Dvě stě osmdesát lidí v petici vyjádřilo nesouhlas s plánovaným uzavřením horní části Masarykova náměstí v Pelhřimově pro auta. Tyto protesty zatím k ničemu nevedly. Rada města změnu minulý týden odsouhlasila, platit začne s prvním červnem.
V horní části Masarykova náměstí nově vznikne klidová zóna, kde budou květináče se stromy, posezení a pódium. Novinka se nelíbí Miroslavovi Kubů, který má v této části náměstí zlatnictví a hodinářství. Právě on inicioval petici. Omezení vjezdu do části náměstí vadí i dalším podnikatelům, kteří tam také mají obchody a provozovny. Bojí se, že přijdou o zákazníky.
„Stále sem chodí lidé, kteří jsou s touto změnou nespokojení. Chtěli by petici podepsat, tu jsme posledního února odevzdali na radnici a čekáme na vyjádření, mají na to čas do konce března,“ říká k tomu Miroslav Kubů.
Podle Miroslava Kubů je největším kamenem úrazu to, že nový zákaz vjezdu pro auta odradí zákazníky, kteří jsou k obchodům zvyklí jezdit. „Jsou to důchodci, kteří tu vyzvedávají větší množství zboží z lahůdek a podobně. Z parkoviště v dolní části náměstí sem nedojdou. Myslím si, že to dopadne jako v Třebíči na náměstí, kde už takto skončila řada obchodů,“ myslí si Kubů.
Radnice si naopak od změny slibuje oživení centra města. Jak se vyjádřil starosta Pelhřimova Ladislav Med, situace nebude tak hrozná, jak se mnohým jeví. „Horní část náměstí zůstane průjezdná pro dopravní obsluhu, A pokud si tam lidé pojedou pro nějaký větší nákup, na tu chvilku tam mohou zastavit,“ vysvětluje Ladislav Med s tím, že se na radnici budou zabývat i zmíněnou peticí.
První červen přinese změnu dopravního režimu, kdy už nebude Masarykovo náměstí průjezdné jako velký kruhový objezd. Na parkovišti u Komerční banky přibydou parkovací místa, první třicet minut bude parkování zdarma. V jednosměrných ulicích Poděbradova a Růžová se bude jezdit obráceně. Vjezd na náměstí bude z ulice Dr. Kralerta.
„Takto to bude na náměstí fungovat do konce roku, pak vyhodnotíme, co tato změna přinesla,“ dodává pelhřimovský starosta.
Klidové zóny a s tím často spojené tzv zklidňování dopravy formou zúžení ulic nebo 20km rychlosti vedou jen k postupnému konci.
Proč by ve městě měla být potřeba jezdit rychle?