U nás na Vysočině jsme si již zvykli, že v zimním čase je možné se oddávat běžkaření, sjezdování, bruslení, atd. Pozor, letos po několika „slabých zimách“ je možné pravé ledové lezení.
Pro ty, kteří nevědí o čem je řeč, veřte, že se jedná o druh nebo způsob lezení, pomocí speciálních pomůcek, zpravidla v zimních terénech. Moderně tento sport můžeme zařadit mezi adrenalinové, outdoorové apod. V posledních několika letech vznikají v zimě i na pár místech v ČR tzv. umělé ledové stěny pro lezení. Laicky řečeno, někdo na nějakou konstrukci nebo stěnu nechá téct a zamrzat vodu, až se vytvoří souvislý led, či masivní rampouchy. V ČR je několik lokalit, kde je na konci zimního období tzv. přírodní led, vhodný a vyhledávaný pro lezení, většinou to jsou zamrzlé letní vodopády. Např. Krkonoše, Jeseníky, Jizerské hory, dokonce i Praha-soutěska u Vraného nad Vltavou, apod.
Vyznavačům ledového lezení zpravidla nestačí pouhý „trochu nakloněný“ led, ale vyhledávájí kolmé a co možná nejdelší ledy.
Ač je to pro laiky nepochopitelné, v dnešní době se dá za pomoci moderních jistícíh prostředků a jejich dobré znalosti používání, celkem bezpečně jistit i při lezení v ledu. Najdou se samozřejmě i tací, co lezou v ledu zásadně volně (bez jakéhokoliv jištění), ale to bych začátečníkům a lidem s normálním životem nedoporučoval.
Omlouvám se horolezcům, skálolezcům, překližkářům, ledolezcům, boulderářům a vám všem, kteří víte o čem je řeč, za ten obsáhlý úvod pro čtenáře Humpoláka.
Na jednom romantickém místě v údolí Želivky se každý rok vytváří v bývalém malém lomu ledopád. Bohužel jeho tvar a mocnost vytváří tající sníh v lese nad skalkou na které se vytváří. To znamená, že vše záleží na počasí. Pokud je v zimě dostatek mrazivých nocí, kdy led tuhne a přes den je naopak kolem nuly, kdy taje v horních partiích sníh a voda stéká se skály dolů, je poměrně velká pravděpodobnost, že se zhruba kolem února vytvoří slušný ledopád, spojením mnoha rampouchů.
Pro fajnšmekry je to mizerných cca 12m kolmého ledu, který bývá suchý jen po ránu, jistí se tam pořádně shora za stromy, bez problémů mohou současně lézt 2-3 lezci, přístup je tam pohodlný po rovné cestě asi 2km od vesnice, kde může dojet auto a kde stojí hospoda… prostě nuda nuda šeď šeď.
Pro nás patrioty je to jen další důkaz, že u nás máme všechno, co milovník sportů v přírodě potřebuje. Letos jsme museli trochu ořezat padlý strom, který podle nás nepříznivě ovlivňuje tvar ledu, resp. především jištění (vedení lana) a v létě ho stáhneme dolů, aby to bylo příští rok zase jako dříve, snad se nám to povede.
Věřím, že se letos poleze ještě na Velikonoce, led stále roste a jak to vypadá, hned tak neroztaje.
Zajímavé. A který z nich že je Olaf?
Ten nejtlustší, pod kterým se ten led nejvíc lámal, ale zase když to udrží mě, tak každýho :))
Ty jo, taková squelá akce, a on mě neveme sebou a nechá mě doma. A to ví, jak miluju sníh a led. Tak tomu říkám teda kamarád!!!! :))))
Jinak IMHO je Olaf ten v tý bundě s fialovým spodkem v bílé čepičce. 😉
Jo, taky bych to tipla na Olafa. A kterej je Marháč? 🙂