Zlíňaci testují – Restaurace U Oskara

Tato restaurace se nachází poněkud dále od Humpolce, v obci Čížkov na hlavní silnici 19 z Pelhřimova do Tábora. O téhle restauraci jsme slyšeli hodně. Na Google maps se v recenzích na ní pějí povětšinou jenom ódy. A také se dočtete, že na obědy se tu tvoří fronty až na parkoviště a na stůl si zde budete muset velice pravděpodobně docela počkat. A tak jsme sem vyrazili na pondělní oběd – ale byl státní svátek.

Okolo této restaurace jsme se v minulosti hodně najezdili, bud během našich cest z Humpolce na Šumavu, nebo když jsme pendlovali mezi Humpolcem a Příbramí. Nikdy jsme se tu ale nezastavili. Vždy tu bylo ale parkoviště docela hodně plné a zdálo se že restaurace je velmi oblíbená. To nám potvrdili recenze na Internetu a další kladné informace od řidičů kamionů, kteří na tuto restauraci nedají dopustit a hodně hodně jí chválí. V roce 2013 se dokonce stala vítězem pelhřimovského kola soutěže Hospůdka roku. A tak jsme si říkali, že už sem konečně musíme vyrazit a ochutnat, jestli je to tady opravdu tak skvělé jak se píše, a traduje. Hodnocení 4,5 na Google nás naladilo na dobrý gurmánský zážitek Konal se?

Nářky o naplnění restaurace a nutnosti čekání na stůl se opravdu naplnili. Přijeli jsme sem v 11:30 a parkoviště již bylo docela hojně zaplněno vozy. Když jsme vešli do restaurace, zjistili jsme že všechny stoly jsou již obsazeny. Po optání se na stůl nám obsluhou bylo sděleno, že si budeme muset počkat. U jednoho velkého stolu ale seděl samostatně jeden pán a jeden pár, který nám nabídl, že si můžeme sednout k nim, jestli nám to nevadí. Čehož jsme využili, takže jsme na stůl nijak dlouho nečekali. Nicméně po celou dobu naší přítomnosti byla restaurace neustále plná, a doráželi další a další hosté, které již museli čekat několik minut na stůl. Při našem odchodu, již čekalo několik lidí uvnitř restaurace a i před restaurací. Parkoviště již bylo plné a stále přijížděli další a další lidé. Takže kdo dorazil na oběd mezi 12 a 13 hodinou, tak si na ten oběd musel opravdu docela dost počkat.

Restaurace se pyšní cedulí „Opravdu domácí kuchyně“.  A tak jsme se těšili na vcelku velkou nabídku takové české klasiky. To se ale až tak vlastně moc nekonalo. Restaurace nabízí takovou tu pravou českou klasiku ve formě cca čtyř jídel na denním jídelním lístku v hotovkách. Ty se samozřejmě v různé dny mění, ale z toho co jsme pochopili se zde vcelku pravidelně střídají. K dispozici jsou i polévky dne. Mají tu samozřejmě i stálý minutkový jídelní lístek, ale ten už tak domácky nevypadá. Je to taková ta hospodská klasika, řízky, smažený sýr a různé kuřecí kapsy a plátky. Třeba se smetanou a nivou, nebo z broskví, nebo na žampionech. Tato nabídka ve mě tedy domácí kuchyni nějak neevokovala, spíše mi to připomínalo lístek z nějaké retro hospody z devadesátek. 🙂

Co se obsluhy týká, tak zde bylo několik  číšnic, které kmitaly po place hodně rychle. Aby také ne při té obsazenosti a frmolu. Hlavní paní vrchní nám přišla trošičku moc hlučná, afektovaná a trošku arogantní, to nám trochu kazilo z obsluhy dojem. Ale jinak byla obsluha kosmicky rychlá. Okamžitě po objednání jsme dostali jídelní lístky. Nápoje nám byly doneseny ihned a skoro hned nato jsme dostali naše jídla. I když jsme si oba vybrali z hotovek a chápu že to jen putovalo na talíř, tak ta rychlost byla skutečně neuvěřitelná. Tak rychle jsem jídlo snad nikde nedostal. Je zjevně vidět, že zde chtějí stoly rychle obsloužit, aby se hosté rychle najedli a stůl mohl být rychle využit pro další strávníky. I po dojedení jídla nám byly talíře okamžitě odneseny a na naší žádost došlo k placení. Opět jsme vůbec nečekali a dostali obratem účet. Tahle rychlost je ne jednu stranu super. Na druhou stranu ale má i svá negativa. Ale o tom více dále. K pití jsme si dali oba čepovanou Kofolu, která byla fajn. Správně vychlazená a voněla, takže tady vše v pořádku. Jinak se zde točí Kozel, ale pivko jsme tentokráte neochutnali.

Co se týká samotného jídla, tak do polévky jsme tentokráte nešli. V nabídce měli čočkovou a myslím že slepičí vývar. Zcela jistě zajímavá volba polévek, která potěší, jelikož se v restauracích moc nevidí. Ale jelikož jsme nebyli zase až tak úplně moc hladový, tak jsme si polévku tentokráte nedali. Což jsme nakonec ocenili jako velice správnou volbu.

Já jsem z hlavních jídel dosti přemýšlel nad hovězím na liškách s rýží, ale nakonec jsem neodolal a vybral jsem si jejich vepřovou pečení se zelím a houskovým knedlíkem. No ono spíše než vepřovou pečení bych to asi nazval, vepřové výpečky, ale budiž. Trošku mě překvapila velikost porce masa. Čtyři malé kousíčky se mě zdálo na první pohled docela málo. Ale nakonec jsem s porcí neměl vůbec žádný problém. Respektive měl, a to ten že toho na mě bylo až moc. Knedlíky jenom čtyři, ale byli opravdu obrovské. Dobré houskové knedlíky, které si bud opravdu vaří sami, nebo je pro ně vaří nějaká knedlíkovarna. Rozhodně to ale nebyly supermarketové kupované. Neměl jsem s nimi žádný problém. Zelí bylo pro mě také fajn. Opravdu doměkka uvařené, s krásným šlemem, a hodně sladké. Někomu by to mohlo vadit, pro ty kteří mají raději kyselejší zelí by tohle asi nebylo. Já byl ale se zelím spokojen. Maso měkké, hodně libové. A ta omáčka byla také moc fajn. Velice dobře chutná, správně slaná dle mého vkusu. Proti tomuhle jídlu nemůžu nic namítat. Tady se skutečně jedná o poctivou českou klasiku uvařenou podle domácích standardů a já jsem si chuť opravdu užil.

Manželka se rozhodla pro pečenou čtvrtku kachny. Ta byla podávána se stejným zelím a knedlíky jako byly v mém jídle. Tedy pardon, kromě houskových knedlíků zde ještě měla knedlíky bramborové. U těch bramborových knedlíků už jsem si tolik nepochvaloval jako u těch houskových. Opět byly lepší než kupované bramborové knedlíky z obchodu, ale byly dost krupičnaté a takové suché. Co byl ale problém byla kachna a ta omáčka, nebo výpek chcete-li. Zde bylo použité zase nějaké absolutně netradiční koření. Nedokázal jsem ho rozpoznat, ale podle mého se jednalo o nějaké asijské koření. Které bohužel chuť toho výpeku a té kachny úplně zkazilo. Manželka to snědla, pro mě by to jídlo ale bylo nepoživatelné a já bych to nesnědl. Proč proboha zase někdo vymýšlí nějakou „invenci“ něčeho co už bylo prostě vynalezeno a věky potvrzeno jako fungující. Jako já nemám nic proti nějakým pokusům o invenci a nějaké nové představení tradičního jídla. Ale toto bych čekal, nebo bych na to zašel, do nějaké restaurace typu Entrée Přemka Forejta. V klasické hospodě pyšnící se sloganem tradiční domácí kuchyně tohle nečekám. A nechci to tam. Tady si dám tu kachnu proto, že chci tradiční českou domácí kachnu a ne nějaký hipsterský pokus o moderní gastronomii. Ale kdyby se alespoň povedl. Jenže tohle byla katastrofa a to jídlo to za mě totálně zabilo. Navíc i kachna byla docela tuhá a tvrdá, zjevně se nejednalo o konfitované maso. Já mám kachnu rád když je sice kůrčička pěkně křupavá, ale samotné maso by mělo být vláčné a hebké. To se tady bohužel také nepovedlo a to maso bylo opravdu jako suché dříví, které se nedalo přes vlákna ani překrojit.

No a to bylo všechno co jsme si dali. Nespornou výhodou této restaurace jsou jejich porce a ceny jídel. Ty porce jsou opravdu obrovské. Ještě že jsme si tentokráte nedali polévku, jelikož i kdybychom si dali jednu polévku dohromady, tak by jsme neměli šanci hlavní jídlo sníst. I tak jsme s hlavními chody zápasili a měli jsme co dělat. Myslím si že zde se dostatečně nají i fyzicky pracující chlap který potřebuje hodně živin. Což je také zjevně hodně pracovníky využíváno. Navíc ty ceny jsou zde za ty porce opravdu výjimečné. Moje vepřová pečeně s knedlíkem a zelím vyšla na 131 korun. Pečená kachna s knedlíkem pak byla za 199 Kč. To je myslím si v dnešní době naprosto neuvěřitelná cena. Ani si snad nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl pečenou kachnu za cenu pod 250. Ale to se netýká jen hotovek. Jak můžete vidět výše, i ceny minutek jsou zde velice, ale velice příjemné. Tato politika zjevně mnoha lidem vyhovuje a proto jsou zde asi také takové davy. Hodně lidí sem zjevně vyrazí na to se rychle a vydatně najíst, za dobrou, no řekněme přímo výbornou cenu.

Na druhou stranu to má ale svá negativa. Všechno se tu odehrává ve velmi rychlém stylu. Rychle si objednejte, rychle se najezte a rychle zaplaťte, ať máme volný stůl pro další zákazníky. Celé to zde pak na nás působilo dojmem nějaké vývařovny, závodní jídelny, nebo stánku u cesty, a ne jako pohodová restaurace. Vše probíhalo strašně rychle a celý oběd nám se vším všudy trval snad méně než 25 minut. To nám vadilo, a vůbec jsme si ten oběd neužili. Chápu že pro cesťáky a kamioňáky je to asi fajn, pokud se potřebují rychle nadlábnout a pokračovat. Ale my jsme si chtěli sváteční oběd vychutnat, užít na pohodu. To se nám tady opravdu nepodařilo a myslím si že by se to ani nepovedlo.

Co říci závěrem. Zajel bych sem si někdy ještě na jídlo. Bohužel musím říci že ne. Dokonce bych se zde nezastavil znova ni kdybych jel kolem, ale raději bych popojel někam dál. Když to porovnáme s podobně laděnými podniky, tak my jsme si více pochutnali třeba tady, tady, nebo tady. Ačkoliv má tato restaurace opravdu obrovská hodnocení na Google a dost opěvných komentářů, nás prostě nijak nezaujala. Moje jídlo bylo sice dobré, ale zase že by to bylo tak dobré aby to předčilo všechna ty ostatní negativa co jsme zde zažili, tak to určitě ne. Za nás 2 hvězdičky z 5 a za nás tato restaurace patří k tomu slabšímu co jsme v rámci našich testů na Vysočině zatím navštívili.

Pro úplnost doplním, že v restauraci je možno platit kartou a že vás zde přivítají i s vaším čtyřnohým pejskem.

A co vy? Byli jste v této restauraci? Jaké byly vaše dojmy? Podělte se s námi v komentářích.