Tento recept jsem chtěl zcela směle nazvat Humpolákova panenka. Je to totiž originální recept, který jsem jednou doma vytvořil, když jsem vyhrabal z ledničky co jsem tam našel a co se mi líbilo smíchat dohromady a vznikl z toho tento pokrm. Výsledek byl překvapivě skvělý a moc nám s přítelkyní chutnal. Od té doby se toto jídlo na našem stole objevuje velice pravidelně a vždy si na něm pochutnáme. A já se tak rád s ostatními dělím o dobré recepty. Tak tady ho máte. Ale pozor! Pokud Vám nechutnají pálivá jídla, tak můžete tento článek v klidu vynechat. Toto jídlo je totiž docela dost pikantní a je tak určeno pouze pro ty, kteří mají rádi pálivé šmakesy.
Jelikož
však vím, že mistrové kuchařského oboru, jako je třeba pan
Pohlreich, podobné nic neříkající názvy jídel přímo
nesnášejí a přivádí je k nepříčetnosti, nazval jsem jej tedy
takto. Příprava je velice jednoduchá a hotovo je to raz-dva, takže
jdeme hned na to.
Rozpálíme
si větší pánev na vysokou teplotu. Pokud máme teflonovou, tak
uplně bez tuku, pokud používáme železňák, tak do něj přidáme
pár kapek olivového oleje. Vezmeme celou vepřovou panenku,
očistíme si jí a odblaníme a celou v kuse, bez jakéholkoliv
kořenenění či solení, ji zprudka ze všech stran (i ze špiček)
opečeme, aby se nám pěkně zatáhla štáva.
Panenku
si vyndáme na prkénko a nakrájíme napříč na špalíčky tlusté
tak na dva prsty. Špalíčky vrátíme do panve a po řezech opět
zprudka (v teflonu stále nasucho) opečeme po řezných plochách.
Velice rychle, takové to cák-cák z každé strany chviličku.
Špalíčky by uvnitř měly být vlastně stále ještě syrové. To
poznáte jednoduše, pokud na špalíky zatlačíte, tak musí stále
pružit. Teprve nyní špalíčky ze všech stran osolíme a
opepříme.
Následně
do pánve na výpek nalejeme 1 – 1,5 dl dobrého červeného vína.
Pozor při nalévání vína do pánve aby jste se neopařili. Pánev
je stále ještě hodně rozpálená a víno bude docela prskat a
bublat. Přidáme malého panáka rumu (opravdu ne více) a nyní
víno (spolu s panenkou) na velkém ohni za občasného zamíchání
svařujeme a svařujeme. Bude to chvilinku trvat.
Když
se nám víno s rumem svaří tak na polovinu, tak snížíme plamen
a přidáme do pánve autentickou thaiskou sladkou chili omáčku na
kuře od Exotic food (viz. Obrázek). Tuto omáčku seženete v
každém větším supermarketu v oddělení zahraniční kuchyně. V
Humpolci se bohužel asi v žádném supermarketu nechytnete, ale
například v jihlavském Intersparu, Albertu a myslím že i v
pelhřimovském Kauflandu jí koupíte. Pozor, nezaměnit se stejnou
omáčkou na mořské plody. Ta má poněkud jinou chuť a na tento
recept se nehodí. Použijte opravdu tu na kuře. Kolik jí do pánve
dát Vám neřeknu. Tak podle chuti – od oka – jak říkává
moje maminka “To Ti dá.“ :))) Já dávám tak cca ¾ šálku.
Promícháme
s vínem, tím nám vznikne malinko hustší omáčka. A přidáme
kvalitní zavařené brusinky. Tak tři čajové lžičky. Opravdu
doporučuji použít kvalitní brusinky, nějaké Clever brusinky do
toho nedávejte. Pokud máte takové štěstí jako já, že můžete
brusinky zaměnit pravými šumavskými mechovkami z šumavských
bažin, které Vám nasbíral obětavý švagr a výborně zavařila
šikovná maminka, tak bude výsledek ještě 10x luxusnější.
Vše
znova pořádně promícháme a necháme na mírném ohni
probublávat, dokud nám sosík ještě nezhoustne. Již nijak
nedochucujeme.
Mezitím
jsme si připravili jednoduché pečené brambory. Brambory ve šlupce
pořádně vydrhneme a nakrájíme na měsíčky. Plech vymázneme
olejem, poklademe na něj bramborové měsíčky a pouze osolíme.
Proboha hlavně nepoužívejte ty různé mixy „americké brambory“
od Vitany, Kotány apod. Sůl v tomto případě bohatě stačí.
Troubu rozpálíne na 250 stupňů a šoupneme plech do trouby.
Pečeme cca ¾ hodiny a máme brambůrky hotové. Stejně tak se k
tomuto pokrmu hodí čerstvé malé brambůrky vařené ve slupce a
následně opečené v pánvi na másle a zamíchené spolu s
pažitkou. To je naše další variace přílohy. S bramborovou kaší
jsem to nezkoušel. I když mám branborovou kaši velice rád, tak k
tomuto jídlu mi nějak nesedne. Ani bramboráčky, rýže či
těstoviny by se nehodily.
K
tomuto pokrmu se ale naopak výborně hodí dobrá tatarská omáčka,
která zmírní jeho pálivost a dodá excelentní chuť. Jelikož
jsme ale „páni kuchaři“, tak si připravíme vynikající
vlastní domácí tatarku a nebudeme toto jídlo degradovat nějakými
kupovanými, nakyslými „sra*kami“. Příprava je velice
jednoduchá. Do mističky si dáme majolku (já používám Hellmans,
ale v žádném případě néééé light, nebo jogurtovou)! Do ní
přidáme cukr – tak dvě, tři špetky (začněte dvěma, dosladit
můžete na závěr vždycky). Přidáme vrchovatou čajovou lžičku
plnotučné hořčice. Následně nastrouháme tak jednu menší
sterilovanou okurku a trochu cibule (můžete i nasekat nožem). Vše
promícháme a necháme odležet, aby se nám rozpustil cukr.
Následně ochutnáme a popřípadě přidáme cukr, cibuli nebo
okurku, ještě podle chuti. Na závěr ještě trochu naředíme.
Kdo se nebojí tuků tak mlékem, kdo je alkoholik jako já tak pivem
a kdo je „srabík“ tak obyčejnou vodou. Ale opravdu jenom
malinko. Tatarská omáčka by měla být tekutá, ale né zase voda.
No
a pak si to všechno nandáme na talíř a sežereme to. Dá se k
tomu pít jak červené, tak bílé víno, ale luxusní je to s
pulitrem našeho domácího piva Bernard. Nebo s dvěma! Nebo s
třemi!
Takže:
Dobrou chuť!
hmmmm, mnam. Nebyl jeden ze zaveru valne hromady ten, ze autor kulinarske recenze doruci ostatnim clenum vzorky sveho vytvoru na ochutnani? 8D 8D 8D
Vypadá to parádně a určitě to i výtečně chutná.
Malá poznámka k tatarské omáčce,já ji ředím bílým vínem a je to vůbec nejlepší.Díky za recept Irena.
Já bych výtvor směle nazvala „Axlova panenka“, ať si Pohlreich říká, co chce. Mimochodem – za ten barevný talíř by tě pěkně proprdnul (pokrm se v něm ztrácí). :-))
Ochutnala jsem a můžu potvrdit, že je to opravdu šmakes. Jenom čistě za sebe – tatarku nééé, přehluší chuť brusinkové omáčky. Osobně bych se vykvákla i na ty brambory, naprosto k tomu postačí bageta nebo ciabatta a netřískají se chuťové vjemy.
Františku, ano! Pamatuji si na to usnesení valné hromady. A vzpomínám si i na stanovení jakýchsi sankcí za neplnění – myslím, že se jednalo o bedýnku pravého šampaňského pro každého člena redakce. 🙂
Irena: víno do tatarky? Skvělý nápad!
No jo, já vím. Když ty bilý talíře co doma máme jsou hrozně malý a vejde se na nich málo jídla. :))))
Jinak jak můžeš vidět na obrázku, tak rozpečenou bagetku jsem si k tomu udělal taky. Opravdu se k tomu též hodí. Ale ty brambory, ty bych si taky neodpustil.
Redakce: kašlu na vás! Minulá valná hromada bude stejně pravděpodobně prohlášená za neplatnou a zmatečnou a bude se opakovat. Navíc, nebuďte líní a uvařte si to sami. Vždyť vaření je přeci radost! :))))
Irena: fakt dobrý nápad s tím vínem. Zcela jistě vyzkouším, dík za tip. A používate raději suché nebo polosladké?
V tvém případě bude víno slabota. Prdni tam panáka irský :-)))
Tak panenky nemůsím :-)))) ale tuto bych si fakt dal.
Můžou se použít oba druhy vína. Když dáte polosladké nemusíte přidávat cukr.Irena.
Dnes jsem vyzkoušel výše uvedený recept a mohu říct, že to opravdu stojí za to, moc jsme si pochtunali a překvapivě se mi to nespálilo 😀 Místo 1,5 dcl vína mi na to padlo 7,5 dcl 😀 Recept mohu jen doporučit, poměrně rychlé jednoduché, že to zvládne i takový laik jako já 🙂 PP
Taky jsem vyzkoušela recept. Může se použít vyšší marinovaná kotletka a místo vína jsem dala portské. Jasmínová rýže, chutě vynikly a nebily se a bez !!! tatarky – ta to jídlo zazdí. Příští týden to mám v restauraci jako exkluzivku mezi meníčky. Takže moc děkuji za recept.
A v které že to restauraci? Že bych tedy zašel ochutnat jak to dělá konkurence. 🙂