Občas si o sobě jako o národu vytváříme neurčité mýty, jak jsme pracovití, jak jsme v Americe oblíbení, že máme zlaté ručičky, jak Anton Čermák byl starostou Chicaga, jak Antonín Dvořák vytvořil americkou národní hudbu. Jisté detaily nám při tom unikají.
O Čermákovi se v Chicagu například říkalo, že byl sice jako starosta lepší než jiní, ale jak vypadalo jeho spojení s mafií, o tom byly dosti ošklivé dohady.
S českými emigranty se v Americe vesměs nikdo nikdy moc nemazal. říkali jim bohunkové, bohunks, také bohees, hunks. To je slovo složené z Bohemian a Hungarian, říkají někteří pamětníci, ale zatímco Bohemians jsou v tomto spojení jistí, Hungarians nejsou.
Špinavý bohunk, mastný bohunk, bohunk z vesnice, to byly nadávky, kvůli kterým měly české děti mindráky a praly se. Dospělí si raději měnili jméno na Stevens, Williams a podobně. Slovo bohunk bylo synonymem neobratného hlupáka. Existovaly bohunkovské vtipy, podobné vtipům z Kocourkova nebo z Nového Foundlandu. Na té lepší straně existovalo i bohunkovské pečivo, bohunk pastries, jako třeba kolache nebo domácí nudle, a byly i domácí bohunkovské léky, jako byla křenová placka na břicho nebo plivnout do oka při ječném zrnu. Trojúhelník mezi Pittsburghem, Buffalem a Clevelandem byla Bohunk Country. Nazval – li někdo někoho bílého bohunkem, bylo to stejně urážlivé jako když někdo nazval černocha niggrem. Později se toto slovo rozšířilo na Poláky, Ukrajince, Litevce, Rumuny, zkrátka na každého z východní Evropy, zvláště byl-li to nevzdělanec, pomocný dělník nebo vůbec byl-li sociálně nízko. špatně placená zaměstnání však byla osudem všech přistěhovalců. Kdo neuměl americky, byl bohunk. Dokonce platilo přísloví, uvedené v titulu tohoto fejetonu.
Ještě dnes je slovo bohunk v seznamu neslušných slov, který vymyslela a vydala americká armáda pro své vojáky, aby je nepoužívali. Jsou tam slova jako Chink (Číňan), Camel Cowboy (Arab) a mnohá další. Pro každý národ tam existuje hanlivý název. Nevím, zda z tohoto seznamu vojáci dělají zkoušky.
Ve třicátých letech dvacátého století toto slovo začalo ztrácet hanlivý význam a nadávkou více méně přestalo být. Jenom Ku-Klux-Klan je používá, protože dodnes nenávidí černochy, židy a bohunky. Ray Kroc, zakladatel firmy McDonald, však již v třicátých letech o sobě s pýchou říkal, že je bohunk.
A naopak dnes, když zalistujeme na Internetu, vidíme, že slovo bohunk, též řečený hunk, postupně získalo zcela odlišný význam. Dnes je bohunk silný muž, velký a mohutný, mužné individuum, svalnatý hyperpotentní superman. Je pravým opakem latinského milence minulých generací, který byl načesaný jak Rudolpho Valentino, ale jinak byl spíše tintítko.
„Když spíš vedle bohunka a on tě zavalí, končíš se životem,“ říká se.
A na Internetu najdeš oznámení:
„Hledám muže, ale aby to byl chlap, pravý a skutečný bohunk.“
Anebo:
„Roy Bohunk nabízí ženám pravou rozkoš, splnění jakéhokoliv tajného přání.“
Někteří muži na Internetu ukazují své nahé kulturistické tělo a připisují: Vyhrál jsem soutěž o nejlepšího bohunka. Také existuje slovní spojení „gorgeous bohunk“.
Věci se mění. Bohunkové, to jsme my, i když se mnohé národy snaží nám tento titul sebrat. Takže hodně štěstí.
