V pátek jsem vás zvala na Vánoční výstavu do druhého největšího skanzenu v České republice – na Veselý Kopec. Humpolák se připojil k reportérům České televize a redaktorům serveru aktuálně.cz a byl ve správný čas na správném místě. Jen za sobotní dopoledne přišlo do skanzenu přes tři sta lidí a bylo se opravdu na co dívat. Staré vánoční zvyky a tradice zde znovu ožily a všichni se mohli na vlastní oči přesvědčit, že takový ozdobený stromeček z počátku minulého století byl daleko poetičtější než ten dnešní, přeplácaný lesklými koulemi a třpytivými řetězi.
Kdyby byl Veselý Kopec zahalen sněhovou přikrývkou, byla by vánoční atmosféra opravdovější. Ale i tak starodávné domečky obsypané spadaným listím skýtaly své kouzlo. Všechny světničky roubených chalup byly pracovníky skanzenu upraveny do předvánoční a vánoční podoby. Připomínaly tak tradiční obyčeje, pokrmy, ozdoby i dárky, jež provázely svátek svatého Martina, mikulášské obchůzky, oslavu Štědrého večera a tříkrálovou koledu od poloviny 19. století do poloviny 20. století. V každé chalupě se topilo v dobových kamnech a nádherně vyhřáté světničky aspoň v myšlenkách lákaly k tomu, zahodit boty a bundu, vylézt si na pec a zaposlouchat se do tajuplných příběhů vypravovaných v čase přástek. Navíc všude voněly čerstvě napečené vánočky, buchty, vdolky, jidáše a jiné dobrůtky, což zdárně aktivovalo Pavlovův reflex 🙂
V chalupě z Lezníku u Poličky zaznamenáte upravenou tabuli patřící ke dni svatého Martina. V tento den se připomínal příchod zimy, hospodáři vypláceli čeledníkům za službu a hospodyně se musela řádně otáčet v kuchyni. Pekla se husa, velké makové buchty a typické martinské rohlíky napodobující podkovy, které ztrácel Martinův kůň.
V mlýnu z Oldřetic uvidíte dárky, které na konci 19.století dostávaly děti o svatém Mikuláši. Jednalo se o jablíčka, křížaly a figurky z ovoce – čerta, kominíka apod. Typickým dárkem a ozdobou byl tzv. mikulášský vrkoč – jablko na špejlích zapíchnutých do pečených vdolků, zdobené kandovaným ovocem, ořechy, semínky a větvičkami. Vrkoč se dával do oken, kde stával po dobu adventu, dokud jej děti nesnědly.
V hájence z Kozojed si můžete zblízka prohlédnout výrobu nejrůznějších předmětů, které provázely Vánoce. Pokud budete mít zájem, můžete si zde i nějakou hezkou ozdobu zakoupit. Uplynulou sobotu zde pan Hynek Vojanec pletl ozdobičky ze slámy. Dělá to pro radost (čemuž odpovídá i poměrně nízká cena jeho výtvorů) – povoláním je učitel na hlinském gymnáziu.
Zvláštní slaměný lustr pod stropem v jedné z chalup je tzv.”muší ráj”. Jedná se o mucholapku namočenou do medu, která přitahovala mouchy. Když byla plná dotěrného hmyzu, spálila se v kamnech. Řekněte sami – není daleko hezčí než dnešní mucholapky koupené v obchodech?
V další chalupě paní Marie Melšová předváděla tradiční zdobení perníků bílkovou polevou. Sledovat její hbité ruce byl zážitek nejen pro děti. Dospělým, zvláště pak ženám, paní Melšová ochotně prozrazovala různé fígle “jak na to”. Tak například tmavé barvy perníčků dosáhnete,
když namísto pšeničné mouky použijete žitnou. Nemusíte pak už dodávat žádné kakao anebo čokoládu pro obarvení. Lesku perníků docílíte, když před pečením nebo těsně po upečení perníčky potřete rozšlehaným vajíčkem. Přípravě polevy na zdobení musíte dopřát dostatek času. Bílky s cukrem se musí třít ručně a hlavně pomalu a dlouho. Jen tak je zajištěna správná konzistence.
V Mičkově chalupě z Herálce pod Žákovou horou je připravena ukázka ze Štědrého večera v první třetině 20.století. Tehdy byl již ozdobený stromeček součástí vánočních svátků. V domácnostech se už peklo dokonce i linecké a pěnové cukroví, aby byl stromeček krásně ozdoben. Děti pak vyráběly první ozdoby z papíru. V městských rodinách nesměl u štědrovečerní večeře chybět tradiční jablkový závin
, vánočka a cukroví. V bohatších rodinách děti dostávaly dřevěné hračky, v těch chudších se jednalo spíše o praktické dárky.
Ve statku z Mokré Lhoty u Nových Hradů je zobrazen svátek Tří králů. V polovině 20.století. V tento den končily vánoční svátky a odstrojoval se stromek. Vesnicí obcházeli chlapci přestrojení za Tři krále a koledovali výslužku. I proto byla v domácnosti připravena bohatá tabule k hodování.
Dráteník patří již k inventáři skanzenu. Pokud mu přinesete poškozenou keramickou nádobu, během vaši návštěvy ji sdrátuje a budete si ji moci vyspravenou odnést zpátky domů. Během jeho práce si s ním můžete popovídat, což patří k dalším nevšedním zážitkům. Je to velice srdečný a hovorný pán a určitě se s ním zasmějete. 
Pokud se mi podařilo zlákat vás k výletu v čase, tak připomínám, že výstava končí 3.prosince. Otevřeno je denně od 8:00 do 16:00 hodin, vstupné činí 40 Kč, pro děti, studenty a důchodce 25 Kč, děti do 6 let mají vstup zdarma. A v případě, že jste ještě na vážkách, podívejte se dnes v 18:00 hodin na Večerník České televize, kde by měla běžet reportáž právě ze sobotního dne ve skanzenu.
Míšo, vysekávám poklonu, dost dobré. Doufám, že nepřeběhneš do televize nebo k jiným médiím. Já se tam chystám s rodinou tenhle víkend užít si a odstartovat opravdovou adventní pohodu. Prý tam bude Mikulášská …