Letos došlo k výraznému přemnožení klíšťat a konkrétně v Pelhřimovské oblasti přibylo lidí nakažených lymeskou boreliózou, onemocněním přenášeném právě klíšťaty. Hrozí i možnost nákazy klíšťovou encefalitidou, která se zatím ještě neprojevila, neboť inkubační doba je delší než u boreliózy. Víte, jak se máte zachovat, když už se na vás klíště přisaje, abyste eliminovali riziko nákazy?
Zakousnuté klíště je dobré objevit do čtyřiadvaceti hodin, poté už stoupá možnost přenosu infekcí mnohem více. Špatný zvyk z minulosti – zakápnutí olejem nebo mastí, sice klíště zabije, ale to zároveň vyvrhne obsah střev i s potenciální nákazou do rány. Jednoznačně se tedy dnes doporučuje klíště pouze vytáhnout nebo vykývat prsty anebo pinzetou a ihned poté ránu zakápnout jodem. Ten zlikviduje případnou nákazu. V lékárně je k dostání také Antisept Juwimgel, který klíště nejen usmrtí, ale zlikviduje už nákazu uvnitř klíštěte. I po takovém ošetření je ale doporučováno sledovat ranku po přisátém klíštěti alespoň další tři týdny. Příznaky nemoci se projeví obvykle za několik týdnů vysokými teplotami nebo zarudnutím kolem ranky, ale mohou se objevit i později. Boreliózou jsou ohroženi více lidé s oslabenou imunitou. Typickým příznakem pomalu se šířící boreliózy je červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s bledým středem; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 – 14 dní. Časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Po několika týdnech, většinou však ne déle než za 3 měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny – a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu. Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože léčba antibiotiky v prvém stadiu bývá velmi účinná a může zabránit rozvoji pozdní formy onemocnění. O nasazení antibiotik rozhoduje lékař a je třeba respektovat jeho pokyny, zejména co se týče délky podávání antibiotik. Léčbu předčasně neukončovat, i když příznaky, např. zarudnutí kůže, vymizí.
Klíšťový zánět mozku (klíšťová encefalitida) se vyvíjí obvykle po uplynutí 7-10 až 14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. Příznaky se mohou podobat virovému onemocnění dýchacích cest, závažná forma onemocnění je spojena s postižením centrálního nervového systému a probíhá ve dvou fázích. Zánět mozku může končit obrnou nebo i smrtí, jeho těžké formy mohou člověka zabít během několika dnů. Intenzita příznaků závisí i na fyzické námaze nemocného, proto je nutný klid na lůžku v místnosti s nepříliš silným osvětlením. Proti encefalitidě neexistuje žádný účinný lék, k zmírnění potíží jsou podávány pouze hypertonické roztoky glukózy, vitamíny a analeptika.
Proti klíšťové encefalitidě se nechá bránit včasným a účinným očkováním v zimním období, anebo zrychleným podáním protilátky v létě. Zrychlené očkování znamená, že se po čtrnácti dnech může podat druhá očkovací dávka, která chrání na devadesát procent. Zájemci se mohou nechat očkovat ve zdravotních ústavech, které jsou ve všech bývalých okresních městech, nebo u svých praktických lékařů. Naopak proti borelióze není v současné době dostupná očkovací látka, jedinou možnou prevencí je ochrana před klíšťaty. Lidé by měli nosit do přírody dlouhé kalhoty zastrčené do bot, vysoké ponožky, pevné boty a dlouhý rukáv, používat repelentní přípravky. Vhodné je zejména světlejší oblečení – klíště je na něm lépe vidět (mladá klíšťata jsou šedé barvy). Nebezpečným cizopasníkům se daří zejména u řek, potoků a rybníků, kde mají dost zdrojů obživy, tedy hlodavců, drobných savců a ptactva, jimž sají krev. Také jim vyhovuje teplé a vlhké počasí. Klíšťata se vyskytují na rostlinách přímo na zemi a na keřích a stromech, a to do výšky kolem jednoho metru nad zemí.
