Každý rok druhou srpnovou neděli se v naší zemi koná Den židovských památek. Cílem tohoto dne je zpřístupnit a zviditelnit několik desítek památek, synagog a hřbitovů v regionech po celé České republice. Všichni zájemci si židovské památky mohou prohlédnout ve vybraný čas zdarma, případně s dobrovolným vstupným. Návštěvníci mají každý rok možnost navštívit hřbitovy a synagogy, které nejsou volně přístupné nebo prošly v posledních letech nákladnou rekonstrukcí. Mezi největší lákadla letošního roku patřily dvě nově rekonstruované synagogy – Velká synagoga v Plzni a synagoga v Čáslavi.
Do letošního Dne židovských památek, který připadl na pátek 14. srpna, se zapojily také židovské památky na Vysočině, těch je v našem regionu kolem šedesáti. Ke Dni židovských památek se na Vysočině letos mimo jiné připojily Černovice nebo Pacov na Pelhřimovsku nebo Telč na Jihlavsku. Na Vysočině je nejvíce židovských synagog a také hřbitovů. Zvláště významná je židovská čtvrť v Třebíči, která je zapsaná na seznam Světového dědictví UNESCO. Jednou z památek, kterou mohli lidé během uplynulé neděle navštívit, byla synagoga v Nové Cerekvi na Pelhřimovsku. Její návštěvnosti ublížila hlavně covidová pandemie. V neděli si přijelo památku prohlédnout 641 návštěvníků. „Dříve sem jezdily organizované zájezdy, ty se ale ani letos nevrátily,“ uvedla průvodkyně Nikola Kudrhaltová. Lidé si kromě samotné synagogy mohli prohlédnout také židovský hřbitov. Orientální maurský styl Synagoga v Nové Cerekvi je unikátní zejména svým stavebním slohem. Monumentální stavba synagogy v poměrně malé obci Nová Cerekev vznikla v roce 1855 na místě původní dřevěné modlitebny. Je postavená v orientálním maurském slohu. Je jediná svého druhu ve střední Evropě. Architektem a stavitelem byl Štěpán Walser, který se nechal inspirovat v Sýrii. Po válce sloužila stavba jako sklad, v roce 1990 ji koupil soukromý vlastník a od něj pražská židovská obec. Iniciátory záchrany synagogy byli podle Kudrhaltové rodáci z Nové Cerekve – manželé Libuše Hodíková a Ladislav Hodík. Synagoga podstoupila před několika lety kompletní obnovu za více než 23 milionů korun. Oprava byla součástí projektu obnovy židovských památek Deset hvězd.
Židovská náboženská obec se v Nové Cerekvi ustavila na konci 17. století. Podle Kudrhaltové byla poměrně velká, v polovině 19. století se 160 členy tvořila 13 procent obyvatel obce. Nyní má Nová Cerekev asi 1100 obyvatel. Synagogu a hřbitov v Nové Cerekvi vlastní pražská židovská obec, provozuje je obec. Synagoga je otevřená od června do září pravidelně, jindy na objednání. Červená synagoga ve Velkém Meziříčí Pokud projíždíte Velkým Meziříčím, pak jistě nepřehlédnete netradiční červenou synagogu na ulici Novosady. Tato stavba, která pochází z 19. století, je dnes chráněna jako kulturní památka. Brněnská židovská obec, její nynější majitel, teď synagogu městu nabízí za symbolickou cenu, pokud pro ni vedení Velkého Meziříčí najde vhodné využití.
Synagoga svým účelům sloužila do roku 1942, kdy židovská obec zanikla deportacemi do koncentračních táborů. Po druhé světové válce měla nové využití – sloužila jako sklad německé armády. V 50. letech minulého století synagogu převzala jednota lidové služby, upravila budovu tak, že přibyly sociální zařízení, nájezdová rampa a nákladní výtah. Nová synagoga ve Velkém Meziříčí, zdroj: vysocina.eu Na začátku 90. let začali majitelé objekt pronajímat jako prodejnu textilu a spotřebního zboží. Nová synagoga dnes Aktuálně se mluví o tom, jak s velkomeziříčskou synagogou, která nyní slouží jako tržnice, co nejlépe naložit. Židovská obec městu budovu nabízí za symbolickou cenu, podmínkou je ovšem to, aby pro ni radnice našla vhodné využití. Den židovských památek se letos konal již popáté, pořádá jej Židovská obec v Praze ve spolupráci se Správou budov a hřbitovů a. s. Matana, Federací židovských obcí ČR a regionálními židovskými obcemi. Podle místopředsedkyně Židovské obce Brno Táni Pelíškové peníze z pronájmu umožnily synagogu zachránit, než se pro ni najde lepší náplň. Rozhodnutí o pronájmu synagogy označila Pelíšková za racionální, zároveň za velmi bolestné. „Ta funkce není šťastná, ale svým způsobem zachraňuje ten objekt, protože je v dobrém stavu, to máme zjištěno,“ řekla Táňa Pelíšková. Židovská čtvrť v Třebíči Zámostí je část města Třebíče. Zahrnuje takřka celé třebíčské židovské město, plošně památkově chráněné statutem Světového dědictví UNESCO. Nikoli úředním, avšak rozšířeným označením Zámostí, respektive židovského města, je též název Židy. Židovská čtvrť v Třebíči, zdroj: trebiczije.cz Zámostí zaujímá plochu asi 6 hektarů, včetně přilehlého úseku řeky; na samo židovské město připadá zhruba 4,3 hektarů. Při sčítání lidu v roce 2001 vykázalo 416 obyvatel a 124 domů. Jeho území spadá do katastrálního území Podklášteří. Jako část města má samostatnou číselnou řadu domů. V části obce žije 333 obyvatel. Synagoga v Třebíči, zdroj: visittrebic.eu Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO. V roce 2019 byly v Zámostí umístěny nové kameny zmizelých. Podle některých pramenů se mohli židovští obchodníci usazovat poblíž třebíčského kláštera již kolem roku 1238. Dále pak jsou židé v Třebíči doloženi v 1. polovině 14. století, kdy došlo v Německu k pogromům a později i u nás, zaznamenány jsou v několika moravských městech, mimo jiné i v Třebíči.
Vybrané židovské památky v Kraji Vysočina Jmenovat lze třeba synagogy v Třebíči, v Černovicích, Batelově, Golčově Jeníkově, Habrech, v Humpolci, Chotěboři, Jihlavě, Kamenici nad Lipou, Košeticích, Lipnici nad Sázavou, Moravských Budějovicích, Pacově, Polné, Puklicích, Světlé nad Sázavou, Telči, Třešti, Úsobí, Velkém Meziříčí či v již zmíněné Nové Cerekvi. Vysočina má také řadu židovských hřbitovů – v Batelově, Brtnici, v Golčově Jeníkově, Černovicích, Habrech, Havlíčkově Brodě, Horní Cerekvi, Hořepníku, Humpolci, Chotěboři, Jemnici, Jihlavě, Kamenici nad Lipou, Košeticích, Ledči nad Sázavou, Lukavci, Moravských Budějovicích, Nové Cerekvi, Pacově, Pavlově, Polné, Puklicích, Světlé nad Sázavou, Telči, Třebíči, Třešti, Velkém Meziříčí či Větrném Jeníkově. V Chotěboři pak najdeme židovskou modlitebnu.
