Funkcionalistická Medova vila od věhlasného architekta Josefa Gočára bude patřit městu Humpolec. O koupi památkově chráněné nemovitosti v centru města rozhodli místní zastupitelé. Za vilu, její dobové vybavení i rozlehlou zahradu, na které se stavba nachází, město zaplatí 24,62 milionu korun.
Medova vila by v budoucnu mohla sloužit jako společensko-kulturní centrum s odkazem na prvorepublikovou historii a podnikání. Vedení města by chtělo vilu otevřít veřejnosti, podobně jako je to u slavné brněnské vily Tugendhat či u domu Tomáše Bati ve Zlíně.
„Pro město je koupě vily jedinečný okamžik, který se už nemusí opakovat. Můžeme získat velmi hodnotnou památku a začít ji využívat ve prospěch celého města. Humpolec nemá momentálně tolik památek, které by měly tak velkou hodnotu a historii jako Medova vila,“ apeloval na zastupitele před hlasováním předkladatel návrhu, starosta Petr Machek (Humpolec GO).
   
6 fotografií
|
Jak také starosta dodal, je si vědom, že náklady na nákup ani provoz nebudou nízké. „Nemůžeme to ale posuzovat optikou klasické kalkulačky,“ řekl s tím, že město musí hledat partnery a sponzory, kteří společně s městem začnou vilu co nejdříve oživovat.
Pro odkup byli i někteří opoziční zastupitelé, například exstarosta Karel Kratochvíl (ODS). „Koupi vily víceméně vítám. Nemyslím si, že by to měla být černá díra. Přestože to je památkově chráněný objekt a budou tam jistá omezení, může komerčně žít,“ řekl.
Některým zastupitelům se však nelíbilo, že město neudělalo stavebně-technický posudek. „Sama vila je ve stavu, že nevyžaduje okamžitou rekonstrukci,“ poznamenal starosta s tím, že zastupitelé měli možnost si vilu prohlédnout. Upozornil i na to, že cena za nemovitost se na základě jednání vedení města s majiteli od původního návrhu z jara letošního roku snížila. Původní částka byla ve výši 30 milionů korun.
Spolkový dům a jeho využití
Zastupitelka Alena Krejčí (KDU-ČSL) vyjádřila obavy, že vilu by mohl potkat podobný osud jako městem před dvěma lety koupený Spolkový dům, pro který se nedaří najít využití. V té souvislosti řekla, že jí chybí ze strany města jednoznačný plán, jak vilu využít.
Pro odkup byli i někteří opoziční zastupitelé, například exstarosta Karel Kratochvíl (ODS). „Koupi vily víceméně vítám. Nemyslím si, že by to měla být černá díra. Přestože to je památkově chráněný objekt a budou tam jistá omezení, může komerčně žít,“ řekl.
Některým zastupitelům se však nelíbilo, že město neudělalo stavebně-technický posudek. „Sama vila je ve stavu, že nevyžaduje okamžitou rekonstrukci,“ poznamenal starosta s tím, že zastupitelé měli možnost si vilu prohlédnout. Upozornil i na to, že cena za nemovitost se na základě jednání vedení města s majiteli od původního návrhu z jara letošního roku snížila. Původní částka byla ve výši 30 milionů korun.
Spolkový dům a jeho využití
Zastupitelka Alena Krejčí (KDU-ČSL) vyjádřila obavy, že vilu by mohl potkat podobný osud jako městem před dvěma lety koupený Spolkový dům, pro který se nedaří najít využití. V té souvislosti řekla, že jí chybí ze strany města jednoznačný plán, jak vilu využít.
Medova vila
- Funkcionalistickou vilu na Tyršově náměstí začal v roce 1933 budovat podnikatel s látkami Otakar Med na návrh architekta Josefa Gočára.
- Už v roce 1958 se stala kulturní památkou. Autoři knihy Slavné vily Kraje Vysočina ji řadí k nejvýznamnějším domům 20. století na Vysočině.
- V přízemí bylo sídlo Medovy firmy „zasilatelství látek“. Vstup do bytu je v prvním patře. Prostoru dominuje obývací pokoj s průběžným oknem po celé délce stěny s knihovnou a pracovnou s balkonem.
- Komunistický režim vilu zkonfiskoval. Rodina ale mohla v domě nadále bydlet. Dochoval se i původní nábytek.
- Po listopadu 1989 stát vilu rodině Medových vrátil.
Zdroj: Slavné vily Kraje Vysočina
