Jestli se v rodině současného ředitele humpolecké Zemědělské akademie Otakara Březiny něco dědí, je to umění učit. Ředitelem byl totiž už jeho pradědeček, dokonce na té samé škole.
Otakar Březina, ředitel ČZA Humpolec s fotografií svého pradědečkaFoto: Irena Šarounová
Učil i dědeček, jeho pět sourozenců a určitě by se našli pedagogové i v hlubší historii.
Učiteli byli už i otec a sourozenci pradědečka současného ředitele, a dokonce i jeho šest dětí. „Vymyká se z toho můj otec, ten nebyl pedagog,“ říká Otakar Březina s tím, že dědičné jméno Otakar měl jeho otec také. Zároveň ale se smíchem dodává, že sám má dvě dcery, takže další pokračovatel není. Rodokmen je to zajímavý, pravda ale je, že Humpolec nejvíc vzpomíná na Otakara Březinu, který řídil školu, tehdy hospodářsko-lnářskou, na začátku minulého století.
Pradědeček Otakar Březina se účastnil i vykopávek na Orlíku
Otakar Březina, říkejme mu pradědeček, vystudoval hospodářskou školu a praktikoval na statku. Na místo ředitele odborné školy měl tedy nejvhodnější kvalifikaci. To ale nebylo všechno, čím se zabýval. „Byl to takový trošku renezanční člověk asi, protože kromě toho, že sbíral brouky, tak sepsal dvě příručky o chovu prasat. Když pak odešel na odpočinek, tak se podílel na vykopávkách na nedaleké zřícenině hradu Orlík a říkali pamětníci, že tam prakticky denně až téměř do své smrti docházel,“ vypráví. Naučná stezka, která dnes kolem Orlíku vede, se jmenuje Březina právě podle něj.
Ve staré školní kronice se na jedné stránce sešla jména tří generací Březinů
Se současným ředitelem školy sedíme v kanceláři a listujeme starou vzácnou kronikou. Jsou v ní záznamy o učitelích a žácích školy, výletech, exkurzích a absolventských srazech. „Ta kronika je krásně zdobená, archiv nám ji tady podmíněně nechává, byť musíme pokaždé slíbit, že se jí nic nestane,“ říká Otakar Březina a opatrně listuje. „Tady je stránka, to je taková rarita, byla tady exkurze ze skalské obecní školy, kde v té době působil jako řídící učitel syn pradědečka, můj dědeček. Najde se tady i podpis mého otce, v době kdy mu bylo šest, sedm let,“ ukazuje na letitý záznam, ve kterém jsou spojené tři generace jeho rodu.
Před sto lety měli žáci v humpolecké hospodářské škole samosoud
Pradědeček Otakar Březina má dokonce v Humpolci pamětní desku. Od konce šedesátých let visí na zdi bývalé hlavní školní budovy na Dusilově. Dnešní ředitel vzpomíná i na pedagogické zásluhy svého předka. „Pro žáky tady na škole zavedl žákovský samosoud. Vždycky večer se sešli, a když některý z těch žáků školy něco provedl, tak o případném trestu rozhodovali spolužáci. Myslím si, že to byl zajímavý výchovný moment, a že to na ty děti i působilo pozitivně,“ říká. Sám ale přiznává, že v dnešní době by něco takového možné nebylo. „Zavedl také uniformu pro žáky, a byla to vlastně Schwarzenberská lesnická uniforma, nicméně na límci měla, aby se odlišila, zlatý klas,“ dodává.
převzato z: www.rozhlas.cz
