ámek v Červené Řečici na Vysočině využívali jako letní sídlo pražští arcibiskupové. A to už v dobách, kdy byl zámek ještě pouhou tvrzí, tedy ve 13. století. Za socialismu byl na zámku například archiv, po sametové revoluci areál chátral, a před úplnou zkázou ho zachraňovali dobrovolní nadšenci. Dnes je v soukromých rukou a konečně se, alespoň částečně, dočkal obnovy.
Areál zámku v Červené Řečici tvoří šest vzájemně propojených budov a dvě nádvoří. Koncem 16. století se původně gotický hrad začal měnit v renesanční zámek s unikátním, v té době v českých zemích nevídaným, opevněním se dvěma osmibokými nárožními baštami. Z doby renesance se také částečně zachovala sgrafitová výzdoba.
Jako letní sídlo pražských arcibiskupů sloužil zámek až do znárodnění. Pak přešel do majetku města a veškerý mobiliář se v podstatě za směšnou cenu rozprodal. V 60. letech sloužily pak barokní sály například jako sýpky. Na zámku sídlil svého času také okresní archiv nebo Lesní závod. Zkáza pokračovala i po roce 1989. Soukromý vlastník majetek neudržoval. V roce 1996 vznikl spolek, který se o památku v rámci svých možností staral.
Současní majitelé vlastní zámek od roku 2008 a v roce 2011 začaly s prvními opravami. Dnes je zámek zrenovovaný z jedné třetiny. „Čeká nás oprava druhého nádvoří a vnitřku hlavního renesančního křídla,“ říká kastelánka Mirka Paclová.
V obnovené části zámku jsou pro návštěvníky zpřístupněné místnosti, které využívali arcibiskupové. V jejich pracovně návštěvníci například poznají pravidla církevního odívání. Do původní podoby je uvedená arcibiskupova ložnice i s mobilní toaletou. „Zhotovila ji klenotnická firma Guttmann ve Vídni v 90. letech 19. století,“ dodává kastelánka.
Úplný a srozumitelný přehled o vzniku a vývoji sídla v Červené Řečici získají návštěvníci v promítacím sálu. Na trojrozměrném model zámku se promítá videomapping s komentářem. „Od chvíle, kdy tady byl les, až do současné doby. Návštěvníci se tak dozvědí, co se kdy stavělo, nebo kdy tu hořelo,“ uzavírá pozvání na zámek Mirka Paclová.