Letošní Tříkrálová sbírka překonala všechny rekordy. Jenom na Havlíčkobrodsku a Humpolecku se podařilo vybrat víc jak jeden a čtvrt milionu korun, čímž se zhruba o dvě stě tisíc překonal loňský výsledek sbírky. Jak vidno, není to s lidmi ještě tak špatné, když dokáží přispět na dobročinné účely. Horší to ale asi bude se mnou, když jsem již po několikáté odmítla jakéhosi hluchoněmého, který po mně bezostyšným způsobem požadoval peníze. Já už jsem ale prostě taková. Nerada se nechám balamutit.
Znáte pohádku Mrazík? Jak tam ze sebe žebrák dělá nebožáka?
(„Přispějte chudáčkovi, slepému, hluchému, chromému …“ – „Kolik máš v hrníčku?“ – „Sotva půl troníčku…“)
A jak se náhle z mrzáka stává mistr světa ve sprintu?
Jednoho krásného loňského dne ke mně do kanceláře vstoupil mladý muž a vrazil mi do ruky kousek papíru s textem psaným na stroji a nějaký obrázek s náboženským motivem. Už přesně nevím, co bylo na papírku napsáno, ale něco v tom smyslu, že jakýsi spolek hluchoněmých žádá finanční příspěvek a za ten si mohu ponechat onen přiložený obrázek. Měla jsem tenkrát docela frmol, a tak jsem o věci nijak dlouze nepřemýšlela, mladíkovi strčila padesát korun, obrázek hodila do koše a tím to pro mě skončilo.
Asi půl roku na to přišel do kanceláře jiný muž, opět tak ve věku 20 – 25 let. I on mi podal malý ušmudlaný papírek a nějakou tretku. Tentokráte jsem si už text na lístečku pořádně přečetla. Nebudu interpretovat přesně, ale podstata věci zůstane zachována. Na lístku stálo: Nejsme žádní žebráci. Jsme Hluchoněmí. Dáváme vám hračku v ceně 50 Kč. Ukažte, jak jste velkorysí a dejte nám víc než je vám dáváno.
Podívala jsem se na ošuntělou „hračku“, která vypadala na to, že ji někdo už tak před pěti lety vyloupl z Kinder vejce. O to by snad ani nešlo, víc mě zarazil ten lehce vydírací tón v textu. „Ukažte jak jste velkorysí…“
Ono se snad ani nedá říci, že mě to zarazilo. Ono mě to docela dost nakrklo. Vzala jsem jiný kousek papíru a napsala jsem na něj: „Sdělte mi název vašeho sdružení, jeho adresu a IČO. Ukažte mi oprávnění k tomu, že můžete vykonávat finanční sbírku, a zapečetěnou pokladničku.“
Papírek jsem podala mladíkovi a na výrazu jeho tváře jsem pochopila, že něco takového po něm chce někdo úplně poprvé. Jenom pokrčil rameny a nevěřícně kroutil hlavou. Papírek mi vrátil zpátky, tak jsem na něj připsala, že pokud mi nepředloží požadované, odmítám mu přispět. Otočil se a odešel.
Uběhl sotva týden a přišel další. Stejný scénář: on mně papírek a tretku, já jemu jiný papírek. Údiv, zdvižené obočí, pokrčení rameny. Moje pokrčení rameny – peníze nebudou.
Tak nějak jsem očekávala, že si to chlapci mezi sebou řeknou a pochopí, že navštěvovat naši firmu je zbytečné plýtvání časem. Ale chyba lávky, krátce před Vánocemi mě čekal další atak. Během týdne přišli dva. A tak by mě zajímalo, co to je za podivnou síť hluchoněmých, kteří požadují po lidech peníze, ale kteří se odmítají čímkoli prokázat. Pokud to tedy vůbec nějací hluchoněmí jsou. Ale mojí povinností není zjišťovat si, zda se jedná o podvodníky anebo skutečně o postižené, kteří požadují finanční příspěvek.(Ovšem další otázkou zůstává: příspěvek na co? To totiž na jejich lístečcích uvedeno nebylo.)
Setkali jste se v Humpolci s těmito hluchoněmými také?
Protože stále ještě existuje spousta podvodníků a lehkoživků, kteří jsou ochotni vydělávat na
lidské důvěřivosti, solidaritě a ochotě pomoci, přikládám důležitá fakta týkající se veřejných sbírek.
Veřejná sbírka je sbírka pořádaná k získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, pro rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo k zajištění ochrany kulturních památek, tradic a životního prostředí. (Všimněte si, že jde o dobrovolné poskytování prostředků. Pokud nechcete přispívat z jakýchkoli důvodů, nemusíte, a není potřeba mít kvůli tomu nepříjemný pocit či výčitky. Nenechte se ovlivňovat nějakými žvásty o pomoci bližnímu, křesťanské lásce, či velkorysosti. Vy sami jste si své peníze vydělali a jen vy sami máte právo rozhodovat o tom, jak s nimi naložíte.)
Sbírku lze konat:
– shromažďováním peněžních příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu,
– sběracími listinami
– pokladničkami
– prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek
– pronájmem telefonní linky.
Veřejnou sbírku může konat pouze obec, kraj nebo jiná právnická osoba mající sídlo na území České republiky. Fyzické osoby veřejnou sbírku konat nemohou.
Podmínkou pro zahájení konání veřejné sbírky vydání osvědčení o tom, že sbírku lze konat, příslušným krajským úřadem.
Fyzické osoby pověřené konáním sbírky.
Tyto osoby jsou povinny vykázat se na požádání plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popřípadě titul a vědeckou hodnost, datum narození, místo trvalého pobytu a číslo občanského průkazu této fyzické osoby a údaje o právnické osobě a veřejné sbírce, včetně podpisů statutárních orgánů právnické osoby a otisk jejího razítka. Je-li sbírka konána sběracími listinami, dbají tyto osoby, aby přispěvatelé vyznačily poskytnutý příspěvek a podepsali se jménem a příjmením.
Evidence veřejných sbírek: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rady/sbirky/index.html
Já bych nad padesátkou mávnul rukou, vždyť si vezměte, že např. v Praze nám sedí 281 borců, kteří působí nejen hluchoněmě, ale místy i retardovaně, a stojí nás mnohem víc….:-)
toto konkrétně jsou poláci a jsou naprosto slyšící. Stačí na ně zezadu hodně nahlas zařvat zblízka a otočí se na vás. Projeli jsme celou republiku a mohli bychom vyprávět. Někde slyšíte jak si telefonují a někde že se spolu vykecávají