Naučíme se třídit odpad?
Technické služby města Humpolec rozmístily po
městě nově kontejnery na plast. V současné době můžeme tedy na jednom místě
najít speciální kontejnery na papír, sklo, plasty a ostatní odpad. Město pro
ekologii něco dělá, ale bez nás občanů to není moc účinné.
Bohužel asi ještě dlouhou dobu bude trvat, než se sami
vychováme např. na úroveň Německa, Švýcarska či jiných vyspělých států, kde
je třídění domácího odpadu dotaženo ad absurdum. Ve Švýcarsku existuje dokonce
jakási policie, která kontroluje odpad a podle jeho analýzy může dokonce usvědčit
osobu, která se prohřešila proti pravidlům třídění. Pokuty jsou vysoké.
Možná nám to připadá úsměvné, ale možná je třeba se zamyslet nad naším
chováním co možná nejrychleji a přehodnotit naše přístupy k odpadům.
V současné době je v ČR nejlevnější a nejrozšířenější likvidace
odpadu skládkováním v různých roklinách a prohlubních ve volné přírodě.
Paradoxně i pro obce je skládkování odpadu legální a levnější než jiné formy
likvidace. Spějeme do Evropské unie a pokud v ní budeme chtít být, musíme akceptovat skutečnost, že
nebudeme-li se chovat k odpadům (přírodě) zodpovědně, bude nás to stát velké
peníze. Starý zákon o odpadech 125/1997 Sb. byl novelizován zák. č. 37/2000 Sb.
V této novele je podstatná změna především v tom, že závaznou vyhláškou vydává obec v samostatné
působnosti systém sběru, svozu, třídění a využívání odpadu, včetně
poplatků. Touto novelou se tedy ruší to, že by musel občan individuálně dokazovat
zneškodnění odpadu. Plnou kompatibilitou české legislativy s legislativou Evropské unie v oblasti nakládání
s odpady má zabezpečit nový zákon (asi dvojnásobného rozsahu oproti
stávajícímu) schválený 27. února 2001 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (měl by
platit asi od ledna 2002). Jeho důsledky si již začaly uvědomovat různé firmy. V roce 1999 se například do
sběru a recyklačního procesu umělohmotných materiálů zapojilo pouze 14 výrobců a
distributorů PET-lahví, dnes jich je již zhruba 100. Nový zákon předpokládá i
výrazné zvýšení poplatků za ukládání nebezpečných
i komunálních odpadů, např. z 250,- Kč za tunu nebezpečného materiálu
v období 1999-2000 na 1100,- Kč pro období 2002-2004.
Dle směrnic EU o odpadových obalech se musí od roku 2001 polovina použitých obalů
látkově či energeticky využít a čtvrtina recyklovat. Česká republika si jako
kandidátská země vyžádala přechodné období do roku 2005. Od 1.1.2001 musí
všichni výrobci obalů nebo ty firmy, které obaly uvádějí na trh, dokazovat státu
pod pokutou až 10 mil Kč), že min. 35% těchto použitých obalů využijí a 15 %
recyklují. Výrobci se budou muset od roku 2002 postarat o použité minerální oleje,
akumulátory, baterie, galvanické články, výbojky, žárovky, pneumatiky,
spotřebitelské a přepravní obaly (krabice, láhve, plechovky, bedny, sudy, pytle,
atd.). Očekávejme, že toto vše se odrazí na
cenách těchto výrobků, protože veškeré náklady spojené na ekologickou likvidaci
zaplatí samozřejmě spotřebitel.
Ekologové tvrdí, že za PET lahve, kterými jsou dnes obchody doslova zaplaveny,
zaplatíme o 3,- Kč více než za skleněnou. Vratná skleněná láhev, která udělá
40 oběhů, zatíží až 6 krát méně životní prostředí než PET láhev! Produkce
PET lahví v ČR byla v roce 1998 15 tis. tun, v roce 2000 už to bylo 35
tis. tun! Např. Švédsko využije 9 z 10-ti prodaných PET lahví v recyklaci. U nás je pouze jedna linka na recyklaci PET lahví
v Plané nad Lužnicí, která má kapacitu cca 12 tis. tun ročně, další se
připravuje v Brně. Z ČR1 Radiojornalu jsem zachytil informaci, že
v našem kraji existuje sběr PET lahví, který iniciují nikoliv obce, ale zpracovatelé. Vykupují tento specifický odpad za
šest až osm korun za kilo. Nevím, zda je nevykupuje nějaká firma a nevozí do
okolních států k recyklaci. Použité PET lahve se např. v Nizozemí
rozdrtí a získané hmoty se vyrábí např. autopotahy, plastové výplně a mikrovlákna do textilního průmyslu, tzv
fleece. Podíl recyklace plastů v zemích EU mají nejvíce v Německu,
Švýcarsku a Rakousku cca 15%.
V roce
1994 vznikla v ČR nezisková organizace EKO-KOM,
která shromažďuje finance od různých výrobců na třídění a recyklaci odpadu.
Tato organizace představuje jakýsi finanční kanál pro obce, které se zapojí do
třídění odpadu. Dnes EKO-KOM dává finanční prostředky asi 2000 obcí s více
než 5,5 mil. obyvateli. Jak v obchodě rychle a jednoduše poznáme, zda
za zboží, které chceme zakoupit byl uhrazen příspěvek (asi
1/10 ceny výrobku) firmě EKO-KOM? Podle tzv. Zeleného bodu (dvoušipky), což je
mezinárodně registrovaná a schválená značka EU, která smí být uváděna pouze na
zboží, za které byl uhrazen výše uvedený poplatek.
Jeden Čech vyprodukuje v průměru 200 až 300 kg
komunálního odpadu ročně!
Výzkumy o recyklaci odpadu vedou k jasnému závěru na počátek třídit
různorodý odpad již v domácnostech, kde se většina komunálního odpadu
tvoří. Jen se někdy podívejte, kolik zrovna vaše domácnost denně vyprodukuje
odpadků. Také stojí za to podívat se na typy odpadu a druhy odpadního materiálu.
Víte například, že není papír jako papír? Takzvaný novinový lze snadno
recyklovat, naopak takzvaný barevný z časopisů a letáků již hůře. Mezi čirým a barevným sklem je také
rozdíl v možnosti recyklace. UHT obaly, tzv. krabice na mléko a džusy jsou
prakticky nerecyklovatelné. Chemikálie, barvy, baterie a akumulátory by měly mít
naprosto zvláštní režim atd.
Jednoduché třídění komunálního odpadu, které se město Humpolec snaží prosazovat
u svých občanů naráží mimo jiné na ohleduplnost u lidí. Typickým příkladem je,
pokud někdo vyhodí velkou papírovou krabici tak, že zcela zaplní objem kontejneru,
místo aby krabici složil do co možná nejmenšího
objemu. Cesta k větší kázni lidí v třídění odpadu je ve výchově a
osvětě. Začít se musí už u dětí ve školách a především rodinách. Pokud děti
od malinka vidí příklad na svých rodičích a v domácnosti kde žijí,
v dospělosti pak berou třídění odpadu jako
naprostou samozřejmost. Různé osvětové akce ve městě již proběhly, např.
v ZŠ Hradská. Zřejmě ale platí rčení klasika: Opakování matka
moudrosti.
V Humpolci se nové kontejnery na plasty objevily od 1.4.2001. Možná díky tomu,
že tyto kontejnery na plast byly původně na sklo, ale rozhodnutím města se nakoupily
na skleněný odpad zcela nové kontejnery a ty staré se přebarvily, výrazně popsaly a
využívají se na plasty, lidé vhazují do kontejnerů na plasty sklo. Sdružení obcí
pro nakládání s odpady (SOMPO, založeno 1992)
se sídlem v Pelhřimově, které z našeho města tento tříděný odpad
odváží na svou centrální skládku v Hrádku u Pacova, zatím velké zkušenosti
se sběrem plastů nemá. Svoz se konal totiž pouze jednou. V minulosti se již
stalo, že pokud jsou druhotné suroviny znehodnocené
(viz. výše uvedený příklad – sklo v plastech) v celé várce vozu,
nezbývá než celý náklad odvézt na skládku. Je to krajní varianta a stalo se tak
naštěstí pouze jednou. Na základě této zkušenosti měly obce možnost uzamknout kontejnery. Lidé tak jsou nuceni vhazovat odpad otvory, které
jim víceméně umožňují vhodit pouze správný druh odpadu. Toto opatření bylo
účinné.
SOMPO tříděný odpad z kontejnerů sváží na dotříďovací linku do Hrádku u
Pacova. Zde se pečlivě odpad ještě jednou ručně přetřídí (plasty např. na
barevné a bílé), lisuje se a následně se jako surovina obchoduje, např. recyklační
linka v Plané nad Lužnicí, Sběrné suroviny i firmy, které nakoupí a obratem
prodají do Číny k výrobě dětských hraček
Také je třeba zmínit další velké plus města Humpolec v boji s odpady.
Pravidelně každý rok město na jaře a po vánočních svátcích pro občany zdarma,
dle zveřejněného plánu, přistavuje na různá místa ve městě a v okolních obcích
velkoobjemové kontejnery.
Zdroje informací: METRO, Květy, ČR1 a ČR2, internet,
Technické služby města Humpolec, SOMPO Pelhřimov
