Většina z nás nevěří tomu, že se o ně stát ve stáří postará. O „dobré bydlo“ se musíme přičinit sami. Pokud si jako jednoho z nástrojů k naplnění tohoto cíle zvolíte penzijní připojištění, můžete přece jen z tatíčka státu něco vyzískat.
Převzato ze serveru Peníze:
Penzijní připojištění začalo být Čechům nabízeno před šesti lety. Jeho cílem mělo být vytvoření „druhého pilíře“ důchodového systému. Ten by měl být tvořen úsporami účastníků, kteří by tak při odchodu do důchodu kromě státní penze dostávali ještě jednu od penzijního fondu. Tento nástroj má největší smysl především pro ty, jejichž příjmy jsou nadprůměrné. Ti totiž v okamžiku výpočtu důchodu „ztrácejí“ nejvíce. Pokud ve svém zaměstnání dostáváte dvacet tisíc korun měsíčně bude vás důchod necelých osm tisíc, ti kteří si za měsíc přijdou na třicet tisíc dostanou o pouhou tisícovku více. Jedinou šancí jak při odchodu na „zasloužený odpočinek“ neprožít existenční šok způsobený razantním poklesem příjmu je začít si včas vytvářet úspory na stáří. Možností jak na to je hodně. Můžete si spořit v bance, investovat do akcií nebo si pořídit životní pojistku, určitě by jste však neměli zapomenout na penzijní připojištění. Podobně jako u stavebního spoření i zde stát účastníků přispívá. Příspěvek se počítá z měsíční úložky a pohybuje se od 50 % (při úložce sto korun měsíčně) až po 30 % (pokud si měsíčně uložíte pětistovku), z částky na 500 korun měsíčně už žádný příspěvek není, můžete si ji ale zase odečíst za základu daně. Podobně jako u životních pojistek i zde lze odečíst až 12 tisíc korun za rok. Pokud jsou vaše příjmy zdaňovány v nejvyšším daňovém pásmu, ušetříte tak každý rok necelé čtyři tisíce. Aby jste mohli od penzijního fondu získat penzi nebo jednorázové vyrovnání, musíte splnit několik podmínek dosažení věku šedesáti let a spořit alespoň pět let. Z tohoto důvodu se penzijní fondy nesetkávají s příliš velkým zájmem mladších věkových skupin. Průměrný věk účastníků penzijního připojištění loni přesahoval čtyřicet let. Pokud jste mladší, mohl by vás k penzijním úsporám přesvědčit váš zaměstnavatel. Jeho příspěvky až do výše tří procent vaší hrubé mzdy jsou pro něj daňovým nákladem a díky tomu současně možností jak vám levně „zvýšit“ plat. Ze svého příspěvku totiž nemusí platit ani zdravotní ani sociální pojištění a vy si jej nemusíte zdaňovat. Pokud vám tedy nabídne zaměstnavatel příspěvek na penzijní připojištění, určitě berte. Abyste však měli nárok na státní příspěvek, musíte si spořit nějaké peníze sami. Penzistou v pětatřiceti Výsledků dlouhodobého spoření u penzijního fondu může být několik. Asi nejoblíbenějším je jednorázové vyrovnání. Při něm vám po vzniku nároku na penzi (spoříte alespoň pět let a je vám nejméně šedesát) penzijní fond vyplatí to co jste si naspořili vy, spolu se státním příspěvkem a výnosy z těchto peněz, které se však musí zdanit. Pokud si nechcete své peníze vybrat naráz, ale postupně, můžete si zvolit výplatu penze. Pak vám kromě státního důchodu bude chodit ještě další od penzijního fondu. Tyto peníze bývají vypláceny až do vaší smrti. Abyste zajistili v důchodu i své blízké, můžete si ještě sjednat pozůstalostní penzi. Tu bude vámi určená osoba dostávat ještě několik let po vaší smrti. Kromě těchto možností můžete ještě dostat výsluhovou penzi. Ta není vázána na dosažení určitého věku, musíte si však na ni spořit alespoň patnáct let. Pokud byste si tedy začali střádat ve dvaceti letech, můžete být penzistou v pětatřiceti. Na tuto variantu však může být použita maximálně polovina vašich penzijních úspor. Špatná trefa může přijít draho V současnosti se již není třeba obávat krachu penzijního fondu, neboť většina fondů je vlastněna nadnárodními finančními koncerny. Rozhodujícím faktorem výběru se tak stávají tzv. připisované výnosy, kterých fond dosahuje prostřednictvím investování vašich peněz na kapitálovém trhu. Jejich výše se za rok 1999 pohybovala okolo pěti až sedmi procent, rok 2000 však už byl výrazně hubenější, zhodnocení dosáhlo pouhých dvou až pěti procent. Při výběru fondu je právě toto číslo nejdůležitější. Pokud budete mluvit s obchodním zástupcem či se dívat do letáků všímejte si, s jakým zhodnocením jsou vám předkládaná čísla vypočítána. Většina fondů totiž ve svých materiálech počítá s přepokládaným zhodnocením šesti procent za rok. Za minulý rok však žádný český penzijní fond takového výsledku nedosáhl a vzhledem k aktuální situaci na kapitálových trzích a omezením způsobu investování fondů ze zákona asi ani dosahovat nebude. Přitom jediné procento zhodnocení navíc může za dvacet let při měsíční úložce 500 korun znamenat rozdíl třiceti tisíc korun. Pořadí Kolik byste naspořili za 20 let při příspěvku 500 korun měsíčně a výnosech stejných jako v roce 2000 231 304 Při výběru fondu se nejdříve zajímejte o to, kdo ho vlastní. Pak se ale určitě nezapomeňte zeptat na minulé výsledky a mějte přitom na paměti, že budoucnost může vypadat úplně jinak. Penzijní připojištění si můžete koupit u obchodních zástupců, na pobočkách bank a třeba i na našem serveru. A to nejlepší nakonec, za uzavření smlouvy o penzijní připojištění se nic neplatí. Považujete penzijní připojištění za vhodný doplněk státního důchodu? Jak jste spokojeni s výnosy penzijních fondů? Podělte se o své názory s ostatními. V naší sekci online prodeje si můžete vybrat připojištění od šesti různých penzijních fondů.
(podle připsaných výnosů za rok 2000)
Fond
Připsané výnosy 1998(%)
Připsané výnosy 1999 (%)
Připsané výnosy 2000 (%)
1.
ČSOB penzijní fond
10,9
7,7
5,62
282 276
2.
Zemský penzijní fond
7
7
5,01
263 867
3.
Penzijní fond Komerční banky
9,5
7,2
4,89
260 410
4.
ING Penzijní fond
9,32
6
4,4
246 828
5.
Penzijní fond České pojišťovny
9,72
6,6
4,4
246 828
6.
Českomoravský penzijní fond
10,02
6,1
4,2
241 522
7.
Penzijní fond České spořitelny
8.33
4,4
4,2
241 522
8.
Vojenský otevřený penzijní fond
9,7
6,7
4,1
238 919
9.
Winterthur penzijní fond
10,1
6,5
4,1
238 919
10.
ABN AMRO penzijní fond
7,3
5,6
3,8
Pramen: Asociace penzijních fondů ČR, vlastní výpočty