Rok před vypuknutím první světové války odjel do Ruska „na zkušenou“i syn tehdejšího humpoleckého sládka Bohuslav Satran. Narodil se roku 1890 přímo v pivovaru, po absolvování školy v Humpolci navštěvoval průmyslovou školu a vyučil se po otci sládkem. V té době čeští sládci řídili výrobu v každém větším ruském pivovaru.
Na začátku války Češi, kteří chtěli bojovat za svobodu své vlasti,
mohli do ruské armády vstoupit jen jako dobrovolníci. Car odmítl
vytvořit zvláštní vojsko ze zajatců se slovy: "Zradili jednoho
zeměpána, zradí i druhého."Teprve pád carismu a mise T. G. Masaryka na
Rusi umožnily vytvoření československých legií. Dobrovolníci, kteří již
od počátku bojovali za vlast v Rusku, si říkali "starodružiníci".
Bohuslav Satran vstoupil hned 13. září 1914 do Československé družiny a
jako rozvědčík se zúčastnil bojů. Za svoji statečnost byl odměněn dvěma
Georgievskými kříži. Když ruské vojsko na začátku června 1915 začalo
ustupovat, byly právě Satranově rozvědce svěřovány ty nejtěžší úkoly.
Ale 9. června 1915, přesně před devadesáti roky, Bohuslav Satran,
velitel rozvědky, padl. O jeho statečnosti později psal legionářský
deník Národní osvobození. Humpolec byl hrdý na svého rodáka, který
patřil mezi první vyznamenané, ale i mezi první padlé Čechy za naši
svobodu. Když se v Humpolci 15. srpna 1934 konaly Dny brannosti za
účasti ministra obrany, byla mu odhalena na humpoleckém pivovaru
pamětní deska s bronzovým portrétem. Tu, bohužel, majitelé heráleckého
velkostatku a humpoleckého pivovaru, kteří se za protektorátu
přihlásili za říšské Němce, odstranili neznámo kam.
JIŘÍ RYCHETSKÝ
