Želivský klášterní pivovar se s belgickým řádem o pivo přít nebude. Na premonstráty si totiž stěžují belgičtí pivovarní mniši. Podle nich Želivští své pivo na internetu vydávají za trapistické, ačkoliv takové označení přísluší jen moku z šesti trapistických klášterů v Belgii. Podle premonstrátů jejich propagační materiál označení používá pouze k vysvětlení původu tohoto druhu piva.
„Nikdy jsme netvrdili, že vaříme trapistické pivo,“ řekl
sládek Libor Pavelec. Podle něj je želivské pivo označováno pouze jako
klášterní, proti čemuž nemohou Belgičané nic namítat. Jejich stížnost považuje
za nedorozumění.
Pivovar jako jediný v zemi zavedl způsob kvašení, který se používal u
staročeských piv. Pivo obsahuje víc alkoholu a má výraznější chuť, podobně jako
výrobky z Belgie nebo Irska. „Klášterní piva se vyznačují hutností, plností,
jsou svrchně kvašená a jsou sladší,“ podotkl Pavelec.
Pivovar ročně vaří 1 200 hektolitrů piva. Převážně na domácí
trh dodává asi 300 tisíc třetinkových lahví. V názvech piv se objevují jména
slavných želivských opatů. Bez příchuti je patnáctistupňový Gottschalk, dva
třináctistupňové druhy chutnají po medovině nebo po višních. Další dva druhy se
chystají.
Podle sládka je ve světě jen málo klášterů, které by
vlastnily pivovar. „Hodně pivovárků prodalo licence,“ konstatoval. Klášterní
pivo je rarita, proto je o něj zájem i v zahraničí. Většímu zvýšení kapacity
podle něj zatím brání málo výkonné technologie.
Počátky vaření piva v obci se podle sládka datují do 12.
století. Nejstarší zmínka o premonstrátském pivovaru je ze 17. století. Tradici
přerušil velký požár kláštera v roce 1907.
