Osobně moc do centra našeho města nechodím, ale když už jsem donucena k nějakému pobíhání po úřadech či obchodech, všímám si, jak na mě okolí působí. Včera jsem se chvíli pohybovala v okolí Havlíčkova náměstí a něco se mi zdálo jinak než jindy. Pak jsem na to přišla: čisté chodníky! Za celou dobu jsem neuviděla jediný psí bobek.
Nutno uznat, že tohle se tedy povedlo (viz http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3536 ). Skutečně jsem se na tuto problematiku zaměřila a dívala jsem se i na kraj chodníků do trávy a pod keře. Nikde nic. Nebýt sem-tam zahozeného papírku a cigaretového oharku, byly by chodníky jak vymydlené. Překvapilo mě, že dokonce koše na úklid psích exkrementů byly na svém místě a zásobníky na sáčky plné. Mé srdce věčného rejpala a šťourala posmutnělo – na co teď budu nadávat? :-)) Ano – ano, musím vyjádřit svoji spokojenost. A to i proto, že onehdy jsem šla do práce a těsně vedle dveří naší firmy zelo “ho*no”, za které by se nemusela stydět ani zdařile krmená dojnice. Druhý den už tam nebylo, přičemž vím, že nikdo z naší firmy jej neuklízel. Je vidět, že zaměstnanec Technických služeb se skutečně nefláká někde skrytý za bukem. A tak to má být. Jenom by to ještě chtělo, aby se v nás lidech něco pohlo a přestali jsme si kolem sebe dělat svinčík z vajglů a různých obalů od potravin. Snad i k tomu ale dospějeme. Možná… někdy…
