Tenisová hala – pokolikáté už?

Jakmile se na Humpoláku objeví zmínka o tenisové hale, je jasné, že půjde o
hodně navštěvovaný článek s velkým počtem komentářů. Aktuálně je na Humpolákových
stránkách (a v místníchh pouličních a restauračních debatních kroužcích)
probírána výpověď provozovatele. Řeči se točí kolem výše nájmu, městské podpory provozu, způsobu využívání ….
Protože středem tohoto dění je hala, podívali jsme se na celou věc z malinko jiného úhlu.

Kde se vlastně vzala –  tenisová hala?
Původní "nafukovačka", dodatečně obezděná se v letech porevolučních stala obětí tehdy všudypřítomného nedostatku peněz a proběhla konverze sportoviště > skladiště.Město tak získalo nemalý a pravidelný příjem, výměnou za jedno ne zrovna populární sportoviště. Odpadly náklady s údržbou, sportující části obyvatelstva zbylo dostatek dalších prostorů, podnikatel měl kde podnikat. Zdánlivě ideální stav. V předloňském roce se však objevil ZÁMĚR. Možná zvítězila nostalgie, možná někdo pocítil přebytek organizačních a tvůrčích sil, nevím. Rozběhla se zpětná konverze skladiště > sportoviště. I nepoučenému laikovi jakým  je autor článku je jasné, že nebude tak snadná a finančně nenáročná, jako opačný postup. V řeči čísel to znamená, že původní optimistický odhad 4 000 000 Kč se napřed zdvojnásobil a pak svůj růst zastavil až za hranicí 10 000 000 Kč. No, není to málo, ale stává se to. Dodatečně zjištěné závady, nutné úpravy a opravy, vícepráce ….. Kdokoliv něco stavěl, tak ví, že původní odhad je většinou  překročen. V tomto případě to bylo 1,5x. Ale hala stojí. Zbývá dodat, že 4 000 000 Kč platil stát, zbytek město.
Kdo?
Město dopředu deklarovalo záměr halu po dokončení pronajmout, tak aby odpadly náklady spojené s provozem a do městského rozpočtu se postupně vracely vynaložené prostředky. Na první pohled správný postup. Sice s sebou přinesl mnoho dohadů, kolik kdo komu přilepšil, aby se stal nájemcem, kdo se na kurt dostane a kdo ne a podobně, ale to už tak nějak k maloměstu patří – sledovat co má soused na talíři, to už snad nikoho nepřekvapí. Ve veřejné soutěži zvítězila nabídka na nejvyšší pronájem.
 
 Takže hala stojí, má provozovatele a může se jít hrát. Idylka.
 

 Bohužel jen do letošního jara, protože nájemce provoz haly ukončil a od smlouvy odstoupil. Jako jeden z důvodů uvedl, vysoký nájem. Poněkud paradoxní, vzhledem k tomu, že výši si vlastně určil sám – nabídkou v soutěži, ale to už k tržnímu hospodářství patří. Podnikatelský záměr nevyšel, podmínky ukončení pronájmu řeší smlouva. Město vybere nového provozovatele a na podzim můžeme zase hrát. Jenže výše nájmu byla jen jedním z důvodů ukončení provozu. Tím dalším byl jen zčásti využívaný tenisový kurt – a tím hlavním – halu nelze v zimě vytopit. Nakolik souvisí nevyužívání tenisového kurtu s tím, že teplota uvnitř se pohybuje kolem 10°C se můžeme jen dohadovat. Osobně, pokud mám platit za kryté sportoviště, tak očekávám odpovídající podmínky. Pokud má provozovatel platit horentní sumy za teplo a zároveň mu platící klienti v hale mrznou, může mít sebelepší podnikatelský záměr a úspěch se nikdy nedostaví.

NĚKDE JE NĚCO ŠPATNĚ!

Na tom se všichni zainteresovaní shodli a také velmi rychle našli příčinu. Na hale chybí tepelná izolace! Podle dokumentace tam má být, ale není. Těžko už dnes někdo zjistí, zda ji tam při stavbě v "akci Z" vůbec dali, zda ji někdo tehdy ukradl, či  zda ji v rámci zlepšujících se dodavatelsko-odběratelských vztahů na stavbu vůbec nedovezli. Není tam. Takže, když si odmyslím vše, co se v součastnosti kolem haly diskutuje, zbývá mi jedna jediná otázka, která dosud nepadla a odpověď by jistě zajímala nejen mě: 

*Výsledek: Město má nefungující halu. Musí rychle sehnat provozovatele. Musí sehnat prostředky na zateplení. Musí obětovat minimálně jednoroční příjem z nájmu kvůli vytápění.

"Dobrý den, sportu zdar – fotbalu tenisu zvláště………"

 P.S. Omlouvám se za to slovo na "K", ale příhodnější mne nenapadá. Koneckonců, Humpolák  je mnohými označován za žumpu, takže je to případné.
 
 P.P.S. V žádném případě nechci napadat provozovatele haly (paní Alena Pavelcová).
 Protože tenis ani sqash nehraji, takže reference na provoz haly mám jen z doslechu.
 Podle všeho se snažila o jednu jedinou věc-bezproblémový chod, bohužel v podmínkách které to i při nejlepší vůli neumožňovaly. Například: když se přes Humpolec přehnala "prvá jarná burka", a do haly zateklo, sama vyháněla vodu ze sqashové podlahy jen s pomocí hadru a kýble. Pokud by to nechala být, podlaha je na výměnu – cena v řádu statisíc. A snaha by se, myslím, měla ocenit, nikolv zlehčovat.