Významné životní jubileum oslavil uplynulý týden herec a pelhřimovský rodák Lubomír Lipský. Včera byla v Pelhřimově jejich rodině slavnostně odhalena pamětní deska na domě, v němž žili.
Lubomír Lipský, kterému herci důvěrně říkají Lipan, se narodil 19. dubna 1923 v rodině pelhřimovského cukráře. Možná právě proto neměl nikdy rád sladké, ale co ho uchvátilo úplně, bylo divadlo. Poprvé stál na jevišti ve svých osmi letech. S bratrem Oldřichem (později uznávaným režisérem) a kamarádem Jiřím Lírem (v dalších letech hereckým kolegou) hrál ve Strakonickém dudákovi Kalafunovy děti. Hru navíc režíroval jeho otec. Rodina Lipských žila divadlem naplno. Tatínek hrál a režíroval, maminka napovídala, babička měla na starosti garderobu. A všichni tři synové – Lubomír, Oldřich a nejmladší Dalibor – hráli divadlo také. Pelhřimov měl tenkrát čtyři tisíce obyvatel, dva ochotnické spolky, jedno z prvních kin, pěvecký spolek, takže jsme měli dobré kulturní vyžití. Existoval tam i silný studentský spolek, kde s námi byli kromě Jirky Líra také Otomar Krejča, Jan Maška a další. Založili jsme takzvanou Malou komedii a nastudovali pásmo Rozbitá trilogie. Byla to parodie na protektorátní poměry. Mohli jsme s ní na veřejnost až po válce, kdy jsme úspěšně navštívili spoustu měst a doputovali až do Prahy. Tam nás uviděl také ředitel Realistického divadla Jan Škoda a dostal nápad založit na Malé Straně Divadlo satiry. Takže jsem se díky tomu stal 1. srpna 1945 profesionálem, popisoval Lubomír Lipský pro týdeník Televize cestu k profesionální dráze herce. Nezanedbával ale ani studium, a tak po gymnáziu navštěvoval i několik ročníků divadelní vědy a estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. K jeho zálibám patřilo i sbírání autogramů. K těm nejcennějším v jeho sbírce patří podpis Alberta Einsteina. Po roce 1948, kdy bylo Divadlo satiry uzavřeno, Lubomír Lipský dostal angažmá v Městských divadlech pražských, kde působil až do důchodu. Tímto mezníkem však pro něj nic neskončilo. Naopak plný elánu se objevoval ve filmech, televizních hrách a své osmdesátiny oslavil minulý týden v Divadle ABC, kde nastudoval hlavní roli v inscenaci Únos Sabinek. Lubomír Lipský stál v 60. letech u zrodu televizní zábavy a vyhledávaný byl zejména pro svůj přirozený herecký a komediální talent. Televizním divákům se zapsal do duší a popularitu mu přinesla role dědy Potůčka v Dietlově televizním seriálu Tři chlapi v chalupě. V archivu České televize je u jeho jména uvedeno přes pět stovek pořadů, ve kterých účinkoval. Se svým bratrem Oldřichem, už jako režisérem, natočil filmy Cirkus bude, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Šest medvědů s Cibulkou a také jeho poslední – Velkou filmovou loupež. Spolu s Oldřichem se objevili před kamerou jako herci pouze jednou. Bylo to ve filmu V horách duní. V roce 1997 dostal Cenu Thálie za roli Billyho Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku. Jeho dlouholetým přítelem byl soused a herecký kolega Miroslav Horníček. Ve svých letech je Lubomír Lipský stále činorodý, hraje divadlo, zkouší nové role, chodí plavat, hraje na dechové nástroje, miluje houbaření. Je ženatý, jeho syn Lubomír byl filmový režisér, zemřel na zástavu srdce. Dcera Tatjana je novinářka a překladatelka z hindštiny a angličtiny. Má tři vnuky.
Lubomír Lipský
Přední český herec se narodil v Pelhřimově a 19. dubna oslavil 80. narozeniny. Dlouhá léta působil na prknech Městkých divadel pražských. Ztvárnil řadu komediálních rolí v českých filmech a televizních seriálech. Získal cenu za celoživotní přínos české komedii a také ocenění Thalie za roli Billiho Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku. Je ženatý, syn Lubomír zemřel na zástavu srdce, dcera je překladatelkou. Má tři vnoučata.
Řekli o něm:
Otakar Ťulda Brousek, herec
Mirek je úžasný člověk a nepostradatelný motor, který celé představení jako by žene dopředu. V jeho přítomnosti by se člověk styděl nemakat naplno a mám opravdovou radost, že s ním budu v den jeho osmdesátin stát na jevišti.
Leopold Bambula, starosta Pelhřimova
Poprvé jsem se s ním setkal při natáčení seriálu Tři chlapi v chalupě. Poznal jsem ho jako velmi příjemného a tolerantního člověka. Obdivuji ho jako herce.
Radko Vavřín, pelhřimovský pamětník
S bratrem Oldřichem stál u založení pelhřimovského divadla Satiry. Pokud si pamatuji, byl vždy kamarádský, všestranných zájmů. Nikdy nezkazil legraci, byl vždy velmi společenský.
