Občanskému sdružení „Poslední soukeník“ se podařilo získat unikátní text pocházející z roku 1944. Jedná se o vzpomínky humpoleckého soukeníka Adolfa Havelky, čítající 50 stran strojopisu, které započal sepisovat již v roce 1941. Svým způsobem jedinečný text nepostrádající atraktivitu lidového vyprávění, ale i historická fakta a mnohé technické údaje, poskytl pravnuk autora – pan Charles Hatvani, který od roku 1968 žije v Austrálii. A nemohu nezmínit, že originální paměti a další dobové dokumenty byly před rokem nabídnuty i humpoleckému muzeu. Bez odezvy… Posuďte sami, jaká škoda by to byla, kdyby něco podobného mělo „zapadnout“ v soukromém rodinném archivu.
Stručně úvodem:
Adolf Havelka se narodil v roce 1864 a zemřel v Humpolci roku 1952. Svůj aktivní život strávil jako soukeník a byl činný v tehdejším „odborovém hnutí“, konkrétně byl předsedou Svazu českoslovanských textilníků v Rakousku, skupina Humpolec. Krom toho dlouhá léta ochotničil v humpoleckém divadle.
Paměti předkládám v původní podobě i s pravopisnými chybami. Jsou sepsány tak, jakoby je autor vyprávěl. Jak ostatně zmiňuje sám pan Hatvani – z toho také plyne volnost v užívání „i – y“, které pan Havelka volil podle toho, jak klesala či stoupala intonace. V podstatě to samé platí o předponách „s – z“ (psáno jak je slyšeno) apod. Chybějící interpunkce činí text místy hůře srozumitelným, nicméně doufám, že si s tím poradíte. Nepozastavujte se nad gramatikou a nechte se okouzlit obsahem. Odborné výrazy jsou veskrze zkomolená německá slova, která se v Čechách za Rakouska-Uherska běžně užívala. Pokud nejsou v textu blíže vysvětlena, s jejich pochopením vám bohužel nepomohu.
Vzpomínky budou na Humpolákovi vycházet na pokračování.
Adolf Havelka: „Soukenictví v Humpolci a různé povídky i příběhy“
Ú v o d
O soukenictví a soukenících bylo již mnoho psáno v různých brožurkách a časopisech, ale dosud nebylo napsáno o postupu výroby a hlavně pojmenování různých součástek při výrobě potřebných. Aby se vědělo jak se to jmenovalo a jak to neb ono vypadalo; neboť nynější mladí páni, jak výrobci tak dělníci nevědí co to bylo, jak to bylo a nač to bylo.
Proto mně řikali někteří páni zaměstnavatelé a ti co mají zájem na tom, abych o tom co vím napsal, aby se to uchovalo jako památka na staré soukenictví.
Vzal jsem si za úkol, že co vím dle vypravování mé babičky a mého otce i ze své paměti a skušenosti napíši a co možná vysvětlím (vypodobním).
Veškeré součástky ve spise uvedené jako: trabl, drymštek, fluspoun, šuspánek, foršlák, půlštok atd. jsou psané tak přesně, jak se jmenovali a nebylo by dobře na těch jménech opravy dělati.
V Humpolci 9.6.1941
Pokračování příště
Z korespondence :
Ctěnému představenstvu cechu soukenického v Humpolci
Následkem stálého zdražování všech životních potřeb, které těžce doléhá na dělnictvo ve zdejším průmyslu soukenickém zamněstnané, bylo usneseno ve schůzi konané dne 21.ledna 1912 žádati upravení pracovních a mzdových poměrů a sice:
1) Zvýšení mzdy pro tkalce o 15%
2) pro přádníky a ostatní dělníky v přádelnách o 10%
3) pro postřihače, valcháře, barvíře a topiče o 20%
4) pro všechny dělnice o 20%
5) odstranění, neb placení zahálek, trvajících déle než ½ dne, průměrnou denní mzdou, kterou zahálkou postižený dělník jindy vydělá.
6) Upravení pracovní doby na 10 hodin denně.
O podrobnostech těchto požadavků se dohodne dělnictvo každého závodu zvlášť se svým zamněstnávatelem. Jednání má býti vedeno tak, aby do konce měsíce března t.r. bylo skončeno a nová tato úprava vešla tím dnem v platnost.
Ctěné představenstvo se slušně žádá, aby své pp členy v zájmu obou interesentů, o tomto usnesení vyrozumělo.
V Humpolci dne 22.ledna 1912
Za Svaz československých textilníků v Rakousku
Skupina H u m p o l e c
Adolf Havelka, předseda
Jan Janáček, jednatel
………………………………………………………………………………….
Skupině Svazu českých textiláků v Humpolci
Dne 21.března 1912
Ctěný přípis ze dne 24.ledna t.r. byl předložen v dnešní schůzi členů společenstva k vyjádření.
Po zralém uvážení všech okolností, jakož i porovnání výdělkových poměrů ve všech ostatních místech textilních (Bílku, Liberci atd.) vyjádřili se veškeří členové pro zamítnutí požadavků na společenstvo kladených, jak ohledně zvýšení mzdy, tak i a to hlavně na zkrácení doby pracovní, poněvadž by to znamenalo značné poškození zdejšího průmyslu, který beztak dnes na trhu těžký konkurenční boj podniká.
Znamenáme v plné úctě
Cech soukenický v Humpolci
Antonin Kratochvil, náměstek
Díky, zajímavé čtení.
Je to hezky zpracovane. Musi to byt tezka prace, prepisovat text a davat pozor aby tam vsechny chyby zustaly tak jak jsou v originalu. Pradeda ma kdesi v soukenickem nebi radost, a s nim i vsichni humpolecti soukenici!
Charles Hatvani
Práce to není ani tak těžká jako spíš náročná na čas, ale nevadí. Moc mě to baví číst, příběhy ze života z té doby jsou nádherné. Např.historka se starým Ježkem, Barcilistem, podmáslím a dýmkou je kouzelná (str.33), slzela jsem u ní smíchy 🙂
Moc děkujeme za vaše svolení publikovat text na těchto stránkách.
Michaela Pršalová
Díky ještě jednou ke klokanům 🙂