Už pohané slavili svátky zimního slunovratu – naše Vánoce. Křesťané pak zařadili 25.prosinec jako den narození Ježíše do římského kalendáře v roce 336. Dárky se o tomto svátku začaly nadělovat počátkem tisícitetí, k nám zvyk dorazil ve 14.století. Na vánoční stromek však české děti čekaly až do století devatenáctého. Podívejme se nyní, jak se slaví Vánoce v zahraničí.
Velká Británie
25.prosince děti po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak v poledne sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem – podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu a bůhvíčeho ještě, samozřejmě včetně švestek. Podává se flambovaný koňakem a s horkým punčem.
Itálie
Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Také italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Ve srovnání s našimi jsou italské Vánoce velmi odbyté – vždyť ani nepečou cukroví! Jenom ta půlnoční mše je stejná.
Austrálie
V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve V.Británii – jen s tím rozdílem, že vedra dosahují až 35 stupňů Celsia. Tradiční vánoční kratochvílí je zde proto surfování – nikoli po internetových vodách, ale v mořských vlnách. A někdy dokonce v plavkách ála Santa Claus.
Francie
Ježíšek země galského kohouta – Pere Noël – je služebně nejmladší mezi všemi nadělovači. Svou profesi převzal od svatého Mikuláše teprve počátkem minulého století. Večer dávají děti své vyčištěné boty před domácí krb nebo kamna a pevně doufají, že jim Pere Noël boty naplní dárečky. S tímto dobrým vánočním duchem ale často chodí i Pere Fouettard, který naopak vyplatí zlobivé děti plácnutím na zadek.
Švýcarsko
Základní švýcarskou tradicí je důkladný předvánoční úklid. Z mytí, cídění a drhnutí se během let stala takřka společenská událost. Teprve až doma všechno září čistotou, postaví se jesličky a do každého pokoje stromeček. K dětem na Štědrý den přichází monsieur Chaland. Obří loutka s hlavou jako kulatá lucerna a se svíčkami místo očí má velikou pusu a hlavně břicho, v němž se ukrývá spousta dobrot. Tohoto obrovského panáka plného malých dárků většinou staví rodiče za dveře dětského pokoje.
Spojené Státy
Za oceánem jsou Vánoce největším svátkem roku, přestože se slaví pouze jeden den – 25.prosince. Do něj se musí vejít jak radost z dárků (čím ví, tím líp a totéž platí i o velikosti stromečku), tak hostina s krocanem s domácí kaštanovou nádivkou. Santa Claus je zde komerční postavou a v městských ulicích se objevuje už dávno před příchodem Vánoc.
Rusko
Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7.ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s “jolkou” a dárky od dědy Mráze.
Polsko
Polské Vánoce jsou velkým náboženským svátkem. Kdysi projížděli zemí herci s maňásky, kteří na náměstích a návsích hráli dojemné představení o narození Ježíška. Vyvinul se tak zvláštní typ jesliček, tzv.szopki, jejichž kulisy netvoří betlémská krajina, ale panoramata polských měst a známých historických staveb. V celém Polsku jsou dodnes tyto betlémy mnohem oblíbenější než vánoční stromečky.
Dárky naděluje dětem 24.prosince svatý Mikuláš. Na štědrovečerním stole nesmí chybět 12 chodů symbolizujících měsíce v roce. Místo rybí polévky je podáván boršč nebo zelňačka a hlavním chodem bývá ryba – kapr, sleď či jeseter. V poslední době je ale stále populárnější krocan.
V Skandinávských zemích chodí nadělovat jakýsi děda = skřítek, v Portugalsku dokonce ježibaba, tak si říkám: není ten náš Ježíšek vlastně nejpoetičtější?
krásný článek,velmi chválím…
to máte tedy pravdu
Už se těším na boží soud, vy také???…