Perfektní víkendová snídaně – pro dřevorubce – ztracená vejce BENEDIKT

Vejce Benedikt – jsou typicky americkou snídaní a i když si každý myslí, že jsou původem z Francie, není to pravda. Mají tři hlavní složky: housku s plátkem šunky, vynikající ztracená vejce položená na housce a báječnou holandskou omáčku s krémovou a bohatou máslovou chutí. O původu pokrmu koluje několik verzí. Klasická verze říká, že v roce 1860 jistý wallstreetský bankéř jménem LeGrand Benedict, pravidelný návštěvník manhatanského restaurantu Delmonico prohlásil, že je již znuděn předkládaným menu. Praktickou a rychlou odpovědí majitele hotelu Charlese Ranhofera byly vejce Benedikt. Určitým upřesněním je, že to nebyl samotný Ranhofer, ale „maitre d’hotel“ (hlavní číšník hotelu) a pan Benedict. Jméno kuchaře a další fakta o původu však historie již pohltila. V novějším vydání knihy „Joy of Cooking“ (Radost z vaření, Scribner 1997) je vznik jídla datován do roku 1920 s tím, že to měl být toast. Podle další verze prý jistý Lemuel Benedict, wallstreetský makléř, požadoval v roce 1894 v hotelu Waldorf toast se slaninou, ztracenými vejci a džbánkem („hooker“) holandské omáčky, ve snaze vyléčit svou kocovinu. Následně pak tento pokrm zařadil vrchní číšník Oscar Tchirsky, (kdysi vrchní číšník Delmonico), do základního menu restaurace. Nejméně pravděpodobná je verze, že byl objeven v restauraci „Brennan“ v New Orleansu.

Nicméně
dnes Vám předkládám svoji verzi vejcí Benedikt které si často
a rád připravuju. Nicméně ne k běžné snídani (to by mě asi
zabilo). Mnohem raději si tato vejce připravuji místo normální
večeře. K snídani ji volím jedině tak v nějaké pohodové
nedělní dopoledne, tak kolem 11 hodiny, kdy nahrazuje jak snídani,
tak oběd. Na obrázcích přiložených k tomuto receptu jsem
připravoval tuto snídani pro více lidí, takže se neděste
množství ingrediencí. V samotném popisu receptu jsou pak uvedeny
porce pro dva lidi. Postup se může zdát složitý, ale stojí za
to. Není to tak těžké, udělá se to za chvíli a výsledkem je
luxusní pokrm.

Co tedy budeme potřebovat:

• 2 žemle kaiserky nebo 4 ks
  toustového chleba

• máslo na potření do omáčky

• šunka (4 plátky)

• citrónová šťáva z půlky
  citrónu

• sůl a pepř

• vejce (4 ks) + 2 žloutky na
  omáčku

• dvě nožičky párků (já
  používám jemné kuřecí párky s 80% masa – možno nahradit
  kvalitními vídeňkými párky)

• sýr – podle libnosti – můžete
  volit camembert a nějaký plátkový sýr. Já dávám přednost
  kvalitnímu plátkovému eidamu nebo montaně a pak mozarele

• ocet

Samotný postup:

Nejdříve
si připravíme vynikající holandskou omáčku. Základem omáčky
jsou dva žloutky a trocha citrónové šťávy. V pánvi rozpustíme
máslo, přecedíme je přes suché síto a tak odstraníme případné
nerozpustné kousky. Misku se žloutky a citrónovou šťávou
postavíme do horké vodní lázně a metlou šleháme. Jak se bude
směs zahřívat bude postupně houstnout. Bubliny z omáčky zmizí
a bude krásně hladká a krémová. Pak sejmeme omáčku z lázně,
ale stále šleháme a přitom do směsi přidáváme tekuté
máslo a stále nepřestáváme šlehat!! Omáčka se stává stále
krémovější a lesklejší. Ochutíme ji solí a pepřem ; kdyby
byla příliš tuhá můžeme ji rozředit trochou citrónové šťávy
a vody. Měla by být tak hustá, aby se udržela na obrácené
lžíci. Tuto vynikající kvalitu si udrží holandská omáčka
asi hodinu, tak je ji možno připravit v tomto předstihu.

Následně si připravíme
pečivo. Můžeme si v toastru opéct 4 kusy toastového chleba. Já
ale raději volím housky kaiserky, které podélně
rozkrojíme – půlka na jednu porci – a ty dáme rozpéct do trouby.
Před rozpečením, je potřeme máslem, až se upečou budou
mnohem, mnohem lepší. Současně s houskami si v troubě opečeme
i párky. Tohle ale děláme současně s vejci (viz. niže)

Připravíme si totiž vynikající ztracená vejce:

Do
hrnce dáme vodu a sůl a uvedeme do varu. Vody je potřeba opravdu
hodně a proto použijeme poměrně velký hrnec. Do vody přidáme
kapku octa (cca 1 čajovou lžičku). Ocet nám má pomoci k lepší
přípravě vajec. Odborníci tvrdí že to není třeba a že to je
pověra. Nemohu potvrdit ani zamítnout. Já nicméně i tak ocet do
vody přidávám, protože vejcím dodá zajímavou a
neopakovatelnou příchuť. Šlehací metlou roztočíme vodní
hladinu a vytvoříme malý vír. Když pak rozbijeme do vody
čerstvé vejce bílek odtředivou silou víru obalí žloutek. Když
vejce rozbijeme pouštíme je rychle do středu víru. Vidíme jak
se žloutek odstředivou silou pěkně obalí bílkem a drží vše
krásně pohromadě. To je dílo vodního víru (a možná i
octa:)). Takhle do vody postupně vyklopíme všechna vejce. Teď
vložíme do trouby půlky housky potřené máslem a když je za
chvilku vyjmeme jsou již krásně nahnědlé. Vejce vaříme za
vysokého varu asi 3 a půl až čtyři minuty (záleží v jaké
nadmořské výšce žijete a jak je chcete mít hotová). Bílek by
měl být ztuhlý a žloutek zůstane měkký, až tekutý – tak
asi jako vejce na hniličku. Vejce vyjmeme děrovanou lívancovou
naběračkou a položíme okapat na talíř.

Zbývá než pokrm pěkně naservírovat na talíř: Na
talíř položíme krásně opečené housky, na ní položíme
plátek tvrdého sýra, na něj šunku. Párky rozkrojíme podél a
následně na půlky. Na každou housku položíme po stranách dvě
čtvrtky párků mezi ně položíme plátek mozarely. A vedle ní
pohodlně uvelebíme vajíčko. To osolíme a opepříme a přes to
všechno přelijeme holandskou omáčku. Neuškodí ji předtím
ještě prošlehat. A to je již definitivní tečka. Podáváme, a
dlabeme a dlabeme. Omáčka nám teče všude. A když to sníme,tak
se jdeme ještě tak na hodinu a dvě prospat, protože to budeme
potřebovat. :)))

Dobrou chuť a hezký líný víkend.