Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard v magazínu Vlastní cestou vzpomíná na nelehké začátky svého podnikatelského působení v Humpolci. Myslím, že před dosaženým úspěchem pivovaru si zaslouží pomyslně smeknout klobouk. A k významnému výročí je zapotřebí i poblahopřát…
„Když se podívám o 20 let zpátky, vidím, jak jsem se ze dne na den přestěhoval z Háje ve Slezsku do 300 kilometrů vzdáleného Humpolce na Vysočině. Vidím začátek, který by v dnešních poměrech byl nepředstavitelný. Vydražili jsme v podstatě ruinu pivovaru s pokaženou pověstí, bez zákazníků a s pivem ve sklepě, které jsme museli zlikvidovat, protože se nedalo prodat. A to všechno za neuvěřitelnou cenu převyšující pětinásobek zůstatkové hodnoty. Na celou částku jsme si museli vzít úvěr. Pak následoval dlouhý čas, zhruba 10 let, boje o přežití. Ale nevnímám tu dobu jenom jako boj, zároveň to byla i úžasná zábava. Předtím jsem žil v totalitním socialismu, kde jsme nic pořádného nemohli dělat a už vůbec ne pomýšlet na nějaké podnikání. A v šestatřiceti letech se přede mnou najednou objevila možnost něco podniknout, už nebýt jen zaměstnancem. Byla v tom obrovská míra svobody, kdy jsme si vymýšleli, troufám si říct, že svým způsobem i hráli. Řešili jsme denně spoustu nových věcí – od denní organizace výroby, peněz na mzdy, začátků prodeje, neustálých oprav přestárlých strojů až po nasměrování značky. To všechno v obrovské konkurenci ostatních pivovarů, které na tom byly proklatě lépe než my. Neměli jsme peníze, čas ani prostor, protože pivovar má miniaturní plochu a leží uprostřed města.
Ta první polovina času od vzniku Rodinného pivovaru Bernard byla, dá se říct, na hraně existence, ale zároveň to bylo úžasné dobrodružství. Od samého začátku jsem měl sen, že budeme vařit dobré, skutečně kvalitní pivo. A že se nám podaří vytvořit respektovanou a lidmi dobře vnímanou značku. Tenhle sen se za celou dobu nezměnil a dneska mám pocit, že se naplňuje. Když cestuji a srovnávám naše pivo s jinými, doma i v cizině, vím, že v kategorii ležáků naše pivo skutečně obstojí. Vždycky, když se vrátím, můžu přijít za lidmi z výroby a říct – děláte to skvěle. Může to vypadat jako samochvála, kterou nemám rád, ale nejsem sám, kdo to tak cítí. Potvrzují to ocenění z domácích i zahraničních soutěží, která pivo Bernard získává. Ale nejde jen o oceňovaný produkt. Možná nejdůležitější je, že se nám podařilo vytvořit firmu, ve které jsou vztahy mezi lidmi přátelské, otevřené, pozitivní. Myslím si, doufám, že to tak je a že lidi u nás rádi pracují.
Může se zdát, že po 20 letech člověk v sobě těžko hledá motivaci, k tomu jít dál, ale máme další sen – vytvořit značku která má svůj příběh, je něčím výjimečná, má jasný vlastní názor. Značku kultovní.“
Stanislav Bernard
Milníky nepasterizovaného piva Bernard:
26.října 1991 – Vydražení pivovaru
Prosinec 1992 – Uvařeno prvních 100 tis. hl nepasterizovaného piva Bernard
Jaro 1994 – Přechod na vlastní zelené přepravky s vlastním logem a nerezové KEG sudy
Léto 1994 – Zavedení mikrobiologické filtrace piva
Léto 1994 – Uvedení na trh Svátečného ležáku s přísadou jemných kvasnic
Říjen 2000 – Zakoupení vlastní sladovny v Rejhradě u Brna
Prosinec 2000 – Uvařen první milon hl nepasterizovaného piva Bernard
Červenec 2001 – pojení se strategickým partnerem Duvel Moortgart
Duben 2002 – Zprovoznění vlastní výroby kvasnic
Říjen 2002 – Vyšlo první číslo magazínu Vlastní cestou
Jaro 2006 – Uvedeno na trh nealkoholické pivo Bernard s čistou hlavou – světlé
JRO 2007 – Uvedeno na trh nealkoholické pivo Bernard s čistou hlavou – Jantar
Květen 2007 – Uvařeny 2 miliony hl piva
Podzim 2007 – Zavedení privátní zelené lahve
Léto 2008 – Otevření nové značkové prodejny Bernard v Humpolci
Jaro 2009 – Uveden na trh nealkoholický nápoj Bernard s čistou hlavou Švestka
Jaro 2010 – Uveden na trh nealkoholický nápoj Bernard s čistou hlavou Višeň
Prosinec 2010 – Uvařeno 2,5 milionu hl piva Bernard
Zdroj: Magazín VLASTNÍ CESTOU 4/2011
http://www.bernard.cz/cs/epivovar/magazin-vlastni-cestou/index.shtml
V magazínu si můžete prohlédnout zajímavé fotografie srovnávající podobu humpoleckého pivovaru v roce 1991 a 2011.
Neví někdo kdo vlastní recepturu humpoleckého Orlíku či Zálesáku?
Zeptám se, ale bude to asi voda,slad,cukr,něco chmelové náhrážky, kvasnice a čas 🙂