Praha/ČR – Holomorazy a výkyvy teplot, které přináší letošní zima, mohou způsobit problémy plodinám zaseté na podzim (tzv. ozimy). Zemědělský svaz ČR upozorňuje, že nepříznivé klimatické jevy budou mít stále větší vliv na zemědělství a také na vývoj cen agrárních komodit. Zatímco předloňský rok byl z pohledu hlavních polních plodin pěstovaných v Česku poměrně úrodný, loňský už byl slabší.
„Teploty v těchto dnech klesají k mínus dvaceti
stupňům a pole nejsou pokryta sněhem, což není vhodné počasí pro
ozimy jako je pšenice, ječmen a řepa,“ poukazuje předseda
Zemědělského svazu Martin Pýcha a dodává, že zemědělství je
specifické odvětví spjaté s přírodou, proto se zde dosahuje nižší
míry výnosnosti kapitálu než například v průmyslu.
Ředitel Výzkumného ústavu Evropské unie pro
potraviny (IFPRI) Joachim von Braun v roce 2007 na konferenci v
Pekingu uvedl, že vlivem klimatu se dá očekávat v roce 2020 pokles
produkce v zemědělství rozvojových zemí o 20 %, zatímco u rozvinutých
zemí asi o 6 %.
Zemědělský svaz upozorňuje, že musíme počítat s
tím, že nepříznivé klimatické jevy a jejich dopady, například zvýšení
četnosti extrémních srážek, střídání období extrémního sucha s
povodněmi a záplavami, střídání teplých zim s holomrazy, změny
biodiversity budou mít vliv na zemědělství, vývoj cen agrárních
komodit, potažmo i na udržování soběstačnosti v potravinách ve světě i u
nás. Škody, které způsobilo sucho za posledních 30 let v zemích
Evropské unie, přesahují 100 miliard eur. Proto se zemědělci snaží
kromě zabraňování úbytku půdy také o udržení vody krajině.
Klimatické změny stále více ovlivňují
zemědělskou produkci
Zemědělství nesedí velké výkyvy klimatu
jako je například střídání sucha se záplavami a povodněmi. Problémy
způsobují také příliš teplé a suché zimy, protože dostatečně nevymrznou
plevele, dochází k přemnožení škůdců, chorob a také škodné zvěře a to
hlavně divokých prasat. Po teplých zimách nastává populační exploze
divočáků a ti ročně napáchají škody zemědělství v řádu několika miliard korun.
Když je v zimě málo sněhu i málo srážek, hrozí deficit vody i z tajícího
sněhu a to včetně z tajícího sněhu na horách. Tím jsou ohrožovány i
zásoby spodní vody.
„Každá mince má dvě strany.
Na jedné straně tedy hovoříme o výkyvech počasí, které je nezávislé
na lidské vůli, a do budoucna bude ovlivňovat zemědělskou produkci. Na
druhé straně máme vědeckotechnický pokrok, který dosáhl tak daleko,
že se v rostlinné výrobě používají výkonnější a odolnější odrůdy,
které tyto objektivně existující výkyvy do určité míry eliminují,“ vysvětluje
Martin Pýcha a dodává, že Zemědělský svaz vloni založil Českou
technologickou platformu pro zemědělství, jejímž cílem je přenášet
nové poznatky a inovace z vědeckých pracovišť do praxe.
Změny klimatu se staly jednou z
hlavních politických a ekonomických otázek 21. století. Systém
probíhajících závažných změn ale zatím není úplně poznaný a předvídatelný.
„Je však zřejmé, že zemědělství, vodní režim a lesnictví jsou velmi
ovlivněny,“ říká Martin Pýcha.
Níže (viz příloha) je porovnání výnosů dle
ČSÚ v r. 2017 s průměrem výnosů z let 2012 až 2016. Uvádí se,
že nejvyšší snížení výnosů z důvodu sucha se z dlouhodobého hlediska
vyskytuje v Jihomoravském kraji. Jako příklad největšího snížení se
uvádí Znojemsko; na polích, kde se dříve sklízelo 5-7 tun/ha, se
vloni sklidilo okolo 2 tun/ha. Je zřejmé, že ne u všech druhů obilovin se
výnosy snížily.
Kontakt: Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu
Tohle u nás začne lidí zajímat až ve chvíli, kdy nebudou supermarkety plné jídla.
No on je to taky asi často marketing a příprava na ty správné ceny. Pamatujete, že byste četli něco jako „…zima byla skvělá, zemědělci čekají výbornou úrodu…“? Já tedy ne.
Zemědělci i přes mohutné dotace brečí každý rok. Oni totiž mají čtyři úhlavní nepřátele : jaro, léto, podzim a zimu……..
Největším paradoxem je, že brečí hlavně velcí zemědělci. Rodinné farmy jsou v pohodě….
Dřív to bylo horší. Nepřátel bylo pět : jaro, léto, podzim, zima a imperialisté :))
Tyhle řeči mi připomínaj vtípek, jak chlápek vyskočí z mrakodrapu a jak tak letí, tak si každé patro říká: „Je to dobrý, je to dobrý.“ a nejšťastnější je 5 metrů na zemí. Doporučuju vydat se koncem jara na procházku do polí (když najdete průchodnou polní cestu) a podívat se kolik je v ní vody, na kolika polích je něco jiného, než řepka a kukuřice, jestli na loukách najdete nějaké kvetoucí rostliny, jestli se vám podaří vyplašit alespoň jeden párek koroptví a uvidíte víc, jak deset motýlů. To samozřejmě není jen o změnách klimatu, ale i hospodaření v krajině, ale to jsou spojené nádoby. Pěkný den přeje Pavel Koubek
Způsob hospodaření je, kromě počasí a souvisejícího dostatku vláhy, pro zemědělskou výrobu naprosto rozhodující. Opakované pěstování řepky, půdu nadměrně zatěžuje: častým hnojením, aplikací pesticidů, fungicidů, …
Pro životní prostředí je to naprostá pohroma ! Je sice pěkné, že po pohnojení rostou rostlinky skutečně před očima (několik cm za den) a že mezi řádky nezahlédnete žádný plevel. Ale za jakou cenu ? Za cenu degradované půdy a znehodnocení podzemních vod, až nakonec negativního ovlivnění zdraví člověka.
Na poli před naším domem, kde hospodaří želivské družstvo, je řepka sázena každý druhý rok!!! Střídá se s obilovinami již jednu celou dekádu. To je naprosté popření zkušeností a vědomostí, které nám předávali naši předchůdci – tedy, že plodiny je třeba střídat v pěti či sedmiletém osevním cyklu, aby půda mohla regenerovat díky odlišným nárokům různých plodin. Ještě před 15-ti lety nás na vysoké zemědělské škole toto učili ! Co se od té doby změnilo v našich poznatcích a vědomostech ? Nic !
Ale praxe se přizpůsobila potřebě „roztáčení kol ekonomiky“. Za každou cenu !
Co je to za blbost: „trvale udržitelný rozvoj“ ? Nic nemůže růst do nekonečna !!
Snad ani ta lidská blbost a chamtivost. Z.K.
Teď se používá místo 7 letého Norfolského osevního postupu tzv. Budíkovský trojboj. Řepka , pšenice a jarní ječmen a to pořád dokola točit, to je podle agrobolševíků diverzifikace zemědělské výroby.
pak se divte tem migrantum, ze hledaji neco lepsiho. My kdybychom meli kam, tak uz jsme odsud taky v prdeli.
😀 😀 😀
Je vidět že jste asi v cizině zas tolik moc nepoznal. Evropu mám celkem zmapovanou celou dobře a i o zbytku světa vím docela dost. Přes všechny výhrady ať už k zemědělství, průmyslu a hlavně politice není moc kam emigrovat. Naše země je na tom totiž opravdu dobře. Ale je fakt, že by na tom mohla být podstatně lépe a navázat na první republiku, kdy jsme byli hospodářským tygrem a uznávala nás nejen Evropa ale i značná část ostatního světa. Mnoho úspěchů bylo i celosvětových. Tož tak….
Ty jsi ale jelito. Dal to nema smysl komentovat. Toz tak.