Nezvykle teplá zima způsobila, že stavební firmy mají stále dostatek zakázek. Zájem o jejich práci naopak roste a kvůli rozvoji stavebnictví stoupá poptávka po kvalitních řemeslnících. Ale ouha! Na Vysočině jich je už dlouhodobě nedostatek.
Zedníci, tesaři, klempíři, instalatéři, ale i malíři pokojů – to jsou profese, kterých je v našem kraji žalostně málo. Kvůli chybějícím stavebním odborníkům se dokonce stává, že velké firmy kupují malé podniky, anebo si je zavazují smlouvami, aby pracovaly jen pro ně. Co vězí za tímto problémem?
Mnoho pracovníků ze stavebnictví odešlo. Průměrná hrubá mzda stoupla meziročně v tomto oboru o 8,6 procenta na 16 380 korun. Za průměrnými platy v průmyslu na Vysočině v této době ale zaostala o 2 300 korun. Rovněž mladí lidé nemají o stavební řemesla zájem, ačkoliv jim některé podniky během studia nabízejí stipendia. Mládež odrazuje to, že jde o fyzicky namáhavou práci, i nižší výdělky. Ze 24 tisíc dětí, které na Vysočině nyní navštěvují střední školy, jich je v učňovských oborech asi 38 procent a zájem o vyučení klesá i nadále. V roce 1990 byl tento poměr obrácený – učňů bylo 60 procent. Navíc skoro 40 procent vyučených si hledá práci v jiném oboru.
Odborníci ve stavebnictví se těžko shánějí i v zahraničí. Dobří slovenští řemeslníci najdou práci doma, Ukrajinci často nemají potřebnou kvalifikaci a v EU potřebují pracovní povolení.
(Zdroj: MF Dnes)
