Čas plyne rychleji než voda a tak, i když jsme nedávno zvedali číše na uvítání nového roku, je ho již polovina za námi a s ním vše co s sebou přinesl. Z pohledu našeho oddílu to nebyl vůbec marný půlrok 🙂
Jako obvykle nám nejvíce času zabralo trénování 😉 bez toho to holt nejde. A tak jsme pravidelně trénovali den za dnem, týden za týdnem, jednou v Pelhřimově jindy zase v Humpolci. Tréninky oživil seminář s mistrem Leem nebo výběrem rakouského národního týmu. Za korejským týmem z univerzity Youn San jsme pro změnu dorazili my do Prahy. Velice nás všechny potěšilo, když se k nám do oddílu vrátili dva „staří známí“ a to Linh Vuong Tan a Filip Komůrka.
Ani bez zkoušek na vyšší technické stupně se tento půlrok neobešel. A tak si většina našich členů splnila sen a „popolezla“ v TKD hierarchii zas o kousek výš. Ze závodníků to nejdál dotáhla Katka Nedvědová, která si svými schopnostmi a znalostmi vydobyla 2. Dan. Jen o stupínek níž se dostal Bruno de Oliveira Manuel a Trung Au Bao Nguyen, kteří si teď ovíjí kolem pasu černý pásek s jedním proužkem. No a jinak nám to v oddíle hýří všemi barvami 🙂
Co naopak bylo celkem neobvyklé v naší činnosti, bylo množství exhibicí, které jsme za uplynulý půlrok „sfoukli“. A docela nám to i šlo 😉 Další ne zcela tradiční věcí byla týdenní stáž našich pěti členů v kolébce taekwondo – korejském Soulu. Filip Douda, Michal Vondrák, Adriana Šimánková, Veronika Nedvědová a Zdeněk Krejčí strávili týden v korejských rodinách a oddílech a měli tak možnost poznat kulturu, která je nejen na hony vzdálená té naší, ale hlavně kulturu z níž pochází jejich oblíbené taekwondo. Jasně, že se dostalo i na turnaj 🙂 bez toho by to nešlo 😉 Nakonec nejvíc spokojená asi odjížděla Áďa Šimánková, které se na krku houpala zlatá medaile.
Ano a tak jsme se oklikou dostali na naši oblíbenou činnost – objíždění turnajů. Začnu-li těmi českými, musím hned na začátku prozradit, že se nám mimořádně dařilo. Za ten půlrok jsme jich stihli navštívit pět (ve skutečnosti jich víc nebylo 😉 a ze všech pěti jsme si odváželi první místo v týmech. Vedle Aprílového turnaje, jenž se koná v Humpolci a je určen začínajícím borcům, Cobra cupu a Májového poháru , které patří mezi tradiční pražské turnaje, to byli dva turnaje z nejvyšší české soutěže – tzv. Národní Taekwondo Ligy. Prvním z nich byl olomoucký Scorpions cup a druhým nebylo nic menšího než Mistrovství České republiky. Zvláště týmové zlato z posledně jmenovaného turnaje pro nás má nesmírnou hodnotu, protože to je v historii našeho oddílu poprvé, co k nám titul Mistr ČR putoval. Titul z jednotlivých kategorií si pak domů odvážela Katka Nedvědová, Veronika Krejčová, Václav Drahný a Václav Slavík. Ale to neznamená, že ostatní bojovali nějak špatně. Dodávat, že průběžné bodování Národní Ligy vedeme je téměř zbytečné.
Ale nezaháleli jsme ani v zahraničí 🙂 Celkem jsme navštívili tři země. Slovensko, kam jela velká část našeho oddílu pomoci České republice vybojovat prvenství na turnaji olympijských nadějí. A to se nám také povedlo. Dalším cílem bylo Chorvatsko a v Záhřebu pořádaný Zagreb Open. Celkové třetí místo v týmech bylo pro nás neočekávané, ale příjemné. Stejné místo jsme si odváželi z Mistrovství Východního Německa. Nádavkem jsme domů vezli osm individuálních titulů. V našich itinerářích nemohly chybět ani dva pro nás tradiční německé turnaje – Creti Cup, který v lednu otevírá naší turnajovou sezónu. Jde o velmi dobrý turnaj a málokdy na něm dosáhneme zlatých postů. Tentokrát se to podařilo pouze Adrianě Šimánkové. Druhým tradičním turnajem je Bodensee Cup, jenž pro změnu naši sezónu uzavírá před letními prázdninami. Letos jsme na turnaj vyrazili v rekordním počtu dvaceti pěti závodníků a druhé místo v týmech, tak nebylo příliš neočekávané. Největšího zahraničního úspěchu se nám podařilo dosáhnout na KTO President Cupu, což je neoficiální dětský šampionát starého kontinentu. Z tohoto prestižního turnaje si náš oddíl odvážel skvělé sedmé místo v týmech.
Nejen činnost oddílovou, ale i reprezentační jsme vykazovali. A tak se ti nejlepší z oddílu účastnili pravidelných tréninků oblastního centra reprezentace Hradec Králové a ti nejlepší z nejlepších, pak i nejvyšších evropských klání neboli „áčkových“ turnajů ETU. Jednoznačnou hvězdou těchto turnajů se stala Katka Nedvědová, která si z každého odvážela medaili. Jedině Mistrovství Německa jí zůstalo zapovězeno. Jinak si do své sbírky mohla přidat shodně bronzovou „placku“ z Mistrovství Belgie a Holandska. Na Mistrovství Rakouska, pak přemožitelku nenalezla a zaslouženě zde obhájila loňské prvenství. Troufám si tvrdit, že podobnou sbírku v rozmezí jednoho půlroku nikdo z České republiky dosud nemá.
Jednoznačné kvality a forma Katce vynesly nominaci na juniorské Mistrovství světa, které se letos konalo v tureckém Izmiru. Zde jí bohužel chyběl pověstný kousek štěstí, když jí nemilosrdný los přiřkl do prvního kola tuniskou závodnici. Z té se nakonec „vyklubala“ nejen vítězka kategorie a tudíž i nová mistryně světa, ale překvapivě i účastnice nadcházejících olympijských her v Pekingu. V tomto světle se nedá Katčina prohra v prvním boji hodnotit negativně, neboť Katka jako jedna z mála v kategorii dokázala s Tunisankou držet krok.
Třešničkou na dortu bylo pro náš oddíl vyhlášení výsledků ankety Sportovec Vysočiny 2007. Nejenže se Katka Nedvědová a Bruno de Oliveira Manuel probojovali do nejlepší pětice hodnocených sportovců, ale velkého ocenění dosáhl oddíl, který si odnášel prvenství z laické i odborné části ankety. No a dá se říci, že jsme to vyhráli na „plné čáře“, když náš trenér Petr Lacek triumfoval v kategorii trenér roku. Že si toto ocenění zaslouží, dokazuje řada trofejí, ke kterým dokázal svůj tým v roce 2007 dovést. A to se letošní rok vyvíjí ještě slibněji 🙂 Na univerzitním Mistrovství ČR, pak Petr dokázal, že nepatří do „starého železa“ ani na poli bojovníků, neboť si vybojoval titul druhého vicemistra ČR. Holt se snaží jít svým svěřencům příkladem ve všech směrech 😉
No a to by myslím mohlo jako ohlédnutí po uplynulém půlroku stačit. Stejně je to tak dlouhé, že to asi nikdo nebude číst 😉 A to nás toho letos ještě spousta čeká 🙂 Tak přeji všem krásný zbytek prázdnin, pohodové počasí a spousty zábavy.
Jitka Prokopová
Tomáš Douda
Foto: archiv klubu
Petr Lacek promlouvá ke svým svěřencům před pózováním pro fotografy
Kateřina Nedvědová a Václav Slavík pomáhají trenérovi s těmi nejmenšími
Lucemburčani se ještě mají co učit
Zleva: Au Nguyen Bao Trung, Filip Komůrka a Kateřina Nedvědová při venkovním tréninku
Katka Nedvědová – jako když kopne kobyla
Veronika Nedvědová, Adriana Šimánková a Filip Douda se svými korejskými průvodkyněmi v Soulu
Filip Douda s Martinou Sáblíkovou při vyhlašování Sportovce Vysočiny
