výuce zaměřit i na sport. Nejpopulárnější byl sice fotbal, tehdejší kantory ale napadlo vzít míč do ruky.
V roce 1905 tak vznikla díky učitelům Václavu Karasovi, Josefu Klenkovi a Antonínu Krištofovi česká házená. Pražští kantoři ji nazvali „vrhaná s přenášením“.
Návštěvy? Na zápas i 40 000 lidí!
Česká házená se hraje pouze u nás. Mezi válkami se ovšem podle ní utvářela pravidla mezinárodní házené. Hrály se mezinárodní šampionáty. Nechybělo navíc mnoho, aby se sport vymyšlený v Čechách hrával po celém světě.
Popularita hry, stvořené původně pro dámy, byla u nás obrovská. Utkání Čechy – Morava vidělo v Praze na Letné 40 000 diváků! Finále ženské ligy mezi Čechií Staré Město a Slováckou Slavií Uherské Hradiště se dokonce hrálo tři roky po vzniku republiky před čtyřmi tisíci diváky namačkanými před tehdejším parlamentem, pražským Rudolfinem. Dnes nemyslitelné. Kam se hrabal tehdy fotbal!
Češi si svůj sport „zničili“ sami
Na vrcholu slávy ale přišla sprcha. „Český delegát, jistý si úspěchem, nepochopitelně chyběl v roce 1947 na klíčovém sportovním kongresu, kde se řešila házenkářská pravidla. Prosadila se tam tedy jejich konkurenční skandinávská varianta. A podle ní svět hraje dodnes,“ řekl správce Národního házenkářského archivu Vladimír Salčák (60).
Česká házená zůstala nicméně srdeční záležitostí nejen pro statisíce lidí, holdovali jí i mnohé osobností – od generála Františka Fajtla přes olympijskou vítězku Danu Zátopkovou, Martinu Navrátilovou až po básníka Ivana Magora Jirouse. Ten dokonce kdysi s úsměvem, avšak trpce zalitoval, že se mu nikdy nepodařilo v zápase vstřelit gól. Byl totiž v Humpolci obráncem a ti v české házené na branku soupeře neútočí.
Vlasta Burian sponzoroval Stupno
Generál František Fajtl hrál za Hřivčice, Bóža Modrý za Slavii Praha, Dana Zátopková za Slováckou Slavii Uherské Hradiště. Martina Navrátilová nastupovala za rodné Řevnice, Ivan Magor Jirous byl záložníkem Humpolce a expremiér Josef Tošovský válel v Dukle Most. Málo se ví, že zapáleným sponzorem ženského klubu ze Stupna byl za války i král komiků Vlasta Burian!
Češky vyhrály světový šampionát
Česká házená se mezi válkami rozšířila i do Sovětského svazu a Jugoslávie, kam ji zanesli vysokoškoláci, kteří studovali v Praze. Hrála se i v Německu, Francii či USA! Jugoslávci pak změnili obdélníkové brankoviště na půlkruhové, které vydrželo dodnes.
Mezinárodní federace ženských sportů v roce 1930 uspořádala první mistrovství světa, které vyhrály Češky. O čtyři roky později dominovaly v Londýně Jugoslávky.
Házená pomáhala přežít okupaci
Během 2. světové války chodily na zápasy tisíce lidí. Tiše tak demonstrovali v okupované zemi sympatie k ryze národnímu sportu. V roce 1947 ale česká varianta pravidel prohrála v souboji německo-skandinávskou verzí handballu.
Od té doby se na mezinárodní scéně hraje podle ní. Česká házená tak zůstala „národní“ variantou hry. Vrcholem jsou „mezizemská“ utkání reprezentací Čechy – Morava.
Zvláštnosti v pravidlech
Unikátní je již branka, která je vyšší než širší (240×200 cm). Zvláštní je rozvržení hráčů. V poli působí 3 útočníci, 1 obránce a 1 brankář, ale také dva záložníci. Hřiště se dělí na třetiny: obrannou, střední a útočnou. Každý post má pro hru vymezené pouze některé třetiny.
Obránci nesmí do útočné třetiny a útočníci do obranné. S míčem se nedribluje, hráči mají povoleny dva údery míčem o zem, mezi nimi mohou tři sekundy běžet.
Konec po 86 letech
Když se nyní, po roce a půl, rozeběhly znovu ligové soutěže, proti soupeřům se už nepostavili ve Veselí nad Moravou, Oseku nad Bečvou, Raspenavě nebo Rožmitále pod Třemšínem. Vše tradiční bašty národky.
Ve Veselí nad Moravou skončila po 86 letech historie tamní české házené skončila rozlučkovým letním turnajem. „Nemáme už žádnou mládež. Hrálo nás posledních deset dvanáct lidí a dál už to nedáváme,“ přiznal šéf zaniklého druholigového klubu Milan Maxera.
VIDEO: V lednu proběhlo ME v házené.
Video
Zapnout zvuk
Začíná ME v házené. Češi v nejtěžší skupině, dokáží překvapit? iSport TV
Konec tradice je pochopitelný, kor u tak menšinového sportu. Končí i mnohé vesnické fotbalové kluby, nejsou hráči, nejsou peníze, není zájem. Je bohužel jiná doba. Pracuje se od nevidim do nevidim, za prací se jezdí často daleko, lidé jsou unavení, masírováni neustále jen špatnými zprávami v médiích a v neposlední řadě chybí nadšenci, kteří by to dál táhli. Nejde to prostě.
a jsou take lini, pohodlni, rozezrani, trpi nadvahou. Jedinym sportem se stal gaucing , jizda se zradlem preplnenym vozikem a vejrani do bedny , pc a mobilu.
pravil vzor kalokagathie…
A není to také tím, že ta mezinárodní házená je mnohem atraktivnější?
Při vší úctě k Národní házené je i u nás ta mezinárodní varianta zajímavější pro diváky i TV.