Cítit se tu budete jako na Šumavě v rašeliništích, nebo v severské tundře. Dokonce tu rostou i mechovky – spisovně klikva bahenní. Ale jste na Vysočině! Prozkoumejte kouzlo nedotčené přírody Vysočiny na naučné stezce Dářská rašeliniště, která vás provede jedinečným blatkovým borem a dvěma národními přírodními rezervacemi.
Vyhlídka na Radostínská rašeliniště
Nenáročnou procházku zachovalou přírodou v těsné blízkosti takzvaného moře Vysočiny – největšího vysočinského rybníka Velké Dářko o rozloze 206 hektarů – slibuje naučná stezka Dářská rašeliniště. Na necelých třech kilometrech vám představí jedinou lokalitu blatkového boru na Českomoravské vrchovině, kde se nachází i řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Naučná stezka vede přes dvě národní přírodní rezervace, kterými jsou Dářko a Radostínské rašeliniště, a nachází se na území CHKO Žďárské vrchy.
Národní přírodní památka Radostínská rašeliniště
Trasa zahrnuje dvanáct zastavení s informačními panely a dvě vyhlídková místa, kdy v nejvíce exponovaných místech zpřístupněným územím prochází dřevěný povalový chodník. Kdysi byla tamní kvalitní rašelina dobývána jako zdroj paliva, nyní jsou rašeliniště chráněnou přírodní památkou. K první tabuli přibližující unikátní území a krajinu připomínající severskou tundru se dostanete po modré turistické značce od loděnice u Velkého Dářka. Dřevěný povalový chodníček nad rašeliništěm pak v jednom místě uhýbá přímo do nitra blatkového porostu. Kromě vzácné borovice blatky je tam k vidění například i suchopýr pochvatý, klikva bahenní a další typické rostliny, na něž upozorňují informační tabulky.
Pohled na Radostínská rašeliniště
Postupně vám panely zobrazí nejenom Dářská rašeliniště jako taková, ale i hmyz, ptáky či obojživelníky, kteří tam žijí, nebo typické rostliny a houby. Zaměří se také na les, vodu, geologii, unikátní blatkový bor či takzvané borkování, kterým se v minulosti místní obyvatelé v souvislosti s těžbou rašeliny zabývali. Šlo o ruční způsob těžby, kdy se po předchozím odvodnění rašeliniště speciálními rýči vyrýpávaly malé ‚cihly‘ rašeliny, takzvané borky. Trasa stezky končí za vesnicí Radostín, respektive v lokalitě příznačně nazývané Borky. V malebném Radostíně je k vidění novodobá kaple svaté Rozálie z roku 2006 a občerstvit se můžete v místní restauraci.
Typická stavení pro Horácko v Radostíně
Bezmála tříkilometrové naučné stezce přes rašeliniště předcházela její delší varianta, desetikilometrová, která zanikla v roce 2013 se zprovozněním stávající trasy. Původní okružní stezka vedla lesem v těsné blízkosti břehu Velkého Dářka a začínala i končila u brány bývalé jelení obory v Karlově. Na současnou naučnou stezku lze navázat prostřednictvím části tohoto zrušeného úseku, který ještě dnes připomínají značky na stromech a ztrouchnivělé pozůstatky dřevěných chodníčků. Dostat se na něj můžete třeba u dřevěného mostku poblíž Radostína, až se budete vracet zpět, kde na rozdíl od oficiální stezky tato míří do nitra lesa směrem k rybníku. Příroda je tam krásná, i když ani těsnému okolí Velkého Dářka se v předchozích letech nevyhnula rozsáhlá těžba kůrovcového dřeva, což současně poněkud ztížilo průchodnost terénu.
Dářská rašeliniště
Původní stezka byla technicky náročnější, vhodná výhradně pro pěší, a její zrušení bylo spojeno taktéž s komplikovanou údržbou dřevěného mobiliáře, který rychle podléhal zkáze, neboť některé úseky stezky včetně mostků přes rozlivy Dářka bývají při vyšší hladině vody zatopené. Nicméně vyšlapané cestičky kolem rybníka, jež se podle výšky hladiny vody průběžně mění, vás posléze zavedou i k romantickým malým písčitým plážím, které stojí za to vidět v každou roční dobu.
Současná kratší vzdálenost činí stezku vhodnou pro turisty všech věkových kategorií. Povrch stezky je většinou zpevněný, s dřevěnými chodníky přes rašelinné oblasti, což usnadňuje pohyb i za vlhkého počasí. Trasa je prakticky bez výrazného převýšení, což znamená, že je fyzicky nenáročná a dobře dostupná i pro méně zdatné turisty, děti nebo starší osoby. Stezka zabere přibližně 1,5 až 2 hodiny pohodlné chůze, v závislosti na délce zastávek.
Naučná stezka Dářská rašeliniště je vhodná pro návštěvu se psem, pokud jsou dodržována určitá pravidla. Protože se jedná o chráněnou přírodní rezervaci, je důležité, aby pes byl vždy na vodítku. To chrání nejen samotnou přírodu a volně žijící zvířata, ale i psa, protože rašeliniště je místy podmáčené a může být obtížné procházet mimo značené stezky. Pes by měl být po celou dobu na vodítku, zejména kvůli ochraně vzácných druhů živočichů a rostlin, které zde žijí. Mějte pod kontrolou chování psa, aby neplašil volně žijící zvířata nebo nepoškodil chráněné rostliny. A udržujte stezku čistou, sbírejte po svém psovi bobky. S ohledem na jednoduchý profil stezky a její nenáročnost je to příjemný výlet i pro pejsky, pokud jsou respektována pravidla ochrany přírody.
Celkově je stezka ideální pro nenáročnou procházku v přírodě s možností dozvědět se zajímavosti o jedinečném ekosystému rašeliniště, které bohužel stejně jako ledovce pomalu mizí.