Vydržel jsem…?
odkaz na 1. část:
http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=7046
Den
druhý:
Druhý den vstávám před 6 hodinou a jsem v pohodě,
žádné abstinenční příznaky, žádná velká chuť na cigaretu, jen taková standardní
jako každé ráno, ale to už jsem se naučil ovládat dříve, kdy jsem si přestal
zapalovat cigaretu hned po „vyskočení“ z postele, ale počkal jsem tak dvě
hodinky.
Takže odjíždím do práce bez dávky nikotinu, ale v mysli
cigareta pořád je. Jakmile jsem v práci, je to dobré, mám co dělat a není
čas myslet na blbosti. Ovšem tento stav netrvá zase tak moc dlouho, již od 10
hodin na sobě pozoruji, že se potím, jako by bylo v kanceláři 30 st., což
ale určitě není, jelikož tam mi bývá zima, i když je topení rozžhavené naplno.
Pociťuji i takový zvláštní pocit v oblasti břicha, je to jako když má člověk
trému, je to jasné, STRES. Tento stav pokračuje celý den, pociťuji různé
návaly, potím se a sem tam pociťuji, jak se mi trochu motá hlava. Po zbytek
odpoledne nemyslím na nic jiného než na to, jak by bylo jednoduché sáhnout do
šuplíku a jít si zapálit, cigarety mám pořád v dosahu, a to z důvodu obav,
co to se mnou provede. Po příchodu z práce si udělám kávu a doma se snažím
zabavit všemožnou aktivitou, večer už se cítím rozhodně lépe než celý den, ale
nebyl to příjemný zážitek.
Velký oddech, první krize překonána a v klidu se
mi daří i usnout, i když přemýšlím nad tím, jak zvládnu třetí den, druhý byl
opravdu přetěžký a nepříjemný.
Den
třetí:
Žádné nikotinové žvýkačky, náplasti ani nic jiného,
stále žiji. Ale nemyslím téměř na nic jiného než na cigaretu. Oproti předešlému
dni se cítím téměř skvěle, pocit stresu téměř vymizel, myšlenky ale zůstávají.
V práci chodím s kuřáky na vyhrazený prostor a snažím si zvyknout na
to, že se dá stát, mluvit a „venčit se“ i bez cigarety. Překvapení – jde to. Samozřejmě,
chuť byla, ale ne taková, abych si musel
zapálit, zatěžkávací zkouškou jsem prošel. Až do večera jsem v pohodě,
takže se dostávám k dalšímu testu, a to alkohol bez cigarety. Pro kuřáka
jako já, nepředstavitelná věc, pro přirovnání – je to stejné jako nedat si
třeba na Štědrý den k řízku/kaprovi bramborový salát, ne že by se to
nedalo sníst, ne že by to bylo špatné, ale tak nějak není to ono, ta kombinace
je prostě skvělá. Stejné to je jako sklenička vína/piva/kořalky a k tomu úžasně
chutnající tyčinka s tabákem a tisícem chemických látek, není nic lepšího.
Takže si nalévám první skleničku Martini Bianco a pokračuji druhou, třetí.. a
chuť je opravdu veliká, jsem opět v kruhu kuřáků a párkrát se mi stane, že
natahuji automaticky ruku po krabičce s cigaretami, ale rychle si to
uvědomím a popíjím dále bez jediného zapálení.
Nic strašného to není, je to jenom o tom, říct si NE
a věřit svému vlastnímu rozhodnutí. Po dnešku si myslím, že už to zvládnu, že
budu nezávislý. Ale je za mnou teprve třetí den a mně to skutečně připadá jako min.
měsíc, co jsem neměl cigaretu. Na druhou stranu je to docela vyčerpávající si
celý den něco odříkat a neustále se přemlouvat – ne, nezapálíš si, to vydržíš.
Takhle to
možná zní dost jednoduše, ale není to tak, ovládnout se a nezapálit si, když
člověk může a nic mu v podstatě nebrání, žádná nemoc, žádné jiné omezení,
jen to vlastní přesvědčení je limit.
Ale po dnešku už si věřím trochu více než první den,
snad mi tento pohled i stav vydrží.
Jsem v polovině
4. dne, doufám, že nepřijde nějaká krizovka, která by mě zlomila.
O příštím víkendu se dozvíte, zda jsem odolal večeru
strávenému v hospodě u piva s pár panáky bez jediné cigarety a dále i
to, jak proběhl celý pracovní týden v plném zápřahu. Už teď mám obavy, ale
odhodlání stále je. Díky za podporu, ta určitě taky pomáhá.
Jen to ne………..
Od stresu pomůže i stará dobrá onanie..Doporučuji. R.Z.
Tak jaké jsou novinky? Jak se dál daří držet tento nelehký úkol a jak dopadl tedy víkend? 🙂
Vzhledem k nedostatku času jsem to nestihl ještě napsat, ale vydržte, 3. a poslední čast bude dnes nejpozději zítra. PP