V sobotu 1. 12. 2012 se po více než půl roce opět rozsvítí reflektory na Malé scéně Horáckého divadla v Jihlavě. Premiéru zde budou mít „Ostře sledované vlaky“ v režii šéfa činohry Pavla Palouše.
Pábitelské příběhy Bohumila Hrabala vyprávějící s citem a porozuměním osudy životních outsiderů inspirovaly režiséry tzv. československé filmové „nové vlny“ ovlivněné postupy francouzské nové vlny a britského Free Cinema.
Vše začalo povídkovým filmem Perličky na dně (1965), kde na sebe v povídce Smrt pana Baltazara upozornil debutující režisér Jíři Menzel, který už rok po té natočil svůj oscarový film Ostře sledované vlaky.
Hrabalovy příběhy se tedy v šedesátých letech dostaly z regálů knihkupectví na plátna kin a v letech osmdesátých hlavně díky scénáristovi a dramaturgovi Václavu Nývltovi i na divadelní jeviště.
Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov, a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech na Labem, kde na konci války působil jako výpravčí.
Nejbližší reprízy: 12.12., 7.1.
Více informací na www.hdj.cz
Osoby a obsazení:
DRAMATIZACE Václav Nývlt
REŽIE A ÚPRAVA Pavel Palouš
SCÉNA Irena Fila Wagnerová
KOSTÝMY Irena Fila Wagnerová
OSOBY A OBSAZENÍ:
Miloš Hrma Jan Kovář
Výpravčí Hubička Josef Stara
Přednosta Milan Šindelář
Přednostová Anna Bazgerová
Zdenička Lucie Sobotková
Máša Vladimíra Čapková
Viktorie, Sestřenka, Pokojská Marta Ondráčková
Rada Zednicek Kryštof Čeřovský
Důstojník SS, Krejčí, Číšník, Tajemník Zdeněk Stejskal
Lékař, Pan Kníže Josef Kundera
Paní Svatá Eva Kaplerová
„POPRVÉ“ JANA KOVÁŘE
Hlavní roli Miloše Hrmy svěřil režisér Janu Kovářovi, držiteli ocenění udělovaného ředitelem Těšínského divadla pro mladého nadějného umělce, které si vysloužil svým ztvárněním Šaška ve hře Soudné sestry. Miloš Hrma se potýká se svým panictvím, zeptali jsme se Jana Kováře, jaké že bylo jeho „poprvé“:
„Poprvé jsem seděl ve vlaku, no to už je hodně dávno. Tuším, že ta první cesta veda z Havířova do Těšína na slavné polské tržiště. A vzpomínám, že jsem z toho byl „poprvé celý nesvůj. Plný napětí, nejistoty a očekávání, jak to asi dopadne. Jestli v pořádku a v bezpečí dojedu až do cíle. „Podruhé“ už ta cesta byla přece jen klidnější, příjemnější a hlavně o něco delší…
A protože odpověď se nám zdála být ne úplně uspokojivá, požádali jsme o totéž i režiséra inscenace Pavla Palouše:
„Poprvé“ to proběhlo v takovém klidu, pohodě a s takovou samozřejmostí, že tomu při zpětném pohledu ani nemohu uvěřit. Bylo to tím, že náš vztah s onou dívkou byl téměř ideální. A s ní jsem si rozuměl úplně ve všem – i intelektuálně. Už nikdy jsem neměl s žádnou takový hezký vztah…
BOHUMIL HRABAL, VÁCLAV NÝVLT
BOHUMIL HRABAL
(1914-1997)
prozaik, nejvýznamnější a nejosobitější spisovatel 2. poloviny 20. století. Jeho knihy byly přeloženy do 28 jazyků. Za své dílo dostal mnoho ocenění, za všechny francouzské vyznamenání Rytíř umění a písemnictví, na univerzitě v Padově ho jmenovali doktorem honoris causa, z rukou Václava Havla obdržel medaili „Za zásluhy“.
Bohumil Hrabal zemřel v roce 1997 po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce, kde se léčil. Je pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku společnš s matkou „Maryškou“, nevlastním otcem „Francinem“, strýcem „Pepinem“, manželkou „Pipsi“ a bratrem „Slávkem“. A na základě jeho posledního přán byl uložen v dubové rakvi s nápisem PIVOVAR POLNÁ.
VÁCLAV NÝVLT
(1930-1999)
scénárista a dramaturg, autor více než 90 televizních a filmových děl. Spolupracoval s Jiřím Menzelem, Ladislavem Rychmanem, Vojtěchem Jasným, Františkem Vláčilem a dalšími významnými režiséry. Z děl Bohumila Hrabala pro divadlo zdramatizoval Bambini di Praga (1978), Ostře sledované vlaky (1980), Něžný barbar (1981) a Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1984).
