Zastupitelé města Jihlavy v reakci na tlak veřejného mínění drtivou většinou hlasů zrušili svá červnová usnesení, kterými se zavázali investorovi prodat některé své pozemky a také další pozemky, pokud by je město získalo od armády. Společnost Jihlava Ring se ovšem nevzdává.
Zastupitelé nyní příliš nevysvětlují, jak je možné, že u nich během dvou měsíců došlo k tak zásadní změně postoje. Nejužší vedení města totiž s investorem, jak samo přiznalo, jednalo už rok předtím, než záměr vyšel najevo.
Nevěděli o něm ale ani členové městské rady. Přesto záměr zastupitelé hned při jeho prvním projednávání podpořili. “Mohli bychom ten záměr zpochybňovat, ale já ho zatím nezpochybňuji, protože k tomu nemám důvod. Pokud ta investice do Jihlavy půjde, bude to pro město dobré,” řekl koncem června zástupce jihlavského primátora František Zelníček. Ten bod o prodeji pozemků zastupitelům sám předkládal ke schválení.
Argumentoval, že pístovský areál, pokud by jej Jihlava získala, bude třeba nákladně udržovat – jenom základní údržba by město přišla ročně na statisíce korun. Zastupitelé diskutovali, ale nakonec se rozhodli, že pozemky na autodrom prodají, aby zajistili jejich využití a město navíc ještě vydělalo.
Jenomže se během následujících týdnů z autodromu stalo žhavé téma. Lidé v Pístově, Čížově, Rančířově a Jihlavě začali podepisovat petice, na jihlavském náměstí se jich dokonce před týdnem pět set sešlo na protestní demonstraci. To byl nejvyšší počet lidí, jaký na Masarykově náměstí z důvodu “protestu” od listopadu 1989 přišel. V úterý proto zastupitelé po krátké diskusi své dvě červnová usnesení zrušili. Zastupitel Zdeněk Jaroš vysvětlil, proč se nakonec město rozhodlo porušit slib pozemky Jihlava Ringu prodat: “Projekt je nedůvěryhodný. Navíc se místní báli nadměrného hluku.”
Stavbě autodromu však rozhodnutí jihlavských zastupitelů samo o sobě zabránit nemůže – Jihlava Ring totiž může koupit potřebné pozemky přímo od armády. Krom toho zvažuje několik dalších možných variant řešení. Investice jistého britského bankovního domu ve výši dvou miliard korun je pro společnost dostatečně motivující.
Celková plocha území zasaženého autodromem a tedy plocha pozemků, které chce Jihlava ring získat, je 280 hektarů, z nichž oplocená část s vlastní závodní dráhou a příslušenstvím zabere asi šestinu.
Nejpodstatnější část celé plochy navíc leží mimo katastrální území Jihlavy, nejdůležitější proto bude rozhodnutí obyvatel Rančířova, který je k autodromu blíž. Tam chtějí o případném prodeji žádaných 200 hektarů pozemků nechat rozhodnout místním referendem.
Investoři Jihlava Ringu nyní budou zvažovat další postup. “Dvojaká pozice, kterou předvedli zastupitelé, je nemorální a zcela neslučitelná s jakýmkoliv druhem podnikání,” sdělil v písemné reakci Alexandr Kopeckij z mediální agentury zastupující Jihlava Ring.
