Provoz na dálnici D1 sužuje již několik let život obyvatelům přilehlých obcí. Jejich problémy s hlukem, nepořádkem a výfukovými plyny se spolu se stoupající intenzitou dálničního provozu stále zhoršují.
Jedinou odpovědí na jejich časté stížnosti je stavba protihlukových stěn. Zde však hlavní roli hrají desetimilionové částky, které na výstavbu stěn vynakládá stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic Brno. To je investorem většiny akcí. V kraji Vysočina se již dá délka protihlukových stěn počítat na desítky kilometrů. Někde jsou spokojeni, jinde obtíže přetrvávají. Právě v těchto dnech se dokončuje stavba nové protihlukové stěny, která oddělí část dálnice D1 od Humpolce.
Humpolecká radnice začala usilovat o výstavbu stěny poté, kdy se zhruba před třemi lety obrátili na vedení města obyvatelé s peticí, jejímž cílem bylo donutit příslušné instituce ke konkrétním činům.
Humpolec má problém vyřešen, ale objevil se další
Došlo k malému zdržení, způsobeném společností AC Média, která zde má billboard. Avšak vše se vyřešilo a stěna je těsně před dokončením, řekl humpolecký místostarosta Tomáš Křišťan. Tím však není všem problémům konec. Objevila se další podpisová akce a s ní další problémová lokalita. Tou je v Humpolci ulice Okružní, kde se lidé dožadují zlepšení protihlukových opatření u silnice první třídy. Moji předchůdci poněkud zanedbali řešení v této lokalitě a chybí zde některé protihlukové prvky, přiznal Křišťan. V nejnižším bodě silnice stojí několik domů, jejichž obyvatelé si stěžují na hluk, praskání zdí a stropu, v zimních měsících je pak trápí sůl, která jim naprosto ničí zeleň i živé ploty oddělující dvory domů od silnice. Jsem invalidní důchodkyně, a přejít zde přes silnici je pro mne naprosto nemyslitelné. Když jsou větší deště, kanalizace nestíhá, a tak máme vodu až ve dvoře a nemůžeme skoro ani vyjít ven, říká s pláčem Marie Žaludková, bydlící na Okružní ulici. Podle jejích slov nejhorší je situace v okamžiku, kdy na dálnici dojde k havárii a většina řidičů zvolí průjezd po zmiňované silnici. Město se snaží, aby se vše dalo v brzké době do pořádku. Čeká se jen na měření hygieniků a poté se obyvatelé ulice Okružní, ve vilové čtvrti V Cípku a v rodinných domech poblíž urnového háje dočkají ochranných skel, výsadby zeleně, možná i dalších opatření.
V Měříně se dočkali, ale ne všichni
K místům nejvíce postiženým hlukem patří na Vysočině Měřín. Před čtrnácti dny zde zkolaudovali druhou etapu výstavby protihlukové stěny. Bylo tak završeno několikaleté úsilí obce ležící přímo u dálnice D1. Důvodem byly stížnosti obyvatel Měřína, kterým vadil zejména hluk a výfukové plyny, odůvodnila stavbu stěny za 64 miliony korun, které hradil stát, místostarostka Anna Oulehlová. Celková délka stěny je 2,4 kilometru, s odhlučněním sjezdů to jsou necelé tři kilometry. Stěna však nevyřešila problém všech lidí žijících v obci. Bydlíme pod fotbalovým hřištěm. Je zde kopec, od kterého se bohužel hluk stále odráží, a tak nám připadá, že auta jezdí přímo pod okny. Při kolaudaci jsem hovořila o problému i s projektantkou stěny, avšak nic už na tom nelze změnit, říká smutně Ludmila Dvořáková z Měřína. Na stálý hluk si stěžují i na jiných místech obce. Převážné části obce však stěna pomohla, reaguje na skutečnost místostarostka. Stěna vyřešila Ludmile Dvořákové alespoň část jejího problému s dálnicí: Aspoň už není takový nepořádek. Stěna zabraňuje, aby až k nám z oken projíždějících aut létaly plechovky, sáčky nebo nedopalky cigaret, které řidiči odhazují dodala.
Čekací lhůta je někdy i deset let
Nedaleká dálnice způsobuje nemalé starosti také v Jiřicích na Pelhřimovsku. Obrovský hluk a smog z projíždějících automobilů se k obci šíří přes rozlehlé údolí. Obec přitom podala první žádost o vybudování protihlukové stěny již v roce 1992. Každým rokem pak žádost obnovovala. Z hygienické stanice jsme v loňském roce obdrželi potěšující zprávu, že do roku 2005 by měla být stěna vybudována, řekl starosta obce Svatopluk Veronek. Optimismus lidí, však není tak velký. Už se o tom mluví řadu let, a pořád se nic neděje. Přitom hluk je stále větší, řekla Vlasta Benešová.
Věžničtí si stěžovali, a nakonec uspěli
Od roku 1990 se o výstavbu stěny snaží i obec Věžnice na Jihlavsku. Zde dálnice vede přímo obcí a rozděluje ji na dvě části. Pořád nás opomíjeli. Nejdřív přišla řada na Měřín, pak se začalo hovořit o Měšíně a nás přeskočili. Tak jsem si šel stěžovat a zabralo to. Projektová dokumentace by měla být hotova do září tohoto roku, realizace je datována rokem 2004, s uspokojením komentuje své dlouholeté snažení starosta obce Bohumil Novák. Obec se řadu let musí kromě hluku vypořádávat také s množstvím odpadků z dálnice. Plastové lahve, odpadky, někdy i lednice, vypočítává starosta, čeho všeho se občas obyvatelé malé vesničky dočkají od projíždějících řidičů. Obec pak musí vynakládat finanční prostředky i na úklid nepořádku z dálnice. Tomu všemu snad stěna zabrání. Stížnosti od obyvatel a hlavně chalupářů se hromadily také na obecním úřadě v Hořicích na Pelhřimovsku. Hlavní bod stížností – zvyšující se hlučnost od blízké dálnice. I tato obec má slíbeno, že zde bude v nejbližší době vybudována stěna u dálničního výjezdu a nájezdu směrem na Brno.
